Na kávě se Zbyňkem Pokorným
Zbyněk Pokorný je jediným zvoleným zastupitelem České pirátské strany v Blansku. U kávy jsme si povídali o problémech našeho města, o transparentnosti radnice, o participativním rozpočtu nebo třeba o spolupráci opozičních a koaličních zastupitelů.
Kdy jsi se začal zajímat o politiku?
Celostátní politika mne zajímá v podstatě odjakživa. Tou komunální jsem se začal zabývat poté, co se objevila petice proti výstavbě OC Blansko (Skleníky). Tak jsem se vlastně seznámil s Honzou Stříteckým a s dalšími lidmi, kteří potom stejně jako já kandidovali v komunálních volbách 2018 v Blansku.
Proč zrovna Piráti?
Piráty jsem sledoval dlouhodobě, zaujali mě už několik let předtím, než se dostali v roce 2017 do Poslanecké sněmovny. Jsou to lidé, kteří jsou zdravě naštvaní a mají elán a chuť tady něco změnit.
Hodně z nich znám dnes již osobně a troufám si tvrdit, že nikdo z nich nedělá politiku kvůli vlastnímu prospěchu. To platí i pro Piráty v Blansku. Nikdo z nás nemá vedlejší podnikatelské ambice a v Blansku pouze voláme po změně.
Za Piráty nekandidují podnikatelé?
To ano, například v oborech, jako je IT a marketing. Ale u nikoho nemáš ten pocit, že to dělá primárně kvůli penězům. V tom vidím ten hlavní rozdíl (a výhodu) oproti ostatním politickým stranám.
Politikou se zatím neživíš. Jaké je tvoje povolání?
Už patnáct let se živím jako OSVČ – kurzy angličtiny. Taky dělám překlady. Spolupracuji od začátku s blanenskými jazykovkami, učím především skupiny ve firmách.
S jakou vizí jste šli do posledních voleb v Blansku? Pokud se nepletu, váš tehdejší lídr strany Tomáš Gottwald se v jednom rozhovoru krátce před volbami zmínil, že by Piráti mohli získat klidně i sedm mandátů.
Že je toto tvrzení nereálné, jsme věděli všichni, co jsme v té době kandidovali za Piráty. Nechtěli jsme hned vyhrávat volby a provádět velké změny. Naší vizí bylo spíš pokorně vstoupit do komunální politiky a zorientovat se v ní. Způsob, jakým se Tomáš prezentoval zejména na sociálních sítích, stranu podle mého poškodil a odrazilo se to i na volebním výsledku. Jeho funkce ale volbami skončila a dnes již za blanenské Piráty nevystupuje a nefiguruje ani v České pirátské straně.
Kdo bude za dva roky volební jedničkou na vaší kandidátce?
Tohle je dost předčasné, o lídrovi se bude rozhodovat v primárkách. Do dalších voleb každopádně půjdeme již s nějakými zkušenostmi, což byl vlastně náš záměr. Pokud bude vše fungovat jako doteď, bez problémů kandidátku poskládáme.
Převzali jste do volebního programu v Blansku některé z tezí, které Piráti razí celorepublikově?
Určitě je to transparentnost. Na blanenské radnici se určité kroky dějí právě teď. V březnu zastupitelstvo schválilo změnu jednacího řádu a budou se zveřejňovat materiály na zastupitelstvo předem na městském webu. Tohle jsme přitom navrhovali v tomto volebním období již třikrát a vždycky to koalice zamítla. Nyní s tímto návrhem přišla sama. Byla to zjevně reakce na tlak veřejnosti, který vznikl loni v souvislosti s peticí proti zástavbě na náměstí Republiky.
Také bychom chtěli v Blansku prosadit změnu v přístupu k městské zeleni a životnímu prostředí: zatím se dost málo reaguje na klimatickou změnu a problémy, které se začaly objevovat a lze očekávat, že se budou stupňovat.
Když jsme u náměstí Republiky – jak by sis představoval ty osobně jeho podobu?
Já sám jsem zastáncem názoru, že plocha Dukly by se měla pro nějakou výstavbu použít, a to co nejdříve. Co se týče ostatních ploch na náměstí, bude záležet na finální podobě připravované územní studie Střed. Na prosincovém zastupitelstvu jsme navrhli, aby se využila aplikace Mobilní rozhlas pro zjištění názorů veřejnosti na zástavbu na nám. Republiky, ale bylo to zamítnuto. Výrazně odmítavá reakce veřejnosti mě osobně překvapila.
Nebylo to třeba tím, že byla veřejnost špatně informována?
Určitě. V Blansku citelně chybí městský architekt. V mnoha městech tuto funkci zastává externista – člověk s nadhledem, který není místem a místními vztahy příliš ovlivněn. Nedílnou součástí jeho práce je styk s veřejností a pravidelná informovanost lidí o situaci ve městě. Ačkoli územní plán visí celé roky na webu města, veřejnost tuto skutečnost často ani neví.
Záměr odprodeje pozemků v Blansku schvaluje rada, která je k tomu kompetentní. Třeba v Kuřimi je to jinak – zde již záměr musí schválit zastupitelstvo, což je jednoznačně lepší a veřejnosti srozumitelnější. I to jsme již v Blansku zkoušeli prosadit.
Máte na radnici jen jedno křeslo. To je dost málo na to, abyste něco prosadili. Vycházíš dobře s ostatními zastupiteli z řad opozice?
Nevýhody jednoho křesla jsme si naprosto vědomi. A přestože se u opozice jistá soudržnost předpokládá, tak musím ocenit, že plnou podporu pro všechny naše dosavadní návrhy jsme měli z řad zastupitelů hnutí ANO a také u komunistického zastupitele Emila Pernici.
A jak je to s koalicí? Dokáže podpořit dobrý nápad opozice?
Jednotlivci z řad koalice ano, s celkem je to horší. Už jsem zmínil naši snahu prosadit zveřejňování materiálů před jednáním zastupitelstva.
Podobně jsme se několikrát pokoušeli prosadit pořizování videozáznamu z jednání zastupitelstva, naposledy letos v březnu a návrh rovněž neprošel. Překvapivě stejný návrh předloží koalice v rámci změn jednacího řádu na jednání zastupitelstva 9. června!
Žádná z koaličních stran neměla ve svém programu konkrétní body, které by vedly k větší otevřenosti radnice. To vede k zamyšlení, jak moc byla tato změna pro koaliční zastupitele chtěná a upřímně myšlená.
Jedním z bodů vašeho volebního programu, který se podařilo prosadit, byl participativní rozpočet. Rozhodování občanů o části rozpočtu města dopadlo loni docela nešťastně, a to zejména slabou účastí v hlasování. Má participativní rozpočet vůbec smysl?
Piráti nebyli jediní, kteří měli participativní rozpočet ve svém programu. Ale to je vedlejší. Chtěl bych říct, že smysl určitě má. Vidíme to v mnoha městech, kde už funguje několik let. A to i přesto, že první rok nebo dva se potýkal také s nezájmem občanů. Myslím, že tři roky jsou taková rozumná doba, po jejíž uplynutí si můžeme říci, zda participativní rozpočet v Blansku má smysl, či nikoliv.
Výsledky z loňska bychom měli brát trochu jako odrazový můstek a poučit se z věcí, které se nepovedly. Nedostatečná byla určitě propagace, ale toho si město bylo vědomo. Byla snaha zahájit první ročník. Například v Brně jsou projekty na očích veřejnosti prostřednictvím velkých tabulí na náměstí – tohle by se v Blansku určitě také dalo realizovat. Dále si myslím, že je škoda, že je možné hlasovat pouze pro jeden z projektů. Vždyť nápadů, které se lidem líbí, může být víc. Proto naším dalším návrhem v této věci bude v letošním ročníku povolit až tři kladné hlasy. Zde vycházíme z modelu ze Žďáru nad Sázavou, který dobře funguje.
Pořád se nemůžu ubránit pocitu, že o financích města by měli rozhodovat výhradně jeho zástupci. Participativní rozpočet mi přijde i s přihlédnutím na jeho výši jako taková almužna pro voliče.
V momentě, kdy zjistíme, že funguje, můžeme částku participativního rozpočtu navýšit – přesně tak tomu bylo i v jiných městech. Já sám v participativním rozpočtu vidím snahu více občany zapojit do chodu města a celkem jednoduše realizovat dobrý nápad.
Už jednou jsme zmínili téma Dukla. Jsi s výsledkem stavby spokojený?
Nejsem. Ačkoli jsem v referendu hlasoval pro zbourání hotelu, představoval jsem si, že se na místě socialistického pomníku postaví něco smysluplnějšího. Chápu, že mnoho lidí si na výslednou podobu Dukly už zvyklo, ale myslím si, že město nepotřebuje ve svém centru koncertní pódium za desítky milionů. To by se dalo vyřešit pódiem za zlomek této ceny, které by na rozdíl od toho současného bylo funkční, město by jej mohlo i pronajímat a získat tak další peníze. Momentální paskvil nezachrání ani plánovaná kavárna, kterou by mělo město postavit za 6 milionů.
Nejsem spokojený ani s tím, jak město přistupuje k využití suterénu Dukly. Po zbourání hotelu se nespecifikoval způsob využití suterénních prostor a dnes nikdo neví, co s ním. Místo toho město trvá na tom, aby se postavila kavárna a suterén se zakonzervoval až do roku
2030.
Jaký názor máš na novou budovu hasičky, která se má letos v Blansku přestavět?
Vnímám, že názory lidí v Blansku jsou dost rozdílné. Mně osobně návrh nijak neuráží. Pro zastupitele proběhl seminář, na kterém nám paní architektka Sirná celý projekt představila. Podobná stavba stojí v Mikulově v Židovské čtvrti (Galerie Závodný), kde se realizace hodně povedla, takže předpokládám, že i v Blansku dopadne dobře. Stávající budova hasičky také nemá nic společného s historickou budovou současné ZUŠ, takže v podobě, která nám byla představena, nevidím nic závadného. Je to jiná architektonická koncepce.
Myslíš si, že v Blansku je dost kulturního vyžití?
Nevím, zda jsem kompetentní zrovna na tohle odpovědět. Svůj volný čas trávím hlavně sportem a výlety s rodinou, takže kulturu v Blansku nestačím příliš sledovat ani konzumovat. Každopádně si myslím, že kulturu v našem městě si každý občan najde, jen musí chtít. Nevýhodu Blanska spatřuji v blízkosti Brna, kterému kulturní nabídkou konkurovat nemůže.
Které změny bys chtěl prosadit jako první, kdybys byl starostou?
Určitě bych chtěl prosadit externího městského architekta. A samozřejmě další kroky k větší transparentnosti radnice a zapojení občanů do chodu města, které paradoxně v jiných městech fungují i bez účasti Pirátů.
Martin Müller