Úvodník: Kdo si počká…

To, co se děje v Blansku v posledních týdnech, by mohli řidiči nazvat peklem. Obzvlášť ti, kteří každý den jezdí ráno kolem sedmé do Brna a odpoledne okolo páté zpátky. Kolona aut se táhne od kruhového objezdu u bývalé pošty až za skleníky, aut jsou plné i boční uličky okolo Severky, řidiči jsou frustrovaní a tráví denně desítky minut zbytečného čekání v autech. To je realita každodenního života v našem městě.

Střed Blanska je uzavřený. Tuto skutečnost dostává dennodenně pocítit každý, kdo řídí motorové vozidlo. A pokud patříte k nešťastníkům, kteří mají namířeno třeba na Lipůvku, čeká vás ještě jeden chyták, a sice semafor v Šebrově, který vás takhle po ránu dokáže zdržet dobrých pětadvacet minut! Když k tomu přičtete frontu v Blansku od Kauflandu až po kruhový objezd u bývalé pošty, výsledkem je skoro hodina života promarněná ve vozidle. Za tuto dobu se stihne ženská čtyřikrát namalovat a chlap si přečte dvakrát noviny. 

A tak to máme každý den…

V Blansku se nabízí hned několik řešení, která by pomohla nešťastné dopravní situaci. Jedním z nich je zobousměrnění Seifertovy ulice. Nejsem sám, koho to napadlo, dotaz byl vznesen i na město prostřednictvím rubriky Otázky a odpovědi. Odpověď od tiskové mluvčí Pavly Komárkové zněla následovně: „Zobousměrnění ulice Seifertovy nebylo zvoleno, neboť zkušenosti z dřívějšího oboustranného užití ulice nejsou úplně dobré. Problémy v minulosti způsobovalo odbočování na křižovatce Seifertova x Sadová, řidiči se také potýkali s „návykem“ vjíždět do ulice i nadále obousměrně ještě dlouho poté, co byla opět zjednosměrněna. Zainteresované orgány, včetně města, se mj. z těchto důvodů na podobě dopravního značení, které by umožnilo obousměrný provoz Seifertovou ulicí, neshodly.“

Podle mého názoru by zobousměrnění sice situaci nevyřešilo, ale rozhodně by nám usnadnilo život. Komplikace při odbočování na křižovatce Seifertova X Sadová by se při troše dobré vůle dala vyřešit například značkami přikazujícími směr jízdy, případně jinak (co třeba Městská policie?). Po skončení přestavby centra a opětovném zjednosměrnění by se mohl přikázaný směr jízdy z Palavy zvýraznit, případně opět v exponovaných hodinách pohlídat příslušným orgánem, však by to bylo jen na pár dní… Ale jak vyplynulo z odpovědi města – neshodli se, a tak máme smolíka…

Největší zdržení pro auta směřující od Dolní Lhoty na Brno představuje kruhový objezd u bývalé pošty. I tady je nasnadě otázka, zda by provoz v tomto místě nešel nějak regulovat. 

I na tohle už se lidé ptali a bylo jim na stánkách blansko.cz odpovězeno Pavlou Komárkovou: 

„…regulovat dopravu na kruhovém objezdu za asistence městské či státní policie není možné. Policisté mohou nastoupit při neprůchodnosti jiných typů křižovatek, kdy lze postupně regulovat dopravu v jednotlivých směrech. Doprava na okružní křižovatce je regulována už z povahy tohoto typu křižovatky, přednost mají řidiči na kruhovém objezdu. Snaha změnit daná pravidla za asistence policie by byla spíše matoucí, v praxi pak ve chvíli, kdy do křižovatky ústí komunikace ze šesti směrů, velmi obtížně proveditelná.“

Tohle se pochopit určitě dá. Ale co takhle aspoň semafor pro pěší, kteří míří z vlaku na Rožmitálku, případně regulace chodců v tomto místě policistou? Myslím, že tohle by situaci výrazně pomohlo, chodců zde chodí nepočítaně. A když musí čekat auta, mohou si občas počkat i pěší.

Další zdržení na tomto tahu probíhá na křižovatce u Sportovního ostrova, kde zprava i zleva čekající auta očima prosí o smilování šoféry na hlavní silnici, což se jim daří. V pořádku, protože jinak by tam mohli taky stát celý den. I sem by se hodilo dát aspoň semafor, ovšem řešení mělo stát na tomto místě již několik let. Říká se mu kruhová křižovatka a za její absenci můžeme poděkovat těm, kteří její stavbu léta oddalují. Dočkáme se jí letos na podzim.

Parkování ve městě je také katastrofální, moc možností nám nezbylo. Já sám jsem si zvykl chodit nakupovat na nám. Svobody, ale kde tu má člověk zaparkovat? Na Dukle je neustále plno, zaparkovat kdekoli u Severky nebo v okolních uličkách je prakticky nemožné. A tak auto nechávám na Divišové ulici u školky a zbytek dojdu pěšky. Je mi skutečně líto všech, co provozují v centru obchod, protože nyní to pro ně musí být finanční propadák.

Chápu, že rekonstrukce je potřebná, a že to bude všechno hezké, až to bude opravené… Ale žijeme tady a teď, je tu problém a občané volají po nějakém usnadnění. Námětů je dost, nejsou však vyslyšeny. Je milé, že na ně město trpělivě odpovídá na internetu, ale já sám bych byl mnohem raději, kdyby se alespoň některý z nich podařilo realizovat. Každá snaha se cení. Jenže snaha o řešení problému je přesně to, co z odpovědi cítit není. Pouze vysvětlování, proč to nejde a výzvy ke společnému těšení se na červen, až ta hrůza skončí. 

Zatím tedy budeme muset čekat, někteří z nás každý den. Ale to nevadí, vždyť to bude trvat už jen necelé dva měsíce…

Martin Müller