Úvodník: Každému, co jeho jest

S rozporuplnými pocity jsem sledoval v médiích způsob, jakým Pražané slavili příchod Nového roku. Místo tradičního ohňostroje tamní radnice v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem zvolila takzvaný videomapping. Show se světly, hudbou a mluveným slovem se promítala na budovu Národního muzea. O tradiční ohňostroj však v našem hlavním městě nepřišli…

Magistrát hlavního města Prahy se pro tentokrát rozhodl, že zruší tradiční ohňostroj na oslavu příchodu nového roku a místo něj zvolil variantu videomappingu. Projekce se promítala na nově zrekonstruovanou budovu Národního divadla a přilákala plné náměstí zvědavců. Nutno říci, že vzbudila rozporuplné ohlasy. Jedněm se show líbila a pochvalovali si jak úroveň akce samotné, tak i její šetrnost vůči životnímu prostředí. Druzí ji zcela zavrhli a přišla jim o ničem. Nutno poznamenat, že tahle show „o ničem“ vyšla pražskou kasu na dva miliony korun. 

S tím, že Praha bude letos bez ohňostroje, se nehodlala smířit spousta lidí, kteří se prostřednictvím transparentního účtu složili a tradiční ohňostroj uspořádali. Sbírku pořádala neziskovka Ohňostroj pro Prahu, celá legrace vyšla na čtvrt milionu korun a příznivci sledovali rachotící a kouřící světla od Kongresového centra.

Videomapping jsem viděl pouze ze záznamu na internetu, ale abych pravdu řekl, nenadchnul mne. A už vůbec ne natolik, abych tuto „parádu“ chtěl u nás ve městě, ještě navíc za spoustu peněz. Z druhé strany mi to však přijde lepší, než tradiční dělobuchy. 

Jak jsem se zmínil v úvodníku loni v lednu, ohňostroj nemám rád. Osobně na něm nevidím nic zvláštního, pro mne je to prostě smrad a rachot pro nic, akorát tím obzvláště krutým způsobem trpí psi a kočky, umírají zmatení ptáci. 

Ale…

Jde o způsob zábavy, ve kterém i přes to všechno nachází zalíbení spousta lidí u nás i ve světě. Ani Blansko není výjimkou a novoroční ohňostroj i letos sledovalo zaplněné náměstí Republiky. Kdyby bylo na mně, příchod Nového roku bych nechal pouze na přiťuknutí skleničkami a jiný druh rachotu bych zcela vynechal. Ale zase by o určitý druh zábavy přišla velká spousta lidí. 

  Je jasné i to, že městský ohňostroj něco stojí (v Blansku každoročně asi 50.000 Kč), ale mnoha lidem se líbí, což dokazuje vysoká účast. Přestože si dokážu představit využití této částky úplně jinde a jinak, nad penězi v této chvíli nechci polemizovat. Jde o jistý druh kultury pro občany města, a pokud jej zakážeme, můžeme se tak stejně zamyslet nad tím, zda má smysl pořádat jiné kulturní akce, na které zase nemá náladu fanda ohňostroje.

Měl bych proto jedno doporučení. Omezit pouštění dělobuchů na jediný den a po zbytek roku se na něj těšit. A když bude ohňostroj jen v režii města a bude jej dělat profesionální firma, tím lépe! Majitelé domácích zvířat o akci budou vědět a snad nějak zařídí, aby jejich mazlíčkové trpěli méně nebo vůbec. To se přece dá vydržet… Jaký má význam bouchat rachejtle už týden před Vánocemi do 4. ledna den co den? O tom, že i letos šlo v mnoha případech dokonce o rušení nočního klidu, se nebudu bavit vůbec. Tohle nepochopím nikdy…

Zmíněný kompromis by snad mohl fungovat, co myslíte? Jenže tady se dostáváme k jádru celého problému. A ten je v lidech. Některým zjevně dělá radost, že slýcháme denně šupy z petard a světlic, pro jistotu jich ještě pár přikoupí a odpálí třeba 15. prosince kolem 22. hodiny večer. Bez ohledu na psy nebo na sousedy, kterým to třeba není po chuti. A právě tito ignoranti k dohodě nikdy nepřistoupí.

Zde už si musí každý sáhnout do svědomí a zamyslet se nad tím, zda má vůbec význam zábavnou pyrotechniku kupovat a pořádat soukromý ohňostroj bez ladu a skladu pro hrstku příbuzenstva na úkor obyvatel, kteří tomuto druhu zábavy nehoví. 

Martin Müller