Nemocnice Blansko získala ocenění

Iktové centrum (nyní Centrum vysoce specializované péče o pacienty s ikty) Nemocnice Blansko získalo platinové ocenění v rámci největší evropské iktové konference ESO (European Stroke Organisation) a iniciativy  Angels za rok 2019. Toto specializované pracoviště je součástí neurologického oddělení blanenské nemocnice a zajišťuje komplexní péči o pacienty, které postihne cévní mozková příhoda (CMP). 

Cílem iniciativy Angels je zlepšování kvality péče o pacienty s mozkovou příhodou na celém světě.  Ocenění bylo iktovému centru Nemocnice Blansko letos v září uděleno díky nasazení lékařů a zdravotních sester neurologického oddělení pod vedením primáře Dušana Tenory a celého managementu nemocnice, pro který je cerebrovaskulární program v blanenské nemocnici jednou z priorit. Cenu by měli zástupci nemocnice převzít v prosinci na Cerebrovaskulárním kongresu v Mikulově. 

„Za ta léta, co vykonávám službu na neurologii, se péče o pacienty s CMP posunula vpřed ohromným způsobem. Jistým vzorem pro neurology byla například kardiologická centra a péče o pacienty se srdečním infarktem. A takhle podobně je již nyní postaráno o lidi s akutní CMP. Nejen to – Česká republika je v péči o pacienty s iktem vůbec na úrovni nejvyspělejších států, jako je třeba Německo či Rakousko,“ zmínil primář neurologického oddělení Dušan Tenora. 

Ocenění se uděluje za vybrané časové období na základě několika kritérií hodnotících kvalitu poskytované péče, například času od příjezdu pacienta po zahájení rekanalizační léčby či četností provádění rutinního screeningu poruch polykání. „Právě rychlost od příjezdu pacienta po poskytnutí specializované terapie je velmi důležitá pro úspěšnost léčby. Čím dřív se léčba podá, tím víc buněk se zachrání; každou minutu odumírají dva miliony neuronů,“ zdůraznil Tenora.

Postižený člověk nemusí nutně cítit bolest, projevy se odvíjejí od toho, kterou část mozku nemoc zasáhla. „Chtěl bych apelovat na všechny, aby si všímali prvotních příznaků mozkové příhody u svých blízkých. Je to zejména pokleslý koutek, ochrnutí končetin a porucha řeči. Pokud máte pocit, že s dotyčným člověkem není něco v pořádku, řekněte mu, aby se usmál nebo vycenil zuby. Jestliže se jedna strana hýbe méně a obličej se zdá být asymetrický, zavolejte okamžitě 155. Stejně tak, pokud nevydrží mít předpažené ruce dlaněmi vzhůru deset vteřin bez poklesu, nebo když mluví nesrozumitelně a neumí pojmenovat základní věci,“ popsal primář neurologie.

Když člověka píchne na hrudníku, je už automatické, že hned volá záchranku, protože má podezření na infarkt. Podle Tenory by to mělo stejně fungovat i v případě objevení se prvních příznaků mozkové mrtvice. Je nutné, aby se nemocný člověk dostal do nemocnice nejpozději do čtyř a půl hodiny od výskytu prvních příznaků. „Běžně se ale stává, že pacienti s příznaky mrtvice čekají zbytečně dlouho doma (myslí si například, že potíže odezní, že je to jen přeleželá ruka, nechtějí obtěžovat, protože je často nic nebolí atd…) a rodina je doveze na neurologii až druhý den autem, zatímco pacienti s bolestí zad si směle volají 155 a jedou k nám záchrankou přes celý okres. To je samozřejmě oboje špatně,“ upozornil lékař. 

Cerebrovaskulární program byl v blanenské nemocnici zahájen již v roce 2000 společně se vznikem iktové jednotky. Blanenská neurologie má tedy za sebou dvacetileté zkušenosti v oboru. Nejedná se jen o řešení akutních stavů, které zabezpečuje iktová jednotka. Péče o pacienta postiženého cévní mozkovou příhodou si žádá komplexní přístup, na němž se podílí JIP neurologického oddělení, neurologické standardní oddělení, radiologie, interna, lůžková rehabilitace, logopedie, psycholog a další. 

Blanenská nemocnice získala statut Iktového centra 1. 8. 2013 a byla zařazena do sítě specializovaných pracovišť v Česku. Těch je u nás v současné době pětačtyřicet, což je dostatečně hustá síť, aby byla pacientům s iktem zajištěna skutečně kvalitní zdravotnická péče. Podle Dušana Tenory se díky tomu zvyšují šance pacientů na včasnou odbornou péči, která jim může zachránit život nebo zmírnit následky onemocnění. „Když někoho v blanenském okrese postihne mrtvice, dostane se k nám,“ dodal lékař. 

Důležité je také nemoci předcházet. To znamená v prvé řadě dodržovat zdravý životní styl, který zahrnuje dostatek pohybu a zdravou stravu, dále nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, snažit se vyvarovat stresu a umět odpočívat, hlídat si krevní tlak. 

Nemocnice Blansko uspěla v kritériích ESO Angels v minulost již několikrát. Za rok 2017 získala platinové ocenění, za rok 2018 dokonce diamantové. „Je to ocenění práce všech kolegů, kteří se na péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou podílejí. Výsledek je pro nás závazkem do dalších let a ocenění se budeme snažit získat další roky znovu,“ uzavřel Dušan Tenora.  

-mka-