Distanční výuka v Blansku očima ředitelů

Distanční výuka – téma diskutované ze všech stran. Společnost se obecně shoduje v tom, že je to problém. Jak to vidí blanenští ředitelé, učitelé, žáci a rodiče? Uspořádali jsme mezi nimi anketu. 

Ředitelům základních škol jsme položili následující otázky: Jak ve vaší škole probíhá distanční výuka? (počet on-line hodin, které předměty jsou on-line apod.) Probíhá ze strany vedení školy kontrola pedagogů a jejich způsobu distanční výuky? Pokud ano, jak? Máte od vlády nějaké jasně definované pokyny ke způsobu distanční výuky? Je distanční škola ve vaší škole nějakým způsobem kontrolována z vyšších postů – např. z ministerstva? Pozorujete u žáků zhoršení známek? Máte obavy z poklesu vzdělání obecně? Doženou to děti? Jaký je přibližně počet dětí, které mají problémy s včasným odevzdáváním úkolů? Kolik dětí nemá možnost účastnit se on-line výuky? Jak to řešíte? Děti jakého věku/z kterých tříd jsou podle Vás nejvíce ohroženy? (Ať už co se týká samotného vzdělání, nebo z hlediska sociálních kontaktů apod.) Myslíte, že budou mít děti nedostatky v oblasti komunikace? Pojal některý z vašich učitelů distanční výuku nějak výjimečně? 

Pro ředitele středních škol jsme ještě přidali otázky: Máte obavy z letošních maturit? Jakým způsobem v současné době probíhá na vaší škole praktická výuka? Budou studenti dostatečně připraveni k výkonu zaměstnání, nebo je v budoucnu čekají nějaké potíže např. z důvodu nedostatečné výuky či praxe? 

Simona Poláková (ředitelka Základní školy Blansko, Erbenova 13)

Distanční výuka probíhá podle Metodického doporučení pro vzdělávání distančním způsobem vydaného MŠMT dne 23. 9. 2020 (viz web MŠMT).

Kontrola ze strany vedení spočívá v dohledu na dodržování počtu on-line hodin, zapojení žáků, podklady ke klasifikaci, plnění tematických plánů, poskytování individuálních konzultací, hospitace.

Ve dnech 3.2. – 4.2. u nás proběhlo tematické zjišťování ČŠI zaměřené na distanční výuku, které bylo uskutečněno celostátně ve vybraných školách.

Ve většině případů nepozorujeme u žáků zhoršení známek. Nicméně distanční vzdělávání trvá rok (v ČR nejdéle v Evropě), kromě oblasti vzdělávání dětem chybí především sociální kontakty, setkávání s vrstevníky, pohyb, projevuje se ztráta návyků.

Problémy s včasným odevzdáváním úkolů mají spíše jednotlivci. Děti, které se nemohou účastnit on-line výuky, jsou spíše výjimky. Řešíme to vyzvedáváním materiálů ve škole, zadáváním úkolů mimo celoškolní platformu Google Workspace (u nás přes informační systém Komens), individuálními konzultacemi. 

Vzhledem k neúměrně dlouhému období distanční výuky už jsou ohroženy všechny děti ze všech tříd.

Problémy mohou být nejen v komunikaci, ale i v oblasti zdravého životního stylu (dlouhé vysedávání u počítačů, nedostatek pohybu), ztráta pracovních návyků, pravidelnosti činností, denního režimu.

Učitelé se snaží zařazovat do výuky všechny nástroje, které nám poskytuje platforma Google Workspace (formuláře, kvízy, jamboard,…) + výuková videa, instruktážní videa, on-line výukové zdroje, grafický tablet apod. 

Pavel Nezval (ředitel Základní školy T.G.Masaryka Blansko)

Distanční výuka probíhá částečně formou online hodin, částečně pomocí portálu Škola OnLine. Máme stanoveno, že online probíhá výuka českého jazyka, matematiky, anglického jazyka a dalšího cizího jazyka v minimálním rozsahu 2 vyučovací hodiny týdně. Ostatní naukové předměty v minimálním rozsahu 1 hodina týdně. Výchovy formou on-line nevyučujeme. Minimální délka online hodiny je 20 minut, maximální délka 45 minut. Snažíme se organizovat výuku tak, aby žáci neměli více jak tři online hodiny denně.

Vedení školy má přístup do složek všech vyučujících na Škole OnLine a současně třídní učitelé odevzdávají přehledy odučených online hodin vždy za uplynulý týden.

Zhoršení známek nepozorujeme, spíše naopak zlepšení. To, že dojde v průměru k poklesu úrovně vzdělání žáků je dle našeho názoru jisté. Po zahájení prezenční výuky uděláme maximum pro to, aby žáci dohnali vše, co jim během distanční výuky uniklo. Je jasné, že ne ve všech předmětech, a ne u všech žáků budeme úspěšní. Základem bude motivace žáků. Pokud žáci nebudou mít motivaci, nemůžeme být úspěšní.

Problémy s včasným odevzdáváním úkolů – jedná se o jednotlivé případy v každé třídě. Máme tři žáky, u nichž probíhá zadávání úkolu a jejich odevzdávání písemnou formou osobně nebo prostřednictvím rodičů. Ohroženy jsou všechny děti. Distanční výuka si vyžádá mimo jiné i daň v oblasti sociálních a komunikačních kompetencí dětí. Pro efektivnější výuku si někteří učitelé žáky rozdělili během on-line výuky na poloviny.

Josef Škvařil (ředitel Základní školy a Mateřské školy Blansko, Salmova 17) 

Úvodem je třeba si poctivě říci, že klasická prezenční školní docházka je v mnoha ohledech nenahraditelná a zejména na základní škole plní nejen funkci vzdělávací, ale má mnoho dalších výchovných rovin, které ani sebedokonalejší distanční výuka nemůže nahradit.

Co se týká distanční výuky, ta bývá v médiích často velmi zjednodušeně zužována na pouhou on-line práci s dětmi. Tato problematika je ovšem mnohem složitější. Aby byla distanční výuka skutečně efektivní, musí zahrnovat několik oblastí. On-line prvek je jednou z důležitých, ale nikoli jediných metod. Kvalitně zpracované video, nahraný podcast či vhodně sestavený pracovní list může být ve výuce někdy účinnější než hodinová relace na některé z on-line platforem. Pak je tu i skupina žáků, kteří potřebují individuální přístup. Nelze je nechat bez pomoci s odkazem na složitou situaci. Úkolem učitele je pak na základě všech těchto faktorů vhodně nastavit soubor metod pro konkrétní skupinu žáků tak, aby to fungovalo co nejlépe.

Pro učitele by nebyl problém on-line odprezentovat učebnici a odškrtnout si v plánech, že učivo je probráno. Zní to jednoduše a s vhodnými programovými nástroji to může vypadat i efektně. O tom ale opravdu fungující distanční výuka není. Výuka v prvním ročníku musí mít zcela jinou metodickou strukturu než v devátém. Už vůbec nejde měřit efektivitu distanční výuky pouhým počtem on-line hodin apod. Skutečným měřítkem je ověřování reálně zvládnutých výukových kompetencí a průběžná zpětná vazba jak od dětí, tak i od rodičů. Právě rodičům bych na tomto místě chtěl vyjádřit velké poděkování a uznání. Snažíme se o to, abychom na ně nepřenášeli práci pedagogů, ale bez spolupráce s rodiči by zejména v nižších ročnících bylo skutečně obtížné fungující distanční výuku realizovat. V naší škole si toto uvědomujeme, nebereme to jako samozřejmost a vzájemné spolupráce si velmi vážíme.

Co se týká otázky pokynů vlády směrem k distanční výuce, to je téma, které by vydalo na samostatný článek. Ptáte-li se na můj osobní názor, dovedl bych si ze strany ministerstva školství představit výrazně centralizovanější a konkrétnější nastavení pravidel. Ministerstvo sice školám zaslalo několik metodických doporučení, ale velká část má pouze doporučující charakter a řada zásadních rozhodnutích leží výhradně na vedení jednotlivých škol. Netýká se to jen distanční výuky, ale i řady dalších důležitých rozhodovacích procesů v rámci současné nelehké epidemiologické situace. Výsledkem je skutečnost, že co škola, to různé pojetí výuky i organizace provozu. Nelze se pak divit rozladění u nemalé části veřejnosti.

V zájmu objektivity je však nutné zmínit i pozitivní kroky ministerstva. Jedním z nich bylo například poskytnutí finančních prostředků na nákup IT techniky školám. Díky tomu jsou v naší škole všichni učitelé vybaveni moderními počítači a mohli jsme vytvořit zápůjční fond, ze kterého půjčujeme techniku žákům bez potřebného vybavení. Aktuálně jsme zapůjčili již desítky zařízení a zájem převyšuje možnosti školy.

Často diskutovaným tématem je četnost on-line hodin. Pro zajímavost uvedu, že v metodickém doporučení MŠMT zaslaném školám dne 23. září tohoto školního roku bylo uvedeno, že synchronní výuka na 1. stupni by neměla trvat déle než jednu hodinu a na 2. stupni by neměla přesáhnout tři hodiny za sebou.

S tímto doporučením jsme se v naší škole úplně neztotožnili a počet on-line hodin máme v rozumné míře vyšší. Při tvorbě rozvrhu on-line výuky jsme vycházeli z běžného rozvrhu, ale samozřejmě jsme některé předměty převedli do režimu off-line. Plně on-line běží trvale hlavní předměty (český jazyk, matematika, anglický jazyk…). Předměty jako např. přírodopis, informatika atd. probíhají v kombinaci on-line/off-line a některé předměty (např. hudební výchova apod.) jsou vyučovány pouze v režimu off-line a komunikace v nich probíhá nepřímo, prostřednictvím školního informačního systému. Na prvním stupni je rozvržení předmětů v kompetenci jednotlivých třídních pedagogů.

Výsledkem jsou v průměru 4 hodiny on-line výuky denně na 2. stupni a 2 až 3 hodiny na 1. stupni. Toto číslo je ale pouze informativní, protože žáky ještě operativně rozdělujeme v jednotlivých předmětech do menších skupin, aby byla výuka opravdu efektivní. V některých případech tak využíváme vyšší počet výukových bloků s kratší časovou dotací atd. Rozdíly jsou tedy dle skupin i ročníků.

To vše je doplněno předáváním materiálů v klasické papírové podobě, ke kterému jsme uzpůsobili zádveří školy. Natáčíme videa, podcasty, využíváme výukové programy, vyrábíme či kompletujeme pracovní listy, děláme individuální konzultace nejen za pomoci našeho školního poradenského pracoviště… Zkrátka distanční výuka je mnohostranný proces. Když slyším z řad veřejnosti slova, že ve škole je teď volno, když tam nejsou děti, tak opravdu nevím, zda se mám smát či plakat.

K otázce kontroly výuky lze uvést, že Česká školní inspekce poměrně nedávno opět začala s kontrolami, a to jak formou připojování do on-line hodin, tak i šetřením přímo na místě. Po úplném uzavření škol pokračují kontroly na úrovni on-line výuky. Několik škol v blanenském regionu již toto šetření absolvovalo, u nás prozatím neproběhlo. To však neznamená, že nejsme kontrolováni. V rámci ověřování kvality výuky naše škola využila nabídku České školní inspekce a přihlásila se do dobrovolného testování výsledků žáků pátých a sedmých ročníků v oblasti českého jazyka a matematiky. Testování bude probíhat on-line, nicméně z důvodu aktuální epidemiologické situace je prozatím odloženo.

ZŠ a MŠ Salmova byla také vybrána k mezinárodnímu testování PIRLS, které se bude zabývat čtenářskou gramotností žáků čtvrtého ročníku. Testování by mělo probíhat za přímé účasti České školní inspekce na přelomu dubna a května.

K otázce kontroly pedagogů ze strany vedení školy lze uvést, že pracujeme jako tým. Platformy, na kterých je vedena distanční výuka, samozřejmě umožňují přímou kontrolu ze strany vedení školy. I bez těchto nástrojů však má celý náš pedagogický tým vzájemný přehled o metodách a formách distanční výuky. Průběžně konzultujeme zkušenosti, úspěchy i problémy. Sdílíme nové nápady, učíme se nové postupy atd. Účinná kontrola se bez spolupráce a důvěry neobejde.

Častým tématem dotazů je i počet žáků, kteří nemají možnost se zapojit do on-line výuky. Toto procento je naštěstí naprosto mizivé. I díky zápůjčnímu fondu školy se dá říci, že úplně bez možnosti připojení k internetu není nikdo. Několik jednotlivců má problém s pravidelným připojením. Těmto žákům se pak věnujeme individuálně, včetně konzultací či přípravy doplňujících materiálů v klasické papírové podobě.

Otázka obav z poklesu vzdělání či dopadu současné situace na konkrétní věkové skupiny žáků by vydala na knihu či na samostatné vydání. Nemá smysl si nalhávat, že distanční výuka zcela nahrazuje klasickou školní docházku a po návratu dětí do škol bude vše probíhat, jako by se nic nedělo.

Je zjevné, že distanční výuka výrazně rozevřela nůžky mezi nadanými dětmi či dětmi z rodin s dobře fungujícím zázemím na jedné straně a žáky, kteří vyžadují zvýšenou péči nebo žijí v sociálně problematickém prostředí, na straně druhé. Úkolem škol pak bude tyto rozdíly co nejvíce kompenzovat. Bude to vyžadovat operativní úpravy učebních plánů, doučování, výukově zaměřené volnočasové aktivity, masivní zapojení školních poradenských pracovišť atd.

Školy na tuto práci nástroje mají. Na ZŠ a MŠ Salmova 17 již s tímto počítáme a v připravovaných projektech např. v rámci Šablon III významnou část prostředků budeme směrovat na posílení možnosti doučování či na činnost školního poradenského pracoviště. Počítáme také s prázdninovými aktivitami, které se nám osvědčily již v letošním školním roce. Zde bych zmínil např. projekt Prázdninové vzdělávací dny ve formě příměstského tábora atd. Toto téma ale přesahuje možnosti tohoto článku.

Teď si všichni společně přejeme jediné. Aby se už současná situace začala konečně zlepšovat a děti se vrátily do škol co nejdříve…

Více se dočtete v tištěné verzi Monitoru, ke stažení ZDE.