Na kávě s Martinou Hejčovou

Martina Hejčová pracuje v Blanenské informační kanceláři Blanka již od doby jejího vzniku v roce 1999, později se stala její vedoucí. U kávy jsme si tentokrát povídali o cestovním ruchu, blanenském regionu, ale také o významu informačních kanceláří v dnešní době.

Co všechno je náplní vaší práce?

Je to velmi rozmanité. Jako vedoucí kanceláře se musím starat o její provoz, o vedení zaměstnanců i obsluhu turistů. V neposlední řadě pracuji na prezentaci Blanska na různých platformách, různými formami: veletrhy cestovního ruchu, různé publikace a weby zabývající se touto tématikou. Staráme se o facebookové profily jak naší kanceláře, tak skupiny Moravský kras a okolí, děláme náplň webové stránce www.blanensko.cz 

Také pod nás spadají zahraniční styky – prezentace Blanska v partnerských městech a vzájemná komunikace. Vytváříme programy pro delegace z partnerských měst, ať už jsou to oficiální delegace nebo sportovní asociace, které se také vzájemně navštěvují. Práce máme dost.

Kolik lidí tvoří váš tým?

Funguji zde já na pozici vedoucí, potom jsou tu dvě stálé pracovnice. Jedna z nich pracuje na zahraničních stycích a druhá se stará o provoz kanceláře, chystání letáků, obsluhu zákazníků a další záležitosti. V létě nám zde pomáhají i dvě brigádnice, neboť máme otevřeno i o víkendech.

Studovala jste cestovní ruch?

Sice jsem cestovní ruch studovala, ale brzy jsem zjistila, že na vysokoškolské úrovni není pro mne. Předměty jako matematika a mikroekonomie mi nevyhovovaly. Proto jsem se vrátila k předmětu, který mě zajímal už odmalička – angličtině. Vystudovala jsem magisterské studium na Masarykově univerzitě v oboru anglický jazyk a literatura. K mé práci se angličtina výborně hodí – ať už v rámci zahraničních styků, nebo v komunikaci s turisty.

Jak úzce spolupracujete s KSMB?

Dá se říct, že velmi úzce, zejména proto, že kulturnímu středisku zprostředkováváme předprodej vstupenek a propagaci akcí. Dlouhou dobu jsme rovněž spolupracovali na organizaci největší blanenské kulturní akce – Vítání sv. Martina. 

Letos se na organizaci této akce podílet nebudete?

Jak asi všichni ví, nedávno došlo ke změně struktury blanenského úřadu. Už se za íčko nepodílíme na samotné organizaci Vítání sv. Martina. Naší hlavní činností v rámci akce zůstává zajištění propagace, prezentace v médiích, vytvoření plakátů, bannerů, letáků s programem. A samozřejmě předprodej vstupenek na nedělní program.

Nedávno byla vyhlášena soutěž o vytvoření poutavých hesel s blanenskou tématikou. Jak konkrétně využijete vítězné návrhy?

Od nás byla tato soutěž takovou letní odlehčenou záležitostí. Nápad vznikl poté, co jsme viděli reklamy Českých drah a nepokrytě uznávám, že jsme se jejich kampaní nechali inspirovat, zejména vtipnými slogany, které lehce neumětelsky prezentují naši republiku. A tak jsme se zeptali Blanenských, jak vidí naše město. Přišlo nám několik zajímavých hesel, které jsme se rozhodli využít na drobné propagační předměty typu samolepky nebo odznáčky. 

Celá akce nebyla míněna tak, že město hledá nového copywritera, opravdu šlo jen o takovou lehkou recesi, která byla bohužel některými lidmi špatně pochopena. Na své si přišli zejména anonymové na sociálních sítích, kteří se k tomu vyjádřili svým obvyklým způsobem…

Co se týká podoby a služeb informačního centra – inspirujete se u jiných měst v Česku? Inspirují se ostatní „íčka“ v Blansku?

U mě osobně spolehlivě funguje profesionální deformace. Jakmile jsem v cizím městě, zajdu na informace a koukám se, jaké nabízí suvenýry, odkud je berou, co by mohlo být zajímavé pro nás atd. Ale přiznám se, že na Facebooku funguje platforma pro informační centra z celé republiky, kde si vzájemně sdělujeme zkušenosti dobré i špatné, co funguje, co nefunguje. 

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Naše práce je velmi specifická. Je zejména o styku a komunikaci s lidmi, takže je potřeba se občas obrnit trpělivostí. Na druhou stranu – lidé k nám chodí pro informace, pro pomoc. My jim pomůžeme, zodpovíme jejich dotazy, takže už z podstaty věci od nás odcházejí spokojení. Nejvíce mě baví představovat turistům náš region a následně ta jejich pozitivní zpětná vazba, když se vrací spokojení z míst, která jsme jim doporučili.

Člověk si dnes může mnoho informací vyhledat sám. Jak velkým konkurentem je pro informační centra internet?

Často se vede diskuse, zda jsou informační centra v dnešní době vůbec užitečná. Já tvrdím, že ano. A to zejména proto, že lidé dnes vyžadují osobní doporučení. Samozřejmě, že spoustu informací už získali dopředu, ale je toho tolik, že občas sami nedokážou rozlišit, které z nich jsou relevantní. A proto chodí k nám. Nejčastější otázkou, kterou nám turisté pokládají, je: „Kam vy osobně chodíte rádi na oběd?“ To hovoří samo za sebe. 

Íčka zde vždycky budou mít své místo, a to jak pro turisty, tak pro občany našeho města. 

Setkáváte se s nějakými kuriózními otázkami či požadavky turistů?

Je jich poměrně dost. Například tu byla paní, která přišla a ptala se, kolik má Karel Gott slavíků. Nebo malý kluk s prosbou o vyřešení domácího úkolu z matematiky. Jednou jsme zase komunikovali s pánem, který měl schůzku, zapomněl telefon i jméno toho, s kým se má sejít. Věděl jen to, že to má být v nějaké restauraci. Nezbylo než začít vyjmenovávat blanenské podniky, načež se nám po chvíli podařilo záhadu rozlousknout 🙂

Nejčastější věc, ve které se lidi pletou, je rozdíl mezi Punkevními jeskyněmi a Macochou. Mnoho z nich v těchto turistických destinacích rozdíl nevidí a chce vědět, kde se mohou svézt na lodičkách v Macoše. 

Kolik slavíků má Karel Gott?

🙂

Změnil koronavirus počet a skladbu turistů v Blansku? Ubylo cizinců?

Cizinců rozhodně ubylo, to jednoznačně – zde jsme asi na 20 % běžného provozu. Z našich statistik vyplývá, že za měsíce červen, červenec a srpen navštívilo informační kancelář asi 56 % návštěvníků oproti minulému roku. Úbytek je ale způsoben především tím, že k nám nechodili lidé pro vstupenky, protože mnoho akcí bylo vlivem koronavirové krize zrušeno. Co se týká turistů, bylo jich více, než tomu bývá běžně. A co je zajímavé, dle našeho interního dotazníkového šetření mnoho z nich přijíždělo letos ze středu a západu Čech a zdržovali se v našem regionu déle, týden i 14 dní. Dříve tomu bylo tak, že přijeli na dva až tři dny. Z toho opravdu vyplývá, že mnoho Čechů dalo letos přednost dovolené v Česku před dovolenou u moře.

Je v regionu dost ubytovacích kapacit?

Sice nejsme zásobeni řadou čtyřhvězdičkových hotelů, zato je tu dost ubytování v soukromí. A teď nemyslím pouze naše město, ale i okolní vesnice. I přesto se stává, že nejsme schopni sehnat volné ubytování. Náš region je v sezóně hodně oblíbený a poptávka občas převyšuje nabídku.

Ubytovacích kapacit přímo ve městě najdeme dost, a přestože někteří turisté vyžadují spíše menší vesnice, Blansko je právem nazýváno Bránou Moravského krasu. Jezdí odsud autobusy, vlaky, je tu mnoho restaurací a město je tak základnou pro mnoho výletů do okolí.

Je stále největším lákadlem pro turisty Moravský kras, nebo se pozornost obrací i k jiným místům?

Z 90 % míří skutečně do krasu. Zbylá procenta tvoří třeba milovníci zámků; naše destinace má nové motto Kraj sedmi zámků a sedmi podzemních řek. A je to pravda – na malé ploše je tu skutečně sedm zámků, které se dají navštívit. Značná část turistů jezdí také za krásnou přírodou.

Říká se, že do Moravského krasu jezdí člověk třikrát za život. Se školním výletem, s dětmi a se zájezdem důchodců. A něco na tom bude.

Jaká je letošní návštěvnost blanenského zámku?

Podle statistik jde o běžnou sezónu. Osobně vidím velké pozitivum našeho zámku v tom, že je nyní více zaměřen na děti, které tu opravdu najdou velké vyžití. Každá expozice má nějakou zajímavost – například expozice umělecké litiny obsahuje šifrovací hru s QR kódy, je tu dobrodružná cesta s archeologem Pazourkem, archeologické pískoviště nebo virtuální zrcadlo, které návštěvníky „obléká“ do historických šatů. Blanenský zámek je místem, kam se nám turisté rádi vrací.

Dáváte turistům nějaký „tajný tip“, kam se podívat? Místo, o kterém se příliš neví?

Já osobně bych doporučila Chlumy. Je tu rozhledna, krásné lesy, ale co je hlavní – Rolínkovy sochy vytesané do skály. Zatímco na rozhledně nebo po cestě určitě potkáte nějaké lidi, u překrásných soch s největší pravděpodobností budete sami. Přitom jde o překrásné dílo, ke kterému se váže i zajímavý příběh.

Kolik turistů ročně projde informačním centrem Blanka?

Ročně evidujeme asi 25.000 návštěvníků. Do toho se počítají turisté, místní i ti, kteří přijdou pro vstupenky. Co je zajímavé, nejnavštěvovanějšími měsíci nejsou jen ty prázdninové, nýbrž listopad a leden. V listopadu prodáváme vstupenky na Vítání sv. Martina, v lednu je zase zájem o vstupenky na plesy.

Využívají lidé nabídku průvodcovských služeb po městě?

Průvodcovské služby nabízet musíme, jsou totiž podmínkou pro naši certifikaci. Faktem je, že zůstávají nevyužity, jelikož si lidé dnes dělají plány sami. To je dáno jak rozšířením internetu, tak faktem, že bez průvodce se turisté cítí více nezávislí. Dříve to
tak nebylo.

Jaké suvenýry se nejvíce prodávají?

Největší zájem je jednoznačně o turistické vizitky, které se lepí do turistického deníku. Jsou levné a vypadají velmi dobře. Hodně prodáváme magnetky a turistické známky. O poznání méně jde na odbyt keramika. Velký zájem je o trhací mapu regionu. Tohle sice není suvenýr, ale je to nejčastěji požadovaný propagační materiál. Jsou v ní vyznačené turistické trasy i cyklotrasy, tipy na výlety, je i v angličtině a navíc je zdarma.

Je zájem o aktivity projektu Pohádkové království šneka Krasíka?

Šnek Krasík je projekt, který vzešel z akční skupiny MAS Moravský Kras. Jsou to šifrovací hry a trasy za pokladem, které baví jak děti, tak i rodiče. Momentálně máme v regionu už 12 pohádkových kanceláří, které nabízejí tyto šifrovací trasy. K projektu se připojila i další místa na Boskovicku, takže Moravský kras je Královstvím šneka Krasíka na celém svém území. 

Prodává se regionální literatura?

Regionální literatura zajímá spíše obyvatele našeho města, i když se občas najde turista, který projeví zájem třeba o příběh Karolíny Meineke. Jednoznačně nejkupovanější byly knihy od Pavla Svobody, které jsou beznadějně vyprodané i po několika dotiscích. Nyní je nejprodávanější knihou publikace historických pohlednic Moravské Švýcarsko a publikace Paměti Palavy. Obecně se dá říct, že Blanenští se o náš region zajímají a najdou se i sběratelé, kteří kupují úplně všechnu regionální literaturu, kterou prodáváme. 

Mnoho našich občanů se rádo podívá na to, jak kdysi vypadala místa, ve kterých dnes žijeme. Můžu prozradit, že na podzim by měla vyjít kniha Blansko včera a dnes, kterou bude vydávat město ve spolupráci s nakladatelstvím Tváře a bude v ní spousta srovnávacích fotografií z historie a současnosti našeho města. Zároveň vyjde publikace o kostelu sv. Martina.

Martin Müller