Na kávě s Janem Machem

Jan Mach pracuje na KSMB jako vedoucí kina a dramaturg. V souvislosti s prezentovanými změnami jsem jej pozval na kávu. Povídali jsme si o novém logu, nové koncepci kultury, chystaných pořadech i o dopadech koronavirové krize na kulturu ve městě.

Co děláte na kulturním středisku? Jaká je vaše náplň práce?

Aktuálně jsem zaměstnán na poloviční úvazek jako vedoucí kina a na poloviční úvazek pracuji jako dramaturg v KSMB, které se nově prezentuje pod značkou Kultura Blansko. Starám se o chod kina, o jeho program, o to, jak vypadá navenek a samozřejmě o jeho vnitřní chod. Co se týká dramaturgie , připravuji kulturní kalendář akcí, nový web a samozřejmě se podílím hlavní měrou na dramaturgii, čili domlouvám kulturní programy na letošní a příští rok. Na první pololetí příštího roku už je program ze tří čtvrtin hotový, pomalu začínáme domlouvat pořady na druhé pololetí 2021.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

V kině sestavuji program, starám se o propagaci, takže měním v rámech plakáty, starám se o přípravu a výlep plakátů po městě i mimo něj, řeším problémy technického rázu, zaměstnance, starám se o pokladní systém… Plním Facebook kina, tvořím texty na plakáty, zajišťuji tisk. Práce je hodně, aktuálně se mi v kině hodně uvolnily ruce, protože máme nového promítače, který se kompletně postará o chod promítací kabiny a o technické zajištění pronájmů v kině. Budu se tak moct více věnovat rozvoji kina a práci dramaturga.

Je pravda, že k tomu všemu děláte ještě další práci?

Aktuálně už ne. Ještě o prázdninách jsem spolupracoval na přípravě festivalu Maraton hudby Brno. Organizace mi vzala spoustu času, stála mne prakticky veškerou loňskou dovolenou. Tento festival jsem organizoval poslední tři roky, letos jsem tu byl v roli mentora a bylo to nejspíš mé poslední fungování zde.

Jak jste se dostal k práci v blanenské kultuře? 

Třináct let jsem pracoval v hudební agentuře C.E.M.A. a pro Mezinárodní hudební festival 13 měst Concentus Moraviae. Začínal jsem úplně od píky – od vstupenek, tvorby textů, vytváření návrhů webových stránek, naučil jsem se vytvářet kampaně na sociálních sítích, dělal jsem částečně PR, jednal s některými partnery, pořádal pro ně akce. Byl jsem stage manažerem asijského turné Magdaleny Kožené, se kterou jsem rovněž dvakrát objel turné po Evropě. To je jen zlomek toho, co jsem v agentuře C.E.M.A. dělal, práce to byla nesmírně časově náročná, ale bavila mě. Po třinácti letech jsem došel do určité fáze setrvačnosti, na jakýsi pomyslný konec této dráhy a začal jsem pomýšlet na změnu.

O kulturu v Blansku jsem se začal zajímat začátkem roku 2019, kdy bylo vypsané výběrové řízení na funkci ředitele KSMB. V této době už jsem vážně uvažoval o změně zaměstnání a hlavně jsem chtěl zúročit své načerpané znalosti v oboru, takže jsem se do výběrového řízení přihlásil, ale nesplnil jsem formální kritéria. Novým ředitelem se nakonec stal Pavel Langr, se kterým jsme už předtím o kultuře v Blansku vedli diskuse. I naše koncepce, se asi v 80 % shodovaly. V říjnu 2019 jsem nastoupil do kina jako vedoucí a zároveň se ujal profese dramaturga.

Když jsme u té nové koncepce kultury… Jakou jste měl připravenou vy?

Na začátku roku 2019 jsem si důkladně prošel město a mapoval, jak tady funguje kultura. A zjistil jsem, že kulturní program v pojetí KSMB byl generačně zaměření hodně jednostranně. Moje koncepce vycházela z takzvaných pěti „P“.

Program. Zde jsem chtěl vytvořit jednoznačně pestřejší nabídku. Program by neměl vycházet jen z masově úspěšných představení, ale měly by se dělat i menší akce pro míň lidí. Ty by měly dávat větší smysl v kultivování kulturního prostředí ve městě. Rozhodně bych nechtěl upustit od velkých mainstreamových akcí, ale z mého pohledu bychom i do nich měli vkládat něco nového. 

Propagace. Web, plakáty, Facebook – všechny tyto věci by bylo třeba změnit. Veřejnost musí mít k dispozici přehledný kalendář akcí KSMB, sociální sítě i web. Na propagaci akcí a instituce samotné je třeba zapracovat v maximální možné míře.

Propojení. Zjistil jsem, že spolupráce KSMB a ostatních pořadatelů by mohla fungovat lépe. A když už KSMB na nějakém pořadu participuje, není přitom vidět. Propojení tedy znamená, že bych chtěl spolupracovat s ostatními organizátory kulturních akcí ve městě a plánovat kulturu společně. I z toho důvodu považuji za nutné vypracovat plánovací kalendář akcí s přehledným výstupem na webu blansko.cz. V uplynulém roce jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří v Blansku dělají kulturu a vzájemné propojení všech, kteří v Blansku organizují kulturní akce, vidím jako nezbytnost dalšího fungování.

Prodej online. Tento bod je docela jednoznačný, prodej vstupenek online v Blansku dosud nebyl, přičemž ve většině ostatních měst funguje již mnoho let. Je to krok dopředu nejen z hlediska pohodlí těch, kteří si vstupenku na webu koupí, ale jedná se také o velkou administrativní úlevu pro nás. Tento bod se nám již podařilo zrealizovat, vstupenky na naše akce prodáváme prostřednictvím sítě Ticketportal. Neznamená to ale, že prodej tištěných vstupenek zrušíme, ten samozřejmě běží a bude dál také v Informační kanceláři Blanka. 

Provoz. Pod KSMB spadají tři domy – galerie, Dělnický dům a kino. Provoz obstarávají zaměstnanci na mnoha frontách, je potřeba mít vizi a plánovat. 

V jakém smyslu?

V Dělnickém domě jsme například udělali nový zasedací pořádek, což nemalou měrou zvýší komfort diváků, kteří přijdou například na divadlo. Zde jsem vycházel ze svých dosavadních zkušeností; v rámci koncertů Concentus Moraviae jsem se podílel na stavbě židlí asi ve třiceti různých objektech. Zjistil jsem, že v Blansku jsou lidé směstnaní v řadách jako sardinky a od třetí řady dál už příliš nevidí. Z kapacity jsme ubrali asi třicet pět míst a posadili prvních deset řad tak, aby diváci nebyli v zákrytu. Za nimi bude velká dvouřadá ulička a další řady sedadel. I tak je v posledních řadách výhled špatný, takže jsem zadal projekt na vyvýšených zadních řad, tzv. elevaci. Aktuálně čekáme na hrubý projekt a kalkulaci, poté se budeme snažit prosadit realizaci. Se změnou zasedacího pořádku souvisí také doplnění ozvučení pro zadní řady a balkon při akcích s mluveným slovem.

Proč došlo ke změně loga a vlastně celé přeměně identity KSMB na Kulturu Blansko?

Staré logo nebylo jednoduše rozeznatelné a bylo nevýrazné. Samozřejmě, že se nabízela možnost vycházet z nové identity Blanska, k jejíž změně došlo před dvěma lety. Zkoušeli jsme to, ale logo v tomto duchu stále příliš zapadalo a bylo nevýrazné. Na všech akcích, které KSMB pořádá, máme povinnost uvádět logo města a na spoustě akcí, které spolupořádáme, se podílí i město Blansko, takže umístění dvou skoro stejných log poblíž sebe by znamenalo, že lidem vizuálně splynou a při rychlém pohledu je nerozpoznají. 

Jsem toho názoru, že instituce formátu KSMB by měla mít výrazné logo, kterým se bude prezentovat, k tomu by měla mít jednoznačný dvouslovný název. S tímto jsem se trápil velmi dlouho a nakonec nevymyslel nic jiného, než kolegové v Boskovicích, dokonce jsem to s nimi probíral. 

Za novou značkou Kultura Blansko si stojím. Logo je snadno použitelné a viditelné na sociálních sítích, na webu, v médiích, na plakátech, ale i na propagačních materiálech dalších akcí, na kterých se pouze podílíme. Staré logo bylo skutečně příliš nenápadné a naše práce tak nebyla vůbec vidět, čímž se vlastně dostávám k tomu, o čem jsem hovořil už dříve.

Myslíte, že je to záležitost pouze nového loga?

Samozřejmě, že ne. Je to i programem, vzájemnou komunikací s okolím a partnery, ale i s lidmi, pro které akce děláme. Nová značka a nové logo by nám měly s propagací naší práce pomoci.

Proběhne v souvislosti s grafickou změnou také nějaká změna v koncepci kultury? 

Program na podzim je v podstatě hotový. Nově jsem domluvil na 3. prosince koncert Pokáče, což by měl být jeden z těch počinů, jak se otevřít více generacím. Pokáč je na jednu stranu velmi oblíbený u mladých, zároveň jde o inteligentní zábavu. Dále vystoupí Karel Plíhal, budou tu divadla se známými osobnostmi, talk show Osmanyho Laffity. Do konce roku jsem chtěl do Blanska pozvat ještě Znouzectnost a Visací Zámek. Z důvodů stále probíhající koronavirové krize a přesunu spousty akcí z jara na podzim, jsem je však musel odsunout na rok příští. Ještě letos by měla proběhnout i hudební vzpomínka na Karla Gotta a českou písničku; za mě dost zajímavá věc, jelikož zde bude hrát velký jazzový orchestr a určitě půjde o skvělou podívanou. 

Příští rok plánuji cyklus šesti jazzových koncertů. Dlouho jsem vybíral vhodné místo a jako nejlepší se mi jeví klub Gauč na Smetanově ulici, odsud bude pocházet i název celého cyklu – Jazzový gauč. Do tohoto projektu jsem angažoval výraznou blanenskou osobnost, jazzového bubeníka Radima Koláře. Cyklus představí různé druhy jazzové muziky, bude na úrovni, ale zároveň by neměl stát moc peněz. 

Několik let jsem se věnoval vážné hudbě a zjistil jsem, že Blansko má v této oblasti mezery. Dosud pořádalo koncerty vážné hudby Muzeum Blanenska na zámku, od příštího roku by měla organizace spadnout pod kulturní středisko. Mělo by proběhnout šest koncertů – tři na jaře, tři na podzim. Chci, aby na zámku zazněla stará hudba a v galerii hudba novější.

Ve druhém pololetí 2021 chceme uspořádat nějaký stand-up. Také bych chtěl pozvat Václava Koptu. Chci podpořit i místní divadelní scénu – divadlo Kolárka. Rozhodně se budu snažit do Blanska přivést Divadlo Bolka Polívky. 

Do budoucna se mi líbí myšlenka zorganizovat nějaký velký koncert nebo hudební festival.

Na jaře byla dost obtížná situace s karanténou a s řadou bezpečnostních opatření. Přesto se akce po celé republice konaly. Proč KSMB v průběhu léta žádnou kulturní akci ve městě nepodniklo?

Už nyní vím, že celý podzim se zřejmě budeme potýkat s dozvuky krize, která tu proběhla a vlastně stále probíhá. Mohu říci, že i na ty nejmasivnější akce, které za běžného provozu bývaly vyprodané, se vstupenky prodávají dost špatně. 

Co se týká Dělnického domu, využili jsme celostátní karanténu k tomu, že jsme začali práce na odvlhčení Dělnického domu o dva měsíce dříve, abychom mohli v září otevřít, a provedly se také další práce v rámci údržby. V té době tu skutečně nemohly probíhat žádné akce. 

Dalším důvodem, proč žádné akce v létě neproběhly, je fakt, že jsme byli dost silně personálně oslabeni a na organizaci akcí nebyl čas. V dlouhodobé pracovní neschopnosti byla produkční, ředitel, asistentka, krátce jeden z údržbářů. 

Venkovní akce jsme v létě žádné nepořádali, jelikož nám to nebylo doporučeno naším zřizovatelem, a to z důvodů nepředvídatelné epidemiologické situace, která se měnila ze dne na den. Pro město bylo nežádoucí, aby se Blansko stalo ohniskem nákazy. 

Ale minikino na Dukle proběhlo poměrně úspěšně, zde jste žádné podobné doporučení nedostali?

Ne. Je to akce menšího rozsahu, než akce typu Gulášobraní.

Kdo přišel s myšlenkou akce Zažít Blansko jinak?

S původní myšlenkou přišli již v květnu loňského roku Lukáš Dlapa a Pavlína Komínková. Já sám jsem se o ní dozvěděl loni na podzim a na konci roku už jsme naplánovali první konkrétní obrysy, jak by akce mohla vypadat. Kultura Blansko zde funguje v roli koordinátora, částečně dramaturga, ale hlavně se staráme o technické zajištění, propagaci a PR, což s sebou nese také finanční náklady. 

Pokračování na str. 4

Dokončení ze str. 3

Zajišťujeme uzavírky, vyblokování parkovacích míst na náměstí Republiky, mobiliář, pódium, dodávku elektřiny, dezinfekce, vody a mnoho dalších věcí. Akci samotnou si vytváří Blanenští sami. 

Můžete podrobně tuto akci představit?

Má to být poklidná akce, při které se veřejnosti představí centrum bez aut, budou se na ní prezentovat místní sdružení, kapely, firmy i osobnosti. Jedná se v podstatě o sousedskou slavnost. 

Před budovou ZUŠ budou hrát blanenské orchestry a kapely, rapeři. Jako zlatý hřeb na tomto pódiu vystoupí fantastická blanenská kapela Gustavo Rojo. Před kavárnou vedle radnice bude stát pianino. Blanenský klub biatlonistů chystá na náměstí střelbu a jízdu na kolečkových lyžích, bude tu udírna, grilovačka, stánek s kávou, stánek s pizzou, kde si budou moct lidé upéct vlastní pizzu. Chystá se ohniště s kytarou a opékáním buřtů, buskování na Rožmitálce, škola DJingu, skákání na trampolínách, prezentovat se budou hasiči i policie. Soutěž v rychlopsaní na stroji, blešák vyvedený do ulice… Také proběhne přemalování budovy hasičky (více na str. 4, pozn. redakce).

Co si od této akce slibujete?

Vnímám v Blansku dost negativních pohledů Blanenských. Tato akce by měla být možností, jak tento pohled změnit. Prostřednictvím této akce se otevírá možnost vyrazit do ulic a užít si den se svými sousedy, známými, zahodit předsudky a jít se společně bavit. 

Příští rok snad bude vše v normálu. Z mého pohledu by zasluhoval změnu například Den dětí v Blansku. Chystáte něco nového?

Momentálně probíhají jednání s organizátory Bambifestu ohledně možného převzetí tradiční páteční prezentace volnočasových aktivit na náš Den dětí v Blansku. Jelikož blanenští skauti zakládají již třetí oddíl, mají práce nad hlavu a na organizaci dalšího ročníku jim nezbývá čas, rádi bychom od nich částečně převzali štafetu. Myslím si, že je na čase změnit tvář Dětského dne v Blansku a tohle by mohl být jeden z kroků dopředu. 

Asi by nebyl problém požádat agenturu, aby sestavila program na Den dětí, v rámci čehož by vystoupili umělci z televize. Věřím, že mnoho lidí by to dokonce uvítalo. Ale v takovém případě podle mě kulturní středisko neplní úlohu, kterou by mělo. Myslím, že kultura není jen o předkládání věcí, jež člověk vidí v televizi a na internetu. Je to také o tom ukázat alternativu k tomu, čím nás krmí média. Nezapomenutelný a příjemný den se dá přece prožít i jiným způsobem. A přesně tohle dělá právě Bambifest. My jej ale kopírovat nechceme, záměrem je celou akci vyvážit tak, aby byli nakonec spokojení všichni.

Chystá se něco nového v kině? 

Už jsem mluvil o tom, že v kině nastoupil nový promítač. Je to mladý člověk, který dva roky zajišťoval promítání v pražském třísálovém kině Pilotů, má řadu zkušeností, obrovský zájem o kinematografii a ví moc dobře, co dělá. Myslím, že díky naší spolupráci bude blanenské kino zase o něco lepším místem.

Rádi bychom šli více mezi lidi. Na příští rok plánujeme čtyři poklidné odpočinkové akce před kinem, jedna z nich by mohla být i taneční, dále festival československého loutkového filmu a oslavu 100 let kina Blansko, na kterou jsem pozval i „zasloužilé“ pány promítače, aby lidem ukázali, jak kino fungovalo dříve.

Rád bych, aby vstupní hala kina v budoucnu sloužila pouze potřebám kina a byla zde vystavena díla s filmovou tématikou. Chápu, že různé výstavy fotografií a uměleckých děl ZUŠ jsou mnohdy přímo spjaty s Blanskem, ale s kinem už ne. Rád bych pro ně v budoucnu našel jiné prostory. Rád bych sem také umístil televizi a pouštěl na ní filmové upoutávky.

Chtěl bych dělat nabídky pro školy s pohádkami a s dalším programem, nabízet pronájmy a dělat všechno tak, aby kino žilo v maximální možné míře i během dopoledních hodin. 

Máte už nějaké scénáře, jak by letos mohlo v omezených podmínkách vypadat Vítání sv. Martina?

Vítání sv. Martina organizuje mnoho městských organizací a je to největší městská akce pod vedením města. Letošní ročník bude muset proběhnout v omezených podmínkách. Vypracovali jsme tři různé varianty, z nichž je patrné, že celá akce bude okleštěná časově a dočká se i změny prostor. Akce se uskuteční nejspíš na náměstí Republiky, který je nejotevřenějším prostorem v Blansku, takže by se nám mělo podařit co nejvíce rozptýlit diváky. Budou se muset udržovat rozestupy, místo velkokapacitního stanu bude několik malých. Akci chceme i v rámci omezení uspořádat. Uvidíme, co přinesou další dny.

Možná přijdou další změny po nástupu nového ředitele. Nemáte strach, že všechny velké plány a uskutečněné změny se nebudou novému vedení zamlouvat?

Při své předešlé práci jsem viděl asi 25 příkladů, jakým způsobem fungují kulturní střediska a organizace v různých městech a dospěl jsem k názoru, že není nic lepšího, než spolupráce ředitel – dramaturg – produkční. Tohle je tým, který by měl všude fungovat.

Já sám si neumím představit, s čím jiným – novým – by mohl přijít nový ředitel, než s myšlenkou dělat kulturu pro vícegenerační publikum. Podle mě je tohle zásadní úloha kulturní organizace ve městě, nabízet kvalitní kulturní službu širokému spektru Blanenšťáků. 

Vy sám se přihlásíte do výběrového řízení?

Zvažoval jsem to, ale nepřihlásím. Důvody jsou dva. Mám rozdělanou spoustu kreativní práce, kterou chci dokončit, a myslím si, že takto důležitou pozici by se město mělo snažit obsadit primárně rodilým Blanenšťákem. Doufám, že najdou někoho opravdu schopného.

Martin Müller