Na kávě s Jiřím Crhou

Tradičně nabízíme čtenářům první rozhovor v novém roce se starostou města Jiřím Crhou. Zhodnocení loňského roku z pohledu investic, výhled do roku letošního, ale také povídání o tom, jaký vliv na chod města měla epidemiologická situace.

Začnu nepracovně, jak jste oslavil příchod nového roku?

Silvestrovské oslavy i vánoční svátky byly tentokrát jiné, než jsme zvyklí. Trávil jsem hodně času s rodinou, na procházkách i odpočinkem. Snažil jsem se nepracovat, práci jsem si spíš promýšlel a připravoval organizačně. Jako asi všichni jsem při nástupu druhé vlny koronaviru  doufal, že v současné době už se všechna omezení zmírní a vše se bude pomalu vracet do normálních kolejí. To se nestalo, i proto jsem se přes svátky snažil nabrat síly do další práce, myslím, že to bude třeba.

Jaký byl uplynulý rok z pohledu investic?

Přestože i v tomto ohledu nám způsobila epidemiologická situace nemalé nepříjemnosti, dá se říci, že rok 2020 byl úspěšný. Na investice v Blansku v loňském roce připadla třetina celkového rozpočtu, což bylo asi 180 milionů korun. 

Mohl byste v kostce vyjmenovat nejdůležitější z nich?

Pokračovala revitalizace sídliště Zborovce na plochách mezi bytovými domy v ulici Kamnářská a Cihlářská, kde se daří naplňovat dlouhodobý plán. Provedli jsme odvlhčení Dělnického domu, pokračovali jsme také v revitalizaci předzámčí, kde byla opravena budova Zámek 2, která slouží Muzeu Blanenska. V uplynulém roce jsme nezapomněli ani na školy – proběhla rekonstrukce elektroinstalace na ZŠ Erbenova, postavili jsme nové sociální zázemí v ZŠ Dvorská a ZŠ Salmova. Na ZŠ TGM probíhá rozsáhlá stavba nové jídelny a kuchyně se sociálním zázemím, kterou město plně platí z vlastních zdrojů. Součástí stavby bude také úprava okolí, dvoru i nový vstup a šatny školy.

Dále je tu mnoho drobností, jako jsou třeba opravy chodníků a rekonstrukce silnic, které se dělají průběžně, i ty nás stojí nemalé finanční prostředky.

Investovali jste i v oblasti sportu?

Ano. Na Sportovním ostrově Ludvíka Daňka jsme loni dokončili parkoviště a navazující most u Salmova mlýna, což byla akce v hodnotě asi 20 milionů korun. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla bývalá ubytovna ASK a nezbytnou investicí byla také oprava fotbalového stadionu ASK a jeho okolí tak, aby splňoval podmínky pro II. fotbalovou ligu, kterou hraje místní klub.

A co příprava dalších velkých projektů?

Proběhlo úspěšné výběrové řízení na projektanta nových městských lázní. Loni také finalizovaly přípravné práce na přemostění na Staré Blansko. V tomto případě šlo o vykoupení zbývajících pozemků, což se nám podařilo.

Jak moc poznamenala dění ve městě epidemiologická situace?

Bylo to samozřejmě složité. Většina roku byla ovlivněna tím, že jsme museli respektovat průběžně vydávaná nařízení vlády, takže se na sportovištích moc nesportovalo, výrazně se omezily také kulturní akce. Jakkoli byla a stále je tato doba složitá, potěšilo mne, že dokážeme v případě krize spolupracovat v rámci města i s jinými subjekty a je-li to třeba, dokážeme být operativní a ohleduplní. 

V náročném loňském roce se také ukázalo, jak důležitou roli hraje ve městě nemocnice. Přestože nedisponuje infekčním oddělením, bylo zde zřízeno asi 50 lůžek pro nemocné s COVID-19. Také zde vzniklo odběrové místo, aby pacienti nemuseli dojíždět do jiných měst. Nyní se v Blansku připravuje také očkovací centrum, což je další nespornou výhodou pro obyvatele města.

Tím, že byl paralyzován sport i kultura, jste logicky museli ušetřit část finančních prostředků. Jakým způsobem jste je využili?

Fixní náklady, například na mzdy či nájmy, zůstaly, na těch jsme neušetřili nic. Ušetřilo se naopak v dotačních programech pro sport a kulturu. Tyto peníze se staly součástí  přebytku rozpočtu a využily se na kompenzaci ztráty příjmů města. Zajímavé je, že třeba Služby Blansko s.r.o. skončily v zisku. Podařilo se jim získat nějaké kompenzace od státu ve formě platů pro zaměstnance, příjemně nás ale překvapila i čísla hospodaření aquaparku, který byl loni i přes omezení hojně navštěvován.

V loňském roce došlo k dost výrazné reorganizaci městského úřadu. Po několika měsících určitě víte, zda to bylo správné rozhodnutí.

Já osobně jsem s reorganizací městského úřadu spokojený, splnila naše očekávání. Podařilo se nastavit lepší spolupráci i koncepčnější fungování některých oddělení, které byly dříve součástí různých odborů, které na sebe předtím občas „neviděly“. Příkladem může být například těsnější a efektivnější spolupráce komunálního a investičního oddělení, která má pozitivní dopad na celou řadu projektů. Reorganizací jsme také ušetřili asi milion korun ročně na mzdových nákladech, což se pozitivně odrazilo na loňském i letošním rozpočtu. 

Stát vynaložil nemalé finance na boj s koronavirem, to se logicky musí projevit na dotacích. Jak bude vypadat z pohledu investic tento rok?

V letošním roce počítáme s tím, že příjmy budou nižší řádově o několik desítek milionů korun. Přesto se nám podařilo schválit vyvážený rozpočet ve výši 571,5 milionu korun, z nichž asi 170 milionů půjde na investice. To je opět asi třetina rozpočtu. Znamená to, že ani v této době peníze „neprojídáme“, ale snažíme se o rozvoj. Napomáhá nám i fakt, že jsme bez dluhů a máme na účtech asi 75 milionů korun. Jiná města jsou na tom ve srovnání s Blanskem daleko hůř.

Možná ale Blansko pomyslné „zatnutí sekery“ v podobě úvěru čeká, například u nových lázní, nemyslíte?

Lázně jsou ve fázi projektování a s jejich výstavbou v budoucnu určitě počítáme. Předpokládám, že půjde o vícezdrojové financování, mohlo by se nám podařit získat finance ze státního rozpočtu, z kraje, ale v úvahu připadá i úvěr. Lázně jsou sice velmi důležité, ale zadlužit město celkovou investicí ve formě vysokého úvěru nechceme. Na druhou stranu počítáme se začátkem stavební fáze zhruba na podzim 2022, případně na jaře 2023.

Jaké důležité investice tedy čekají naše město v letošním roce?

V prvé řadě budeme pokračovat v revitalizaci sídliště Zborovce, třetí etapa právě běží a měla by být dokončena v létě letošního roku. Další velkou rekonstrukcí by měla projít budova Zámek 3. Momentálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele, zatím registrujeme tři zájemce. Zde očekáváme náklady mezi 15 a 17 miliony korun, i v této složité době ale počítáme i s nějakou dotací z kraje. Následovat bude hasička, ale určitě ne letos, to bychom termínově nezvládli. Rekonstrukci poslední budovy předzámčí budeme realizovat v dalších letech.

Jak to vypadá s přemostěním na Staré Blansko?

Intenzivně v této věci pracujeme. Celá akce se skládá ze tří staveb. Tou hlavní je samotné přemostění, jehož investorem bude JMK společně s městem a vyjde zhruba na 300 milionů korun. Z této částky zaplatí 200 milionů Státní fond dopravní infrastruktury, JMK 70 milionů a z města by mělo jít 30 milionů korun. Druhá stavba, nový podchod u zastávky Blansko-město, bude probíhat od června 2022, by měla být hotová do konce roku. Investorem bude Správa železnic a celá stavba vyjde asi na 100 milionů korun. Třetí stavbou bude uzavření současného přejezdu, investorem bude rovněž Správa železnic.

V současné době se dokončuje dokumentace pro výběrové řízení. Pokud vše půjde dobře, mohlo by se začít stavět o prázdninách  kruhovou křižovatkou na ulici Fügnerova, která s přemostěním souvisí. Okružní křižovatka na Starém Blansku u Brněnské ulice vznikne v příštím roce.

Takže kruhových objezdů v Blansku opět přibude.

Ano, v letošním roce dojde ještě k vybudování okružní křižovatky u Sportovního ostrova. V této věci proběhlo mnoho odkladů a odvolání, ale jsem moc rád, že se nám tuto komplikovanou křižovatku podaří tímto způsobem vyřešit. Na investici asi 10 milionů korun se bude podílet zhruba z poloviny JMK. Uvědomujeme si, že kruhových křižovatek bude na průtahu Blanskem hodně, ale slibujeme si od nich větší plynulost dopravy. Podle studií, které máme k dispozici, by ke komplikacím v dopravě kvůli existenci kruhových křižovatek mohlo dojít v případě, že by městem projíždělo okolo 20 tisíc automobilů denně, dnes jsme zhruba na polovině, průtahem při běžném provozu jezdí mezi devíti až deseti tisíci vozidel za den.

Čekají nás nějaké další investice do dopravní infrastruktury?

Velmi rád bych využil úzké spolupráce s JMK v oblasti dopravy. Čeká nás poměrně náročný rok z hlediska logistiky, jelikož plánované rekonstrukce a výstavby silnic a dopravních staveb na sebe musí navazovat. 

Hned 15. ledna začíná velká investiční akce na Starém Blansku na ulici Brněnská. Dojde zde ke kompletní rekonstrukci od vybudování nového povrchu, inženýrských sítí i chodníků až po plánovaný kruhový objezd, který bude navazovat na přemostění. 

Plánujeme rekonstrukci ulice Dvorská, a to od kruhového objezdu až po ZŠ Dvorská. Chtěli bychom opravit špatný povrch a položit nový asfalt. Při té příležitosti bychom chtěli udělat také nový nájezd do zámeckého parku, po kterém volají nejen pořadatelé kulturních akcí. Termínově by se jednalo o období letních prázdnin. 

Momentálně přemýšlíme také nad rekonstrukcí silnic v centru města, kde by se měl opravovat také vodovod. 

Vzhledem k dalším již zmíněným plánovaným výstavbám kruhových objezdů půjde skutečně o složitý proces, kdy budou některé části města uzavřeny. Řidiči se tak budou muset obrnit trpělivostí a o shovívavost bych rád požádal i ostatní obyvatele města. Věřím, že výsledek bude stát za to.

Postavíte letos konečně kavárnu na Dukle?

Ano, jednou z dalších velkých investic bude i tato stavba, nová kavárna by měla být hotová v červenci letošního roku. Uvědomujeme si složitost doby, ale pevně věřím, že se situace zlepší a že se budeme opět moci setkávat i na tomto místě, kde zázemí dost citelně chybělo. Kavárna se zde plánuje již řadu let, přišlo nám škoda ji nerealizovat, zejména když máme vybraného i ověřeného provozovatele.

Co další zvelebení prostoru na Dukle? Pořadatelé si často stěžují na absenci střechy, chybějící zázemí pro umělce a nedostatek stínu, který by alespoň částečně zpříjemnil kulturní zážitky divákům.

Na letošní rok nic z toho neplánujeme. Uvědomuji si, že třeba střecha na pódiu je důležitá, ale kdybychom se rozhodli prostor předělat, museli bychom přijít se zcela novým koncepčním řešením. Také je stále nevyužitý suterén, stále přemýšlíme, co s ním, ale tohle není vzhledem k tomu, co nás letos čeká, na pořadu dne. V dalších letech se tím však chceme určitě zabývat.

O prostory v suterénu projevil v minulosti zájem například divadelní spolek Kolárka. V této souvislosti mne napadá, jak to vlastně s chátrající budovou na Kollárově ulici vypadá?

Budova je skutečně ve velice špatném stavu a bude nutné ji opravit. Bohužel nepatří městu, ale Jihomoravskému kraji. Z pozice radního o případné rekonstrukci jednám, a to i přesto, že JMK má propad okolo miliardy korun a na investice letos moc nezbyde. Koncept, který nám byl předložen, počítal s rekonstrukcí ve výši asi 50 milionů, což je nereálné. Zároveň však nechci, aby JMK budovu prodal, naopak budu usilovat o to, aby zde byl prostor pro divadlo Kolárka zachován. Momentálně však nemohu říci, zda se v letošním roce podaří sehnat peníze na to, aby se s rekonstrukcí alespoň začalo.

Jak se vám daří skloubit dohromady funkce starosty města a radního JMK? Není to moc velký krajíc?

Samozřejmě je to náročné a práce mi rapidně přibylo. Pracuji od rána, e-maily vyřizuji po večerech a dny volna se mi smrskly na minimum. Tato práce mne ale opravdu baví. Vše je také o organizaci, o jakési koncepčnosti práce, bez toho by to nešlo. 

Měl jsem ze spojení funkcí jisté obavy, ale zjistil jsem, že spousta projektů JMK a města je společných. Například již výše zmiňované přemostění nebo kruhová křižovatka u Sportovního ostrova. Jako přínosné se také ukázalo, že na pozici starosty ani v krajském zastupitelstvu nejsem nováčkem, mám vhled do fungování obou úřadů i související administrativy, znám projekty, kterým se město i kraj věnují. Kdo chce, vidí ve slučování funkcí problém, já v něm v tomto případě vidím spíše výhody pro naše
město.

Martin Müller