Na kávě s Janem Nečasem

Jan Nečas je předseda oblastní organizace hnutí ANO, blanenský zastupitel a krajský zastupitel, specialista na dopravu. Dnešní rozhovor bude o problémech Blanska, o práci JMK a okrajově také o koronavirové krizi.

Kdy jste se začal věnovat politice? Mohl byste v kostce shrnout svoji politickou kariéru?

O aktivní politice jsem začal uvažovat někdy v roce 2005, kdy jsem začal studovat vysokou školu v Praze. O dění u nás jsem se zajímal odjakživa, ale v době, kdy jsem začal pravidelně navštěvovat naše hlavní město, jsem si říkal, že by bylo dobré nejen kritizovat, ale zkusit se na změně aktivně podílet. 

Politice jsem se začal věnovat v roce 2010. Byl jsem mezi prvními lidmi, kteří vstoupili do hnutí ANO. S průkazem č. 277 jsem byl i na prvním sjezdu hnutí, které se tenkrát teprve formovalo. Hodně jsem věřil idejím a myšlenkám nového hnutí a do politiky jsem šel s cílem nastolit rázné změny.

Na Blanensku jsem tenkrát spoluzakládal oblastní organizaci hnutí ANO. V roce 2013 jsme v parlamentních volbách zaznamenali velký úspěch, v roce 2014 jsme v Blansku v komunálních volbách získali čtyři mandáty a začali jsme tak pracovat i na komunální úrovni v roli opozice.

V roce 2016 jsem kandidoval do krajských voleb. Vzhledem k mé specializaci jsem byl osloven, abych před volbami zpracoval program s tématem doprava, což jsem také udělal. Přestože jsem si nedělal před volbami žádné ambice, nakonec jsem po našem zvolení do čela kraje nastoupil jako uvolněný zastupitel s funkcí předsedy výboru pro dopravu a územní plánování.

Co jste dělal předtím?

Do roku 2009 jsem pracoval 17 let na hlavním nádraží v Brně jako výpravčí, poté jsem odešel do manažerské pozice ČD a od roku 2014 jsem přešel jako regionální dispečer do Brna, čili opět do nepřetržitého provozu.

Takže jste zřejmě opustil svoje zaměstnání. 

Své zaměstnání jsem neopustil úplně. Zůstal jsem na dohodu o provedení práce a do svého zaměstnání chodívám na noční, o sobotách, nedělích, svátcích, případně vypomáhám v období dovolených. Vysvětlení je jednoduché – pokud bych se práce vzdal úplně, propadly by mi zkoušky, ztratil bych profesní způsobilost a cesta zpět by byla velmi složitá.

Ovšem naprosto drtivou většinu času věnuji své práci v krajském zastupitelstvu.

Promítají se nějak významně vaše zkušenosti v práci v zastupitelstvu JMK?

Když člověk něco dělá třicet let, je tím samozřejmě do jisté míry ovlivněný. Dopravou, vlaky především. Na kraji je v poslední době velkým tématem vlaková doprava, zejména obnova a modernizace vozového parku, takže zde mohu uplatnit své znalosti významnou měrou. Na drahách jsem prošel od dělnických profesí přes provozní až k těm řídícím, takže se domnívám, že se v této problematice orientuji velice dobře. 

Hrály tyto znalosti a orientace v dopravě nějakou roli v projektu přemostění na Staré Blansko?

Schůzka vedení města, vedení kraje a ředitelství Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), na které se probírala vzájemná spolupráce, byla zejména mojí iniciativou a  na mou žádost ji s ředitelem SŽDC domluvila paní poslankyně Dražilová. Řešilo se zejména financování, které je dost problematické a zásadní. Je jasné, že kraj, jemuž silnice patří a ani město, by nikdy tak velkou částku nebyli sami schopni investovat.

Ředitel SŽDC nakonec přistoupil na můj návrh, že valná část peněz by mohla jít z „Fondu pro odstraňování nebezpečných míst na koridorech“ (SFDI). S vedením města a vedením kraje se SŽDC nakonec dohodlo na úzké spolupráci s tím, že převážnou část stavby také zafinancuje a postaví. Jedinou podmínkou bylo odstranění přejezdu – to je právě ten kontext nebezpečného místa na koridorové trati. SŽDC se zavázalo i ke zbudování komfortního podchodu/podjezdu pro pěší a cyklisty.

Není tento projekt v době pandemie koronaviru a s ní spojenou ekonomickou krizí ohrožen?

Takové informace nemám, vše by mělo běžet podle plánu. V těchto chvílích je však těžké určit nějaké dopady. Mohou být a nemusí. Tohle je investice, kterou by rozhodně měl stát uskutečnit a doufám, že takto k projektu přemostění na Staré Blansko bude přistupováno i nadále.

Jsou i další věci, které dokážete udělat pro naše město z pozice krajského zastupitele?

Na kraji získá člověk jakýsi přehled o tom, co se kde děje, také mnoho kontaktů, takže z pozice krajského zastupitele je pak snazší prosazovat zájmy města. 

Které problémy se snažíte řešit u nás ve městě?

V Blansku mě konkrétně zajímá téma dopravy. Trochu vyčítám vedení města, že Blansko jako jediné větší město v kraji, možná i v republice, nemá radního, který by měl ve své gesci dopravu jako takovou. I menší obce jako třeba Boskovice nebo Kuřim mají v této oblasti navrch. V Blansku potom narážíme na problém, že věci kolem dopravy se plánují dost nekoncepčně. Je to také tím, že jednotlivé odbory mezi sebou zřejmě ne úplně ideálně komunikují.

Jak to myslíte?

Například se spravuje ulice a místo aby se rozšířila a poskytla tak pohodlnější parkování, nechá se zde zbytečný zatravněný pruh. Proč? Protože odbor KOM provádí rekonstrukci stávající komunikace a ta je financována jinak, než případné rozšíření komunikace, což by již musela být investiční akce. Přitom jde všechno z městské kasy. Kdyby spolu odbory lépe komunikovaly, nic takového se nestane. Proto si myslím, že by byl na místě člověk, který by podobné akce zastřešoval. A takový člověk tu zoufale chybí.

Snažíte se v Blansku téma dopravy aktivně řešit?

S panem starostou jsme měli v posledních měsících několik schůzek na téma dopravy, při kterých jsem mu navrhnul, aby si Blansko nechalo zpracovat studii na průtah městem, která by nám mohla říci, co bude pro plynulost dopravy nejvhodnější. Jestli to budou kruhové křižovatky, semafory, případně jiná řešení. Podle toho, co se zde chystá, by mělo být na úseku dvou kilometrů hned pět kruhových křižovatek. Z jedné strany se z hlediska statistik jedná o nejbezpečnější typ křižovatky, ze strany druhé je otázkou, zda je jejich kumulace vhodná pro plynulost dopravy na průtahu městem. Hovořil jsem s několika odborníky na toto téma a shodli jsme se, že studie by nám ukázala, jak nejlépe průtah vyřešit.

Jako nešťastný považuji návrh na ještě neexistující kruhovou křižovatku u lázní.

Proč myslíte? Vedení města se přece již léta marně snaží o její realizaci…

To ano. Ale zatím nikde nezaznělo, že například krajská policie s kruhovou křižovatkou na tomto místě vyjádřila nesouhlas. A to zejména proto, že při přípravě projektu nebyly dopředu určeny vazby na ostatní křižovatky a byla řešena pouze jako samostatný celek. Mohlo by se tedy stát, že ve výsledku nebude vůbec fungovat. Nehledě na to, že podle zpracovaného projektu nejde v tomto případě o plnohodnotnou kruhovou křižovatku, nýbrž z prostorových důvodů jakýsi ovál. A zde se nabízí otázka, jestli taková kruhová křižovatka nedopadne podobně jako v případě té u hospody U Štěpánků. Když sem vjede větší nákladní automobil, má problém se otočit. Na průtahu městem by se tak mohlo klidně stát, že z těchto důvodů se bude doprava zahušťovat a nebezpečí zvyšovat.

I tohle byl jeden z důvodů, proč jsme zde v Blansku v dopravní komisi přijali usnesení, v němž vyzýváme Radu města Blanska, aby nechala zpracovat již zmiňovanou studii. Podobně jako si město velice chytře nechalo zpracovat analýzu ohledně parkování. 

O jakou analýzu se jedná?

Ty analýzy si město nechalo zpracovat dokonce dvě.  Jedna se týkala parkování v celém městě včetně měření dopravně-inženýrských dat ve městě Blansku. Je to vlastně vyhodnocení intenzit dopravy v Blansku, které nám jasně říkají, jaké jsou ve městě dopravní proudy. Tato analýza by mohla být výborným podkladem pro navrhovanou studii průtahu městem a je škoda, že se s ní dál nějak více nepracuje. Druhým materiálem byla „Studie zklidnění dopravy v okolí nemocnice v Blansku“. Na komisi dopravy jsme jednoznačně podpořili závěr této studie, a to zlegalizování parkování v ulicích okolo nemocnice pomocí vytvoření systému jednosměrných ulic.

Není jednodušší parkovat nahoře na novém parkovišti?

Jednoznačně ano, ale mnoho lidí si na něj buď nezvyklo, nebo jej prostě nepřijalo. Dlouho jsme v komisi dopravy přemýšleli, jak parkování nad nemocnicí vhodně vyřešit, jedním z podnětů bylo například tříhodinové parkování zdarma s využitím parkovacích hodin za sklem, jako je tomu například na parkovišti u pošty. Ale mám za to, že lidé sem budou jezdit parkovat pouze v případě, že se toto parkoviště propojí s areálem nemocnice  nějakým bezbariérovým přístupem tak, aby se návštěvníci nemocnice nedostali do kontaktu se sanitními vozy, jenž přijíždějí k nemocnici. I tohle je jeden z podnětů dopravní komise v Blansku směrem k vedení města.

Zpátky k průtahu městem. Osobně vidím velký problém v kruhové křižovatce u vlakové zastávky. Přestože by mělo být do budoucna vyřešeno přemostění a uzavřen přejezd, lidé zde budou stále vystupovat z vlaku a zpomalovat tak dopravu. Dala by se na tomto místě plynulost dopravy nějak vyřešit?

A přesně tohle by měla ukázat již výše zmíněná studie! Město by si mělo říct, co všechno do ní zapracovat a následně zvážit nejvhodnější řešení. Mohou tu být jednostranné přechody, semafor atd. Nicméně to musí posoudit a navrhnout dopravní inženýři, kteří se touto problematikou zabývají.

Proč taková studie nevznikla v době, kdy se stavěl průtah městem? 

Na to se musíte zeptat jinde a dostáváme se tak zpátky na začátek naší debaty. Městu chybí odborník, který by se o dopravu ve městě zajímal. Proto na takovou studii v době zpracovávání dokumentace průtahu městem nikdo nemyslel.

Průtah městem ale přece realizoval JMK…

V Blansku se tímto tvrzením úředníci často ohání. Ve skutečnosti je to tak, že kraj udělá to, co si město objedná. Například lidmi dost často kritizované travnaté ostrůvky na Svitavské – na odboru investic v Blansku mi řekli, že je dělal JMK. Kraj mi zase vysvětlil, že nedělá tyhle věci bez toho, aniž by byly objednány městem. Takže asi tak…

V Blansku jste podruhé v řadě v opozici. Jak je složité prosadit vaše vize? 

V zastupitelstvu jsem teprve od roku 2018, takže předchozí období mi nepřísluší příliš hodnotit. Ale pochopil jsem, že pokud chcete něco prosadit z pozice opozice, musí to být projednáno předem s vedením města. Pokud s nějakým požadavkem přijdete přímo na zastupitelstvo, je to obvykle smeteno ze stolu. Například Piráti přichází s některými věcmi, o které jsme se snažili v minulosti i my a naráží právě na tento problém. Mrzí mě to, protože existují návrhy, které koalice nejprve zamítne a později s nimi sama přijde. 

Například jsme chtěli zveřejňovat podklady pro zastupitelstvo i širokou veřejnost dopředu. Bez šance. Zkoušeli to na konci loňského roku i Piráti, taky neúspěšně. Nyní s tímto návrhem přišla koalice. Naštěstí byl tento návrh schválen.

Proč naštěstí?

Na zastupitelstvu v Blansku projednáváme třicet bodů klidně i více než čtyři hodiny, což je velice frustrující. Z 90 % jde o věci, proti kterým nikdo nic nemá – například majetkové a není k nim vedena ani žádná rozprava. Vzhledem k tomu, že materiály nebyly předloženy pro veřejnost dopředu, musely se vždy číst včetně všech podrobností, aby přítomná veřejnost věděla, co je vlastně projednáváno. To bylo velice únavné. 

V JMK je to jinak?

V zastupitelstvu JMK projednáme za dvě hodiny třeba 190 bodů. Jelikož jsou materiály zveřejněny dopředu, každý je s nimi včas obeznámen, jednou větou se řekne, oč běží, otevře se rozprava a hlasování. Celá práce je tak velice efektivní. 

Proč myslíte, že v Blansku to dosud nešlo?

Určitě je to dáno tím, že tu vládne již mnoho let stejná koalice. Je tu zaběhlý systém, který jí vyhovuje a ten se velmi těžko mění.

Nezměnilo se nic ani poté, co do starostenského křesla usedl Jiří Crha?

S panem Crhou se komunikuje v rámci možností dobře. Možná je to i tím, že se často potkáváme na krajském úřadě. Ne všechno se nám daří prosadit, ale stran komunikace si nemůžu stěžovat. Důležité je, že se s námi starosta chce bavit, řešit naše návrhy. Některé z nich jsme prosadili právě touto cestou. Přestože jsme v opozici, často se starosta obrací třeba na paní Dražilovou, takže komunikace na radnici je nyní na dobré úrovni.

Na JMK jste předsedou výboru pro dopravu a územní plánování. A územní plán – to bylo před půl rokem v Blansku hodně silné téma. Je Blansko na přestavbu centra připravené? V čem byl podle vás problém?

Podle mého názoru byla chyba jednoznačně v komunikaci. Myslím si, že spousta věcí, které město zamýšlí, je dobrá, jen není dostatečně představená veřejnosti, z čehož následně vznikají fámy a zbytečná nedorozumění. 

My jsme chtěli nechat studenty VŠ zpracovat architektonický návrh, přičemž jsme se dozvěděli, že takových návrhů existuje asi čtrnáct. Dosud jsme je neviděli, přestože jsme o ně žádali. Ale osobně si myslím, že tohle je dobrá cesta. Představoval bych si architektonickou soutěž, ideálně návrhy od těch, kteří v Blansku nebydlí a mají tudíž dostatečný nadhled. Pak by možná vznikly věci, které by měly smysl. Možná by občané Blanska byli sami překvapeni, co se dá všechno udělat a jak se dá město zvelebit.

Je to jako třeba s bydlením. Když si budete rekonstruovat sami byt, ve kterém bydlíte dvacet let, nikdy nedosáhnete stejného výsledku jako nezávislý architekt, který je tu poprvé a vidí věci, které vy už nejste schopni vidět. Takhle nějak je to u blanenské koalice – vládne už mnoho let a spoustu věcí nevidí, dělá je automaticky. 

Mnoho lidí volalo po referendu…

Osobně nejsem zastáncem referenda v takových věcech. Podle mě nebylo na místě ani referendum o zbourání Dukly. 

Jak byste si tvář centra města představoval vy?

Přiznám se, že nejsem zastáncem husté zástavby. Mám rád vzdušnost, i když na nám. Republiky je té vzdušnosti příliš… Ale podobu náměstí lze řešit určitě jinak než osmipatrovými budovami. Mně by se hlavně líbilo centrum bez aut – pěší zóna, obchody. Když se rekonstruovala Dukla, nebyl jsem z výsledku nijak nadšený, ale když už je výsledek využíván občany, byl bych pro, aby byl rovněž začleněn do nové podoby náměstí. 

Vzhled středu města ovlivní určitě i rekonstrukce hasičky. Málokdo si toho všimne, ale nová budova bude o metr posunutá, což povede k rozšíření schodiště směrem k zámku, které bude navazovat na Rožmitálovu ulici a vznikne tak hezká pěší zóna. Podle mě by se nabízela i možnost na místě hasičky nestavět nic, ale to je velice odvážné a chtělo by to opět nějakou studii, vizualizaci. My jsme viděli pouze jediný návrh, který nám byl prezentován, a na němž by se mělo v blízké době začít rovnou pracovat..

Nyní se začalo hovořit také o zobousměrnění Seifertovy ulice. To je návrh, se kterým jsme přišli už před mnoha lety a bylo nám řečeno, že je nereálný z důvodu napojení Seifertovy na Sadovou. Ale určitě jde o návrh, který podpoříme, protože se tím velká část dopravy odkloní z náměstí – auta zde budou jezdit pouze na parkoviště, nikoli projíždět. 

Dá se v tomto exponovaném místě vyřešit plynulost dopravy? Co třeba semafor?

To by bylo dobré řešení, ale přijde mi, že v Blansku je slovo “semafor” zakázané 🙂 Kdysi v Blansku semafory byly, ale fungovaly velice špatně, lidé si na ně udělali svůj názor a ten tu ještě stále přetrvává. Přitom světelné značení je velice moderní technologií. Blikající zelená, odpočítávání chodců, atd. 

Budete letos kandidovat v krajských volbách?

Budu kandidovat na sedmém místě kandidátky stejně jako před čtyřmi lety. 

Pomýšlíte ve své politické dráze i na vyšší místa? Poslanecká sněmovna, senát…

Tak to v žádném případě ne. Takovou ambici nemám a po pravdě si nedokážu představit, že bych tuhle práci dělal. Baví mě dělat na úrovni obce, kde je vidět vykonaná práce. I na krajské úrovni je to prima, dostal jsem na starosti odbornou část a výsledky jsou také vidět, i když až po několika letech. Poslední tři roky jsem například usilovně pracoval na nákupu vlaků, který spěje v těchto chvílích do finále. I z toho důvodu bych byl rád, kdyby se mi podařilo pracovat na krajské úrovni i druhé volební období.

Kraj kupuje vlaky?

JMK jako první v republice nakoupil 37 elektrických vlakových jednotek. Využili jsme možnosti, kdy 85 % ceny kryje dotace z EU. Tohle nachystali už naši předchůdci v předchozím volebním období, na čemž je krásně vidět, jak složité a dlouhé jsou některé transakce. Nicméně jsme dokázali jako jediný kraj velmi pružně v této věci zareagovat a na dotaci, která tvoří 5,5 miliardy, jsme dosáhli. Je to obrovský počin. Kdo jezdí veřejnou dopravou, ví, že mnoho vlaků je v zoufalém stavu, jde o muzejní kousky, které by už jezdit neměly. Tímto se ale všechno mění – do tří let bychom měli jezdit na linkách S2 a S3 v moderních elektrických vozidlech s veškerým komfortem a klimatizací, vlaky by měly i nadále jezdit každou čtvrthodinu, což by mělo vést k částečnému omezení dopravy automobilové. Lidé, kteří pracují ve středu Brna, určitě touto rychlou a komfortní možností nepohrdne. 

Ještě nám zbývá vyřešit tratě, které nejsou elektrifikované a jezdí po nich motorová vozidla. V těchto dnech v JMK řešíme a připravujeme půdu pro naše následovníky a chystáme tržní konzultace se všemi renomovanými světovými výrobci železničních vozidel. Tyto konzultace by nám měly říci, jak postupovat dále, zda nakupovat vozidla motorová, bateriová, či dokonce nějaký jiný alternativní pohon, například vodík.

Jak se pracuje v JMK v období karantény a dalších vládních omezení?

Je tu samozřejmě vylidněno. Podobně jako v Blansku jsou i zde zkrácené úřední hodiny. Zastupitelé a radní tráví mnoho času záležitostmi ohledně koronaviru, ale děláme i jiné věci. Třeba my konkrétně nyní řešíme podle nastavených smluv interiér a exteriér nových vlakových jednotek. Kdybychom to nestihli včas, mohli bychom být pokutováni. Vše je o dost složitější, že nemůžeme jednat tváří v tvář jako v běžném režimu, ale naštěstí jsou tu moderní technologie, takže si můžeme promluvit třeba v rámci videokonference.

Jakým způsobem probíhá boj proti koronaviru na krajské úrovni?

Vláda nyní přerozděluje pro kraje ochranné pomůcky. Kraj obdrží balík se zásobami a musí jej rozdělit do jednotlivých zařízení, což není jednoduché. Náš pan hejtman navíc z vlastní iniciativy sehnal v Číně desítky tisíc respirátorů pro JMK. Zde jsme třeba řešili problém s logistikou, ale nakonec vše dobře dopadlo. Snažíme se, jak se dá.

Martin Müller