Na kávě s Lenkou Dražilovou

Při odpoledním čaji jsem si popovídala s poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a zároveň zastupitelkou Jihomoravského kraje a zastupitelkou města Blanska Lenkou Dražilovou. Bavily jsme se o tom, co se právě ve sněmovně projednává, i o sociálních službách v Blansku.

Stále vás baví práce v Poslanecké sněmovně?
Asi každý nový poslanec jde do Poslanecké sněmovny plný ambicí, co všechno udělá, ale potom zjistí, jak je dlouhý legislativní proces a jak jsou některé věci tak zakonzervované, že se s tím těžko hýbá. Není tak lehké něco změnit, protože na danou oblast vždy něco navazuje, co by se tím pádem muselo změnit také, ale to už by byl třeba problém. To mě štve, ale s tím nic nenadělám. Jinak mě ale práce poslankyně baví a naplňuje.

Co se ve stávajícím volebním období zatím podařilo v sociální oblasti?
Podařilo se zvýšit příspěvek na péči – od dubna u čtvrtého stupně invalidity a od července i u třetího stupně. Mám dojem, že to lidem obrovsky pomohlo. Hlavním důvodem, proč jsme to dělali, bylo to, aby lidé zůstávali víc doma ve svém přirozeném prostředí. Aby peníze šly ne do ústavní, ale do terénní péče. Přiznám se ale, že si nejsem jistá, zda se peníze zpět do systému – tedy v tomto případě do terénní péče – vrací. Neexistuje kvalitní kontrola využívání peněz, a to si myslím, že by se mělo určitě zlepšit. Je ale pravda, že obzvláště v regionech, kde je nedostatek pracovních míst, mnoho lidí stáhlo žádosti o umístění do domovů seniorů. Mnohem častěji, než dřív, zůstávají rodinní příslušníci se seniory doma a pečují o ně. Nevíme, jaká je kvalita péče, ale zájemců o pobytové služby skutečně ubylo.

Je potřeba v blanenském okrese budovat další domovy pro seniory?
Pro seniory určitě ne. Blanensko je na rozdíl od mnoha jiných okresů velmi dobře pokryto. Blansko, Boskovice, Letovice, Černá Hora, Křtiny. Navíc mám informaci, že zde mají vzniknout další soukromé domovy.

Naštěstí se v poslední době v evidenci žadatelů v jednotlivých domovech dělá pořádek. Když jsem ještě vedla blanenský domov pro seniory, sociální pracovnice pravidelně prověřovaly skutečný zájem žadatelů nastoupit. Dnes můžete zájemce odmítnout, když jeho osoba nevyžaduje celodenní komplexní péči a jeho potřeby zvládne terénní sociální služba. Pokud zjistíte, že si člověk vyloženě jenom hledá bydlení, nemusíte žádost přijmout. Pořádek se tak dělá ve všech sociálních zařízeních Jihomoravského kraje a troufám si říct, že pořadníky o 250 zájemcích jsou minulostí. V úvahu je také třeba brát skutečnost, že během roku až třetina klientů v domovech pro seniory zemře, a dochází tak k pravidelné obměně i padesát osob za rok.

Vyřízení příspěvku na péči však trvá pořád dlouho…
Problematiku lékařské posudkové služby řešíme pravidelně v sociálním výboru a posouvá se to strašně pomalu. Ale to ještě můžeme říct, „zlaté Blansko“. Když vidím, jak to někde strašně dlouho trvá… Určitě čím větší město, tím je vyřizování složitější. V Blansku to funguje dobře, v průměru do dvou, třech měsíců je příspěvek na péči vyřízený.

Ovšem pokud se bavíme o případech, kdy člověk onemocní třeba onkologicky a během krátké doby zůstane upoutaný na lůžku, přičemž mu třeba už zbývají právě jenom ty dva, tři měsíce – pak je tříměsíční vyřizování příspěvku docela problém…

To je další věc, která se řeší. Skutečně jeden z návrhů je, že pokud by příslušný lékař specialista napsal, že jde o terminální stádium, posudkový lékař okresní správy by mohl jen na základě tohoto vyjádření bez složitého šetření schválit příspěvek na péči čtvrtého stupně. Zatím to ale schváleno není.

Co se dále řeší ve sněmovně?
Ze sociálních témat se řeší zálohované výživné. Jde o to, že pokud matkám samoživitelkám otec dětí neplatí alimenty, mohly by peníze získat od státu. Existuje několik návrhů, asi nejvíce reálný je ten, že kdyby otec čtyři měsíce prokazatelně neplatil, byl na něj podán návrh trestního stíhání a návrh na exekuci, pak by stát platil ženě výživné ve výši maximálně tři tisíce korun na dítě. Samozřejmě se musí zvážit všechny možnosti, jestli zákon nelze nějak zneužít. Mám dojem, že spousta zákonů se dělá složitých proto, aby se neobcházely. Pojistit si všechno několika složitými nařízeními.

Koaliční smlouva obsahuje kromě zálohovaného výživného také zvýšení rodičovského příspěvku a proplácení nemocenské první tři dny nemoci. Tyto dvě věci se už podařilo schválit a o výživném se tedy jedná.

Dalším obrovským tématem je novela Zákona o sociálních službách. Novela má řadu odpůrců, nyní je ve vnějším připomínkovém řízení a mám informace, že nespokojenost s ní je opravdu velká. Financování sociálních služeb by se mělo opět centralizovat na MPSV, což se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Uvidíme, k čemu se dospěje. V každém případě rozhodování o tom, jestli je v dané lokalitě potřeba nějaké sociální zařízení, by mělo zůstat na kraji. Měla by být zodpovědnost kraje, které služby ve svém regionu bude preferovat.

Velkým tématem je také důchodová reforma…
Ano, to bezpochyby. Měla jsem to štěstí, že když Radka Maxová, která byla členkou Komise pro spravedlivé důchody, byla zvolena do Europarlamentu, nastoupila jsem do té komise místo ní já. Uvidíme, jakým směrem se bude vyjednávání vyvíjet.

Diskutuje se o důchodech pečujících, protože ženy mají kvůli péči o děti a příbuzné až o dva a půl tisíce korun menší důchody. Také se diskutuje, a je na tom shoda, o dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí. Jejich seznam se vytváří.

To nejdůležitější, jak bude celý systém do budoucna financován, se začalo poprvé řešit na lednovém jednání komise a v tuto chvíli se opravdu neodvážím předpovídat výsledek.

Vaše kolegyně z hnutí ANO se chystá předložit zákon o eutanázii. Už víte, jak budete hlasovat?
Ano, zúčastnila jsem se několika seminářů a vyslechla si názor jak zastánců, tak odpůrců eutanázie. Zatím ale finální návrh zákona není na světě. Osobně se domnívám, že na legalizaci není česká společnost připravena a já sama jsem zastáncem kvalitní paliativní péče. Moje oblíbená věta, že u porodů už umíme být, ale u umírání zatím moc ne, má určitě něco do sebe. Každopádně se rozpoutala obrovská diskuze a na základě ní se minimálně zlepší „kvalitní umírání“. A to je moc dobře.

Co děláte pro Blansko z pozice poslankyně? Co se podařilo vyjednat?
Je pravda, že vedení města po mně téměř nic nechce. Spíš mě oslovují Boskovice a další obce, které se snažím navštěvovat v mých poslaneckých týdnech. Nicméně ve spojitosti s Blanskem bych našla dvě věci: když se jednalo o přemostění na Staré Blansko, vyjednala jsem schůzku s generálním ředitelem SŽDC. To bylo poměrně důležité jednání, kdy se jednalo o možných způsobech financování přemostění. Dále jsem domlouvala jednání starosty a ředitelky nemocnice s ministrem zdravotnictví ve věci akreditace vzdělávání. Co není vidět, je pomoc občanům okresu Blansko, kteří se na mě obracejí se svými problémy, které řeším s různými úřady.

Co byste změnila v Blansku?
Jsem stále přesvědčená, že blanenské radnici chybí ženská ruka. Na mnoho věcí určitě není potřeba vynakládat vysoké prostředky, jen chodit s otevřenýma očima a řešit obyčejné problémy, které lidi trápí. Štve mě vzhled města, i když objektivně musím říci, že se zlepšuje.

Nedávno jsem byla za starostkou jedné nejmenované obce, které jsem rozuměla, když říkala, že největším problémem obce je, že se lidé v obci vůbec nedruží. Vymyslela akci a podařilo se jí zaktivizovat jednotlivé obecní spolky, zapojili se všichni od hasičů až po myslivce.

V obcích by nemělo jít o soutěž politických stran, ale o schopné jednotlivce. A v Blansku by radnice potřebovala hodně omladit.

Pokud bych měla uvést nějaký konkrétní krok, co by se v Blansku mohlo změnit, vůbec bych se třeba nebála uvolnit funkční místo na zaměstnance, který by aktivizoval osamělé seniory ve městě, vyhledával je, kontaktoval a sdružoval. U nás se preferuje hlavně sport, neříkám, že je to špatné, ale chybí mi větší podpora seniorů jako v jiných
městech.

Bývala jste ředitelkou Domova seniorů v Blansku. Co říkáte na nového ředitele?
V tomto zařízení byla zavedena spousta dobrých věcí, které samotížkou fungují dál, ale je potřeba je zdokonalovat a pokračovat v souladu s novými moderními trendy péče. Stojím si za tím, že by se do vedení domovů pro seniory neměli dosazovat ředitelé, kteří mají technické vzdělání. Panu řediteli přeji hodně úspěchů v jeho práci, protože si to senioři zaslouží.

Celý svůj profesní život jste byla aktivní v práci se seniory. Nechybí Vám ten přímý kontakt?
Chybí a moc. Víte, senioři mají spoustu zdravotních problémů a my je často řešíme – to uspokojování základních potřeb. Ale oni hlavně potřebují, aby nebyli sami. Nejvíce seniory tíží samota. A tak mě v Blansku napadlo uspořádat sportovní hry seniorů. Loni se konal již druhý ročník, zúčastnil se dvojnásobný počet seniorů než předchozí rok. Úžasná akce, doufám, že jsem založila tradici…

Jste velmi vytížená. Máte vůbec nějaký čas pro sebe?
Popravdě, moc ho nezbývá, jsem ráda za alespoň nějaký volný víkend. Pak ho samozřejmě trávím s rodinou a svými nejbližšími. Naštěstí mám skvělého manžela, který mě v mé práci podporuje. A moje osmaosmdesátiletá maminka je mi vzorem, jak být v kondici a nevzdávat péči o svůj vzhled ani v tomto věku.

Marie Kalová