Úvodník: Nejistá sezóna

Předposlední měsíc v roce je tady a soudě dle kalendáře akcí nás rozhodně nečeká žádná nuda. Listopad je poměrně našlapaný nejrůznější kulturou, a přestože některé tradiční události letos budou chybět, můžeme se těšit na slušný výběr akcí venku i uvnitř. Pokud to tedy okolnosti dovolí… 

Všichni sledujeme zprávy a moc dobře víme, co se děje. Nemocných je opět víc a víc, zpřísňují se epidemiologická opatření, a aby člověk odhadl, jaká bude situace za týden nebo nedejbože za měsíc, musel by absolvovat kurz věštění z křišťálové koule. Nechci být špatným prorokem, ale podobná situace tu byla loni. Věřme, že tentokrát se to obejde bez výraznějších omezení v podnikání, zábavě i sportu, přestože zatím to tak příliš nevypadá.

Moc mne mrzí, že letos neproběhne Svatomartinský košt na Skalním mlýně. Tato akce se vždy těšila velké účasti veřejnosti, nabízela velmi zajímavý program a šlo o jednu z největších listopadových událostí v regionu. Od pořadatelů jsem zjistil, že akci letos neuspořádali právě s ohledem na situaci kolem covidu. Tento krok jde pochopit. Jedná se o soukromého pořadatele, který vše chystá dlouho dopředu a týden před akcí se může jeho práce zhroutit jako domek z karet. Podle slov Tomáše Mokrého z pořádající agentury teamagency sehrál důležitou roli při rozhodování také fakt, že na jednom místě by se shromáždilo zhruba 1.500 lidí, což se mu zdálo v době, kdy stále trvá nebezpečí nákazy, nepříliš rozumné. Doufejme, že příští rok si tuto skvělou akci užijeme už v normálním režimu…

Vidíte. Člověk by si vzhledem k nařízením skoro myslel, že na kulturu, sport a další hromadné akce bychom mohli jít bez roušky či respirátoru. Svoji logiku by to přece mělo – pokud někam chci, musím předložit bezinfekčnost. Tímto lejstrem dokazuji, že jsem zdravý člověk, a tudíž nikoho kolem sebe nemůžu nakazit. Proč tedy musíme mít ochranu úst v kině, v divadle, na koncertě, na zápase? 

Jestli to náhodou není tím, že se povinné testování týká pouze těch, kteří nemají očkování, i když ze statistik vyplývá, že očkovaný člověk může být také nakažený a nemoc přenášet na ostatní (ať už na ty s tečkou, či bez). Žijeme v zemi, kde očkování proti covidu (na rozdíl od jiných nemocí) není povinné, každý má tedy právo se rozhodnout a jeho rozhodnutí by mělo být ostatními respektováno. Nechám stranou polemiky, proč někteří lidé nechtějí podstoupit vakcínu, ale pokud mají možnost volby, proč na ně pohlížet skrz prsty? Z druhé strany úplně stejně nechápu jedince, kteří očkovaným nadávají do ovcí a v mnoha případech je častují slovy, která se nedají publikovat ani v hanbatých časopisech. 

S koncem roku a začátkem toho nového se blíží plesová sezóna. S kamarády muzikanty se připravujeme na to, že může dopadnout podobně jako ta letošní. Sice nebude úplný zákaz kulturních akcí, ale jak vidíme už nyní, pořadatelům se za přísných podmínek akce dělat nechtějí a ruší je. Proč? To je jednoduché. Půjdete na ples tančit v rouškách či respirátorech? Většina z vás raději zůstane doma. Na ples přijde pouze pár odvážlivců (= smutná kapela), což znamená málo prodaných vstupenek (= smutný pořadatel) a atmosféra v takřka prázdném sálu bude mírně řečeno zvláštní (= smutný divák). A nejhorší na tom je, že pokud plesy nebudou, přijde spousta lidí – například muzikantů nebo výše zmíněných pořadatelů – o jistý příjem, ovšem tentokrát bez jakékoli státní náhrady. Přece nic zakázáno nebude…

Rád bych zůstal optimistou, ale vzhledem k podobenství ke scénáři z loňského roku mi to moc nejde. Ale dokud to okolnosti dovolí, buďme rádi, že se můžeme setkávat. Uvidíme se na některé z listopadových akcí v Blansku.

Martin Müller