Na kávě s Ivo Stejskalem

Ivo Stejskal je členem Rady města Blanska za Volbu pro Blansko s podporou Starostů a nezávislých. V letošních komunálních volbách bude kandidovat za toto uskupení z pozice lídra. Povídali jsme si o našem městě, o volebním programu, ale také o létání a fotografii.

Jaké je vaše povolání?

Sedmnáct let jsem byl profesionální pilot. Řídit letadla jsem začal už na střední škole a velmi mě to bavilo. Proto jsem nastoupil na Vysokou vojenskou leteckou školu v Košicích, obor letecký pilotní. V rámci výcviku jsem pilotoval proudová letadla L-29 Delfín, L-39 Albatros a nadzvukový MiG-21. Po škole jsem nastoupil na letiště do Přerova a létal jsem dál s nadzvukovými letadly. Hned poté se začala letiště omezovat, tak jsem přešel do Ostravy Mošnova, kde jsem se přeškolil na dopravní vrtulník Mi-17, později v Prostějově na Mi-2 a nakonec opět v Přerově na Mi-17. Mezitím jsem byl ještě soukromě na škole v Anglii, kde jsem se připravoval na složení mezinárodní zkoušky z angličtiny. 

Létal jsem mimo jiné také na misích na Balkáně, kde jsem strávil více než rok. 

V rámci jedné speciální jednotky jsme provedli historický zimní let vrtulníky za polární kruh do Norska s následným plněním úkolů a létáním v extrémních podmínkách. Tato práce byla velice pestrá a rád na ni vzpomínám. 

Skončil jsem ve svých 34 letech, chtěl jsem se v životě věnovat taky něčemu jinému.

Dopravní letadlo jste nepilotoval?

Tohle byla další práce, kterou jsem chtěl dělat. Absolvoval jsem kurz teorie ATPL v Praze, jenže přišla krize a pro dopravní piloty bylo málo pracovních příležitostí. Nastoupil jsem do jedné energetické firmy, což bylo výhodné, jelikož v naší divizi pracovala asi polovina leteckých inženýrů. Nabízeli jsme totiž servis zařízení, principem obdobných jako letecké motory. Šlo o servis a modernizaci spalovacích turbín v síti
Transgas.

Potom jsem několik let vykonával manažerské pozice v bankovnictví a dalších osm let jsem jako spoluvlastník firmy pracoval v oblasti výroby a dodávek strojírenských zařízení. Poslední roky mě živí to, co mne jako celoživotní koníček provází prakticky od dětství – fotografie.

Co fotíte?

Mojí prioritou je sport – volejbal, plavání, zimní sporty, cyklistika a další. Mám zakázky z různých sportovních svazů, nyní mám například objednanou celou sezónu hned ze dvou sportovních klubů. Fotím rovněž zpravodajství pro agentury a další věci.

Musíte dost cestovat…

Občas je to poměrně náročné zkombinovat. Nejdál jsem byl v Jižní Koreji, kde jsem fotil naši plaveckou reprezentaci na mistrovství světa, ale jinak cestuji především po Evropě. 

Fotíte i jinou tematiku?

Ano. Fotím přírodu, především ptáky. Je to pro mne zároveň relax, i když fyzicky náročné i nebezpečné. Často se s těžkou technikou pohybuji v méně přístupném terénu, procházím trním, kopřivami, mnohdy jsou to desítky štípanců od dotěrného hmyzu, dvakrát jsem si léčil počáteční stádium boreliózy, několikrát mě napadl pes. Výhodou je, že pro sport mám nakoupenou drahou techniku, která je pro tento druh fotografování nezbytná a zároveň se hodí pro fotografování ptáků i přírody. Občas čekám na záběr i několik hodin a za pár sekund je po akci 🙂

Máme v regionu nějaké zajímavé ptáky?

Určitě je to sokol stěhovavý, který pravidelně hnízdí u Býčí skály. Tato lokalita je pro sledování a fotografování tohoto vzácného ptáka asi nejlepší v celé naší zemi. Taky rád fotím ledňáčka, který je krásný, ale plachý. Nebo čápa černého, motáky, volavky, datlovité, kteří se tu vyskytují. V zimě k nám létají káně rousné, zřídka lze spatřit křivky. Rád ale fotím i u krmítka, které mám na zahradě. Je až neuvěřitelné, jak pestrá škála různých druhů ptáků u nás žije. Na jihu Moravy v okolí Pálavy žijí orli, které tam jezdím fotografovat. Velkou vzácností je zedníček, který se u nás objevuje pouze v zimě, a to v počtu několika kusů. Na jaře to jsou vlhy, dudci, žluvy, velká škála vodních ptáků. Ze vzácných druhů mi chybí vyfotit například mandelíka či brkoslava.

Komu prodáváte své fotografie?

Je to na objednávku a také agenturám – ČTK a několika dalším, i zahraničním. To, že fotky nahraju do fotobanky, ještě neznamená, že jsem je prodal. To se stane až v momentě, kdy si moji fotku někdo vybere a použije.

Jak jste se dostal ke komunální politice?

Předně bych chtěl říct, že Volba pro Blansko není politickou stranou, spíš chceme pracovat a pomoci našemu městu, aby se rozvíjelo a fungovalo. Toto seskupení vzniklo z lidí, kteří do žádné politické strany nechtěli, mě nevyjímaje. Ve Volbě pro Blansko jsem dvě volební období, v tom současném jsem v nejužším vedení města jako jeden z radních.

Hned první rok, kdy jste nastoupil do Rady města Blanska, jste museli řešit prekérní situaci okolo plánované zástavby nám. Republiky. Docela náročný vstup do komunální politiky, co říkáte?

To bylo docela nepříjemné, nicméně jsme pracovali s regulačním plánem, který byl k dispozici, a ve kterém byla zástavba plánovaná. Každý má na tento projekt jiný názor. Ani já, který v Blansku žiju odmala, jsem si nedokázal představit, že by se celé náměstí zastavělo. A to jak z důvodu, že by tím zanikla jistá klidová zóna v centru, tak proto, že v případě dalšího nastěhování několika stovek lidí, rozšíření obchodů, zásobování, by nastal větší problém s dopravou a koncentrací aut. Nakonec jsem rád, že i přes tuto trochu krkolomnou cestu i nevoli z řad veřejnosti se nakonec rozhodlo, že k zástavbě nedojde. V dalších letech máme i proto v plánu změnit stávající regulační plán. 

Jak se vám v Blansku žije?

Dobře. Je tu určitě mnoho věcí, se kterými spokojený nejsem, ale nepatřím mezi věčné stěžovatele. Pokud se mi něco nelíbí, snažím se problém řešit. O tom je i náš volební program, který se nám z velké části podařilo splnit.

Co konkrétně?

Preferovali jsme slibovanou kavárnu na Poduklí. Lehce sporné a často diskutované jsou peníze, za které byla postavena, ale vše bylo řádně vysoutěženo a nakonec realizováno. Kavárna má dva bloky, které se případně dají přestěhovat na jiné místo.

Daří se výsadba zeleně a stromů. 

Jedním z dalších bodů byla údržba soutoku Svitavy a Punkvy. Celý břeh pod mostem byl zrekonstruován na náklady Povodí Moravy. Městem zde byla pro turisty osazena také informační tabule, lavičky a odpadkový koš.

Dodali jsme kontejnery na bioodpad, oleje a tříděný odpad. I v tomto směru si myslím, že je vše na dobré cestě. Kontejnery fungují, v nejbližší době je doplníme ještě o další nádoby na hliník.

Pokračovali jsme ve výstavbě okružních křižovatek pro plynulost dopravy ve městě. Osobně moc nechápu, proč někteří na kruhové objezdy nadávají; mám za to, že jde o ideální řešení. Například v zahraničí to nikdo tak neřeší. Je jasné, že se provoz městem nezrychlí, v tomto případě jde spíš o plynulost. Stačí se podívat třeba na Mlýnskou ulici. Zde kruháč funguje skvěle.

Přemostění na Staré Blansko je projekt, který se chystá určitě více než deset let. Zde je třeba zdůraznit, že lví podíl na realizaci má starosta Jiří Crha, kterému se i díky jeho působení v JMK podařilo celou věc zkombinovat tak, aby se zvládla v době plánované výluky. 

Nutná byla modernizace kamerového systému pro městskou policii. I tohle se myslím podařilo, máme moderní systém, nově jsme přidali kamery do zámeckého parku. Inspirujeme se velmi často jinými městy, ve kterých tyto věci už nějakou dobu dobře fungují. Když to jde jinde, nemusíme nic za každou cenu vymýšlet. 

Podporovali jsme participativní rozpočet, který funguje už několik let. Nově se částka navyšuje o dalších sto tisíc a také jsme přidali podmínku, že soutěžené projekty nesmí vyžadovat stavební povolení, kterým se realizace příliš zpomaluje.

Chtěli jsme nový web města. Ten je nový, modernější. Asi není úplně ideální, ale určitě je lepší a přehlednější než ten předtím.

Nutným úkolem je modernizace a rekonstrukce školských zařízení. V tomto směru si troufám říct, že město pracuje velmi dobře a do škol a školek jde každý rok velmi slušná, ale nutná finanční injekce. Většinou jde o starší budovy, které to potřebují. Největší investicí posledních let byla výstavba jídelny a oprava vstupu ZŠ TGM.

Podporujeme výstavbu nových bytových domů. Město nové bytové domy nestaví, snažíme podpořit soukromé investory a zbytečně jim neklást překážky. V posledních letech jsme podpořili několik projektů výstavby – tři bytovky na Písečné, nové byty na Palavě a další v centru na nám. Svobody. Loni se nám podařilo dát zelenou projektu bytových domů na Písečné, kde by mělo přibýt asi 400 nových jednotek. 

Hodně jsme udělali v oblasti rozvoje sportovišť. Sportovní ostrov je poměrně unikátní místo, které bychom jinde hledali jen stěží. Opravili jsme zde bývalou ubytovnu, kam se bude v nejbližší době stěhovat vedení Služby Blansko. Je nový plot kolem hřiště, zrekonstruovaná tribuna, nový skatepark, asi nejnavštěvovanější sportoviště. Vybudovalo se osvětlení okruhu a také mlatový chodníček pro chodce. Opravili jsme sociální zázemí v aquaparku a v hale ASK, kde se nyní ještě dělá nová střecha. V hale na Údolní jsme k realizaci připravili výstavbu nové tribuny a prostor pod ní. Toto by se mělo stihnout v dalším období. Opravilo se parkoviště a příjezdová komunikace za baseballovým hřištěm.

V částech města se nám něco podařilo, něco ne. Ne vždy se naše představa sejde s představou občanských aktivit. Například v Lažánkách je nové dětské a sportovní hřiště, na Obůrce se opravuje budova výletiště, na Klepačově jsme dokončili chodníky a v blízké době přijde na řadu i krajská silnice, na jejíž rekonstrukci se čeká již několik let.

V dalším volebním období nás mimo jiné čeká výstavba městských lázní. Suma, kterou město hodlá investovat, je závratná. Může se alespoň časem vrátit?

Troufám si říct, že v žádném případě. Přestože jde o ohromný balík peněz, výstavbu lázní schvaluji. Nyní jsou v takovém stavu, že jejich oprava by stála velké peníze, navíc hlavní problém by vyřešila jen zčásti. Šlo by tak jen o oddálení nezbytného radikálního zásahu. 

Tato investice se nikdy nevrátí, v optimálním případě si lázně vydělají na provoz. Ale je to služba, bez které se neobejdeme. Ať už kvůli sportovcům, tak
veřejnosti.

Co máte v plánu pro další volební období?

Dokončení oblasti předzámčí, parku kolem rybníčku a budovy hasičky. Sice se nám nepodařilo dotáhnout rekonstrukce do fáze realizace, ale věřím, že příští rok postoupíme dále.

Začíná rekonstrukce rekreační oblasti Palava. K ní mám své výhrady – například k otevření potoka, který nyní protéká potrubím pod zemí. Jeho otevření bude sice esteticky hezké, ale nepraktické – mělo by být v místech dojezdu sáňkujících, a tím by tato aktivita byla do značné míry omezena. 

Několik let se připravuje dokumentace optimalizace průjezdnosti a parkování mezi nemocnicí a 9. květnem. Určitě by mělo dojít ke konkrétním úpravám ulic.

V plánu je hospodaření a efektivní využití energií. Není tajemstvím, že řešíme problémy s CZT – zde budeme vybírat nového provozovatele soustavy, aby po vypršení stávajícího kontraktu plynule navázal. 

S přibývajícími obyvateli by mělo dojít k rozšíření kapacit mateřských škol. Na Písečné má soukromý investor školku vybudovat, ale předpokládám, že bude zapotřebí se poohlédnout ještě po dalším místě. 

Za zmínku stojí i jedna drobnost – na kruhové křižovatky bychom chtěli umístit litinové prvky, které by nějak korespondovaly s městem a jeho historií. Jednalo by se o sochy s tématy typickými pro město, které by zároveň mohly sloužit jako orientační body.

Myslíte si, že Blansko je turisticky zajímavé město?

Sice nemáme téměř žádný historický střed, ale zato naše umístění je ve výjimečné lokalitě. Před časem jsem pracoval na projektu, v jehož rámci jsem pořizoval letecké snímky různých lokalit a nezávislí respondenti měli zhodnotit, do kterého města by se rádi podívali. Blansko bylo na prvních místech. To, že jsme v údolí obklopeném lesy, dělá z našeho města hezké místo. Netvrdím, že by sem lidé jezdili trávit dovolenou, ale jsme součástí celé destinace a rozhodně máme co nabídnout.

Mohli by k nám turisté jezdit třeba za kulturou…

Město sice má organizaci, která by se měla o kulturní vyžití ve městě co nejlépe starat. Dle mého názoru, který ostatně kolegové znají, by se ale vedení KSMB mělo zaměřit především na organizaci větších akcí, teprve potom až na ty menší, mnohdy mně nic neříkající, které například vyplnily letošní Kulturní žně. 

V září nás čeká akce Zažít Blansko jinak, kterou považuji za nejlepší kulturně společenskou událost, která se u nás pořádá. Vítání sv. Martina je dle mého názoru také zdařilou akcí, která má v Blansku svoji tradici. Některé agentury dokonce pořádají do Blanska na tuto událost autobusový zájezd. 

Blíží se volby. Přemýšlel jste nad možností, že budete starostou?

Kdo kandiduje z první pozice, měl by s touto možností počítat. Jedná se o manažerskou a komunikačně poměrně náročnou práci.

Do zastupitelstva jste byl zvolen poprvé před čtyřmi lety a rovnou jste nastoupil do práce v radě. Bylo těžké se rozkoukat a začít pracovat pro město?

Já to neberu nijak dramaticky. Ten, kdo se zajímá o město, žije tu a ví, kdo a co dělá, není překvapený ani zaskočený.

Je těžké prosazovat v koalici některé věci, například z vašeho volebního programu?

Jako tým fungujeme dobře. V uplynulém volebním období jsem v koalici nezaznamenal žádný problém, který by stál za řeč. Myslím, že tohle je pro město dobře. Někde se vedení vymění a začne se znovu. Pokud máme některé úkoly rozpracované, je pro Blansko prospěšné, aby se po volbách rovnou pokračovalo v jejich realizaci. I proto opakuji, že Volba pro Blansko je více než politickým subjektem spíš kolektivem, kterému jde o rozvoj města především.

Připouštíte i možnost, že by mohlo vzniknout nové vedení, jiná koalice?

Nelze nic vyloučit. Pokud se sejdeme programově a budeme prosazovat stejné věci ve prospěch města, klidně tuto možnost připustím. Ale tohle se bude řešit až po volbách.

Co říkáte na nové politické seskupení Forum Blansko?

Nedovolil bych si vytvářet takovou protikampaň, jakou někteří zástupci této strany prosazují. Spousta jejich prezentovaných názorů je zavádějící. Navíc si myslím, že by měla existovat nějaká úcta a respekt vůči ostatním politickým soupeřům. 

Martin Müller