Na kávě s Jiřím Kouřilem

Zástavba na náměstí Republiky je nyní nejdiskutovanější otázkou v Blansku. Dnešní rozhovor s architektem Jiřím Kouřilem tedy logicky bude právě na toto téma.

Co máte v Blansku ve své pozici na starosti?

Jsem zaměstnanec za státní zájem v přenesené působnosti. Na stavebním úřadě působím od roku 1999 a mám na starosti pořizování územního plánu a podrobnějších dokumentací a podkladů. Také vydávám závazná stanoviska k záměrům ve městě. Nyní se bavíme o naplňování regulačního plánu města Blanska.

Býváte uváděn také jako městský architekt…

Tuhle věc nemáme s městem dle mého názoru tak úplně dořešenou. Město potřebuje v některých věcech občas pomoci a samo si vybírá problém, který se mnou konzultuje. Tudíž jsem byl například přítomen na veřejné diskusi s občany a obhajoval zde naplňování regulačního plánu.

Vy sám jste autorem koncepce řešení náměstí Republiky?

Tohle si veřejnost často myslí, ale není tomu tak. Na stavební úřad v Blansku jsem nastoupil v době, kdy už o koncepci středu města bylo rozhodnuto. Celou dobu, co tu pracuji, pouze řeším, jak s regulačním plánem naložit.

Kde vznikl problém?

Celá věc je jedno velké nedorozumění. Regulační plán nebyl pořízen pro konkrétní stavební záměr. Zatím se podle něj realizovala pouze část veřejných prostranství. Po více než patnácti letech se objevil druhý zájemce o využití ploch na nám. Republiky a víme od začátku, že bude potřeba změna regulačního plánu. Věděli jsme také, že bude dobré hodnotit více variant. Vypadalo to, že budou tři, s různým plošným rozsahem. Zatím však vše nasvědčuje tomu, že bude třikrát jedna a ta samá varianta. I tento výsledek je zatím z mého pohledu v pořádku, protože není v rozporu s původní koncepcí středu města. Pro ověření této koncepce jsme vybrali nezávislého urbanistu, který je zatím ve fázi konceptu, ale řeší problém rovněž celoplošnou zástavbou. Město se bude muset rozhodnout, jak dál postupovat.

Z čeho vychází developeři a z čeho urbanista?

Pohled urbanisty by logicky měl být jiný než pohled developera. Developer bude chtít maximalizovat zisk, nezávislý urbanista zase zpracuje jakousi ideální představu o tom, jak by střed města měl vypadat. Netvrdím, že se to vylučuje, někdy je to jen otázka úhlu pohledu, a my bychom měli hledat nějaký průnik mezi těmito dvěma rovinami. Výsledkem by mohl být podklad pro změnu regulačního plánu.

My sami nemůžeme kreslit vlastní představy, to musí zpracovávat někdo zvenčí. Zakazuje nám to jak zákon, tak profesní řád České Komory Architektů.

Můžete vysvětlit, co je to regulační a územní plán a jak jsou pro město závazné?

Stavební zákon chce, aby obec měla územní plánovací dokumentaci. Je to především proto, aby o těchto věcech nerozhodovala jedna osoba. Jedná se o jakousi smlouvu města s jeho okolím.

Dá se říci, že dnes je již celá problematika územního plánování čitelnější. Politika územního rozvoje v rámci celé republiky, pod ní zásady na úrovni kraje a následně územní a regulační plán – ty už jsou detailem, se kterým tady na úřadě operujeme. Projekt územního plánu zpracovává projektant zvenku, jak jsem již zmínil. My k němu potom vznášíme připomínky a bavíme se o konkrétních záležitostech.

Jako příklad mohu uvést přeložku silnice, která dnes vede mezi Ráječkem a Spešovem. Od ŘSD jsme do minulého územního plánu dostali podnět, který jsme dále konkretizovali a koordinovali územní plány obou obcí tak, aby došlo ke kompromisu a nakonec i k realizaci samotné stavby.

Jak moc se od revoluce v roce 1989 regulační plán změnil?

Návrh asanace v prostoru náměstí 25. února – dnes náměstí Republiky, postavený na koncepci velkého volného prostranství mezi budovou úřadu města Blansko a budovou hotelu Dukla, byl po revoluci odmítnut a řešen v letech 1996 až 1998. Tenkrát byl představen koncept řešení regulačního plánu od ateliéru RAW. Mělo dojít k rozdělení prostoru na menší celky a dostavbě polootevřeného městského bloku. Byla to podle mého názoru cesta k obnovení přijatelného měřítka prostorů města. Jako hlavní náměstí totiž vnímám prostor náměstí Svobody s radnicí, nikoli obrovský shromažďovací prostor u budovy bývalého okresního úřadu.

Regulační plán byl ale následně projednán a schválen v podobě, kdy zbylo torzo původního řešení. Dlouho to vypadalo tak, že situace v regulačním plánu i v území se nezmění. Koncepci v původní ani okleštěné podobě totiž neměl kdo realizovat. Důležitý základ však toto řešení obsahovalo. Bylo možno dostavět budovu proti budově bývalého Okresu a dokončit menší náměstí před bankou, propojené s náměstím Svobody obchodním korzem. O dalším by se rozhodlo v návaznosti na osud hotelu Dukla.

Co pak nastalo, víme. Město odkoupilo hotel Dukla a došlo k jeho demolici. Ale v otázce středu města neexistoval žádný záměr, stále byly jiné priority. Ekonomická a funkční provázanost přestavby byla  totiž nad mírou, kterou je město Blansko ochotno nést.

Kdy tedy přišel ten obrat?

Ke změně došlo v závěru koku 2017, kdy se (nečekaně) objevil investor, jehož řešení bylo odvozeno od schváleného regulačního plánu, ale interpretováno do nově předpokládané funkce (převaha bydlení) s vědomím všech problémů. Nevyžadoval plné připravení podmínek pro záměr (přeložky vodovodu a potoka), hovořilo se „pouze“ o spoluúčasti města. Její rozsah zatím nebyl stanoven. Velikost projektu totiž zatím neznáme. Protože má koncepce středu města nedořešené problémy, z mého pohledu se tehdy jednalo spíše o námět k jednání se zástupci města a se mnou, jako pořizovatelem územně plánovací dokumentace.

Na základě toho došlo k rozhodnutí, že se nebude pokračovat ke konkrétním podmínkám a ke smlouvě, jak původně předpokládal investor, ale že se nejprve zjistí, co je vůbec v území možné.

Prověření na úrovni studie přísluší Radě města, která může prověřovat změny v území prostřednictvím podkladů zpracovaných projektantem. Ty mohou být ve fázi přípravy v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací (zde je to regulační plán schválený zastupitelstvem v roce 2002). Úroveň projednání v Radě je neveřejná a doposud nebyla uzavřena. Všechny návazné kroky jsou však veřejné (viz výzvy developerům apod.), stejně jako případné projednání změn územně plánovací dokumentace (regulační a územní plán).

A tak byl Radou města odsouhlasen zveřejněn záměr o odprodeji zmíněných pozemků?

Zveřejněná výzva developerům byla označena tak, že se zatím pouze sonduje zájem, protože město Blansko „na slepo“ podmínky v území (geologické sondy apod.) samo prověřovat nechce. Tyto výzvy nicméně mají vždy upozornění nezávaznosti. Rozhodně to tedy nebyl v této fázi krok ke smlouvě – majetkovému převodu pozemků, jak to bylo okolím interpretováno, ale snaha získat relevantní podklady.

Proč se regulační plán města po demolici hotelu Dukla nezměnil?

Regulační plán od začátku počítal s tím, že hotel Dukla bude nahrazen jiným objektem většího rozsahu, ale v rámci projednání regulačního plánu došlo k rozhodnutí Zastupitelstva města, že na Duklu se sahat nebude. To bylo proto, že město nechtělo uvažovat o manipulaci s  objektem, který mu nepatří. Takže vznikl redukovaný plán a po získání budovy hotelu pak opětovně záměr, který počítal se zástavbou středu města i s budovou hotelu. V době výzvy o tento záměr nikdo neprojevil zájem. Město Blansko hotel odstranilo a jeho podzemní část upravilo do podoby veřejných prostranství. Navazující pozemky Rada nabídla developerům s dovětkem, že rozsah stavby je k jednání. To vyplynulo i z doporučení Komise pro investice a územní rozvoj. Ta nechtěla vyloučit možnost stavebního využití dnešního Poduklí.

Změnu regulačního plánu jsme chtěli udělat až v momentě, kdy se na scéně objeví zájemce o realizování zástavby. A ten přišel v tuto chvíli, tudíž čekáme na vyjádření developerů, jakým způsobem chtějí do regulačního plánu zasáhnout. Vše je ale zatím otevřené, protože by se jednalo o řešení s velmi drahými přeložkami, není zřejmé, v jakém rozsahu by bylo možno provést podzemní garáže.

Proto je park po hotelu Dukla vedený jako tzv. „dočasné řešení“?

Ano. Počítalo se s tím, že  plocha Poduklí by měla v této podobě fungovat cca patnáct let. Investoři však projevili zájem už nyní, což bylo docela překvapující.

V referendu nám byla položena pouze otázka, zda hotel Dukla zbourat nebo nechat stát. Bohužel nám před volbami v roce 2014 nikdo neřekl, že existuje varianta, že náměstí bude zastavěno. Já osobně vnímám tuto skutečnost dost nefér…

Tohle je možná interpretace. Na webových stránkách je ale veřejně dostupná kompletní dokumentace regulačního i územního plánu, byla jednání Zastupitelstva o úpravách dokumentací… Mluvilo se o tom. Je škoda, že se ke mně žádný dotaz nedostal. Lidé si na internetu můžou najít cokoli, ale tohle nikoho nenapadlo? Rád bych odpověděl na dotazy, proč se snesla jen část hotelu nebo co znamená čtverec v regulačním plánu. Kdokoli měl pocit, že se potřebuje na něco zeptat, mohl se na mne obrátit. Jsme otevřená radnice, za tím si stojím.

Zřejmě zatím nevíte, kolik by na nám. Republiky mohlo vzniknout bytových jednotek. Kdybychom uvažovali o tom, že jich bude třeba 100, znamená to teoreticky 150 parkovacích míst pro automobily rezidentů. Je vůbec reálné vyhovět takovému počtu aut?

Tyto počty jsou trochu složitější. Tím, že zmizel hotel Dukla, všechna parkoviště, která k němu náležela, se uvolnila a město je absorbovalo. Z pohledu města a zákona se jedná o uvolněnou kapacitu, kterou můžeme použít. Když se podíváme na parkoviště naproti ZUŠ v noci nebo o víkendu, je prázdné. Střed města je navíc dobře propojený se sítí MHD, takže potenciální rezidenti třeba nebudou mít potřebu vlastnit dvě auta v rodině.

Určitě budeme usilovat o to, aby developer nenabízel garážová stání k odprodeji rezidentům, ale aby došlo k takzvanému funkčnímu překryvu. To znamená, že přes noc by na místech stála auta obyvatelů bytové zástavby a přes den zase ti, kteří dojíždí do středu města navštívit úřad, případně za jakýmkoli jiným účelem.

Nicméně uznávám, že parkoviště ve středu města bývá přes den využité hodně a snažíme se už nyní vymyslet vhodnou alternativu. Jednou z nich je například prostor v Dolní Palavě.

Více aut znamená větší provoz. Jak chcete vyřešit tento problém?

Projektant doporučuje zobousměrnění ulice Seifertovy, což by mělo za následek velkou úlevu pro samotný střed. Doprava je nyní v centru přetížená zejména proto, že spousta řidičů volí průjezd městem jako lepší variantu, než projet spodem, protože se bojí zahlcené kruhové křižovatky na ul. Rožmitálova. A ta je zahlcená proto, že ještě nemáme vyřešené přemostění na Staré Blansko.

Málokdo nahlíží na problém jako celek. Je třeba uvažovat a řešit problémy více zeširoka.

Mnoho občanů volá po zeleni a chtěli by otevřené náměstí s relaxační zónou. Je to reálné?

V Blansku nemáme žádný zelený okruh okolo středu, jako tomu bývá u jiných měst, kde se k tomuto účelu využilo zrušených historických hradeb. Toto území se mohlo zastavět, ale neudělalo se to, místo toho zde vznikla pobytová zeleň. V Blansku se udělala asanace, která znamenala ve výsledku tak trošku omyl a lidé si představují, že bychom ji zakonzervovali do zeleně. Vždy ale půjde pouze o dočasné řešení. Za pár let se objeví zase někdo s jiným názorem a budeme opět na začátku.

Raději byste střed města zastavěl?

Pokud takto mohu vyjádřit osobní názor, musím říct, že jsem vybouraný střed města vnímal vždycky jako problém. Na město našeho formátu je prostor nám. Republiky příliš velký a když tedy v průběhu let přišel někdo, kdo začal uvažovat o přestavbě středu města s koncepcí pospojovaných prostorů, zdálo se mi to jako dobré řešení.

Dokážu si představit vnitřní blok s kavárnou uprostřed bytové zástavby. Nevnímám to jako problém, snad se můžeme vzájemně tolerovat.

Takže ano, já osobně jsem pro zástavbu na nám. Republiky. Prostor je obrovský, máme celé město přestavěné a tohle místo je jedno z posledních, které by se mělo dát dohromady. Ale třeba bude trvat ještě mnoho let, než se tu začne něco dít. Jakékoli odhady jsou v tento moment předčasné.

Co kdyby se v územním plánu zástavba středu města zcela vyloučila?

Pokud by město nechtělo otázku zástavby řešit, může nastat i situace, že v územním plánu bude střed města vedený jako veřejná zeleň. To lze připustit jako možnost. Dokumentace je alfou omegou, takže by pak zástavba nebyla možná. Jednalo by se však o jinou koncepci středu města.

Proč jste váš výklad ve veřejné diskusi vedl převážně o historii města?

Chtěl jsem, aby si veřejnost uvědomila, že otázka projektu na nám. Republiky je pouze povrchová věc. Snažil jsem se lidem naznačit, v čem je podstata problému. V nekomunikaci, v zapouzdření, ve zkratkovitosti, nejistotě z nepochopení (uznávám – každý nemusíme rozumět všemu…). Máme zde petice k většině velkých záměrů. Tím se nelišíme od zbytku republiky, ale není to konstruktivní přístup. Naslouchám zde lidem řadu let a vím, že spousta místních je zmatená ze svého vlastního pocitu ztráty vztahu k tomuto městu. I když nejsou urbanisté (nebo právě proto?) vnímají rozdíly mezi městy – pocity z nich. Blansko bylo v průběhu let minulých kompletně přestavěné a na rozdíl od ostatních měst nám turisticky atraktivní historický střed chybí.

Přestože byla ve středu většina posluchačů nastavena tak, jak byla, od první minuty nebyl prostor pro věcnou rovinu. Ale náznaky mohly zafungovat a věřím, že zafungovaly. Druhou rovinou bylo, že bych chtěl, aby debata o poškozeném středu města pokračovala ideálně nikoli konzervací statusu quo, ale vývojem.

Co tedy bude dál?

Předpokládalo se, že když územní studii bude zpracovávat nezávislý urbanista, dojde nakonec k závěru, že je potřeba zástavbu na nám. Republiky doplnit. Což se také, podle mého názoru logicky, stalo. Nyní jsme ve fázi, kdy nepodepisujeme žádnou smlouvu, ale zatím se jedná v rovině teoretické. Pokud se město nerozhodne problém odložit, developeři provedou na své vlastní náklady průzkum a rozbor území a na základě toho nám nabídnou určité varianty. Na nás bude, jak s těmito variantami naložíme.

Pořád se bavíme o tom samém. Buď bude střed města zastavěn, nebo jej necháme v současném stavu a vyčkáme, zda se v budoucích letech neobjeví někdo s nějakým lepším řešením. K městu se ale nedá probourat bez návazné zástavby. Musíme znát účel ploch. O tom si rozhodujeme. Pokud je aktuální koncepce o dostavbě budov, vzali jsme na vědomí, že ve středu našeho města asi nebudou vznikat kancelářské budovy. Rovněž víme, že pokud to bude bydlení se službami, budou privátní peníze.

Pokud dojde k tomu, že místo po bývalém hotelu Dukla bude zastavěno developery, vnímám to tak, že město ztratí místo, které si spousta lidí oblíbilo. Kam potom budeme chodit na koncerty?

Park po Dukle vznikl jako dočasný důsledek odstranění hotelu. Protože to vypadá tak, že tento krok měl smysl, starosta Jiří Crha se zmínil o tom, že bude usilovat o zachování tohoto prostoru. Podobná místa by však bylo možno provést i v novém řešení, která by nemusela být takto zřetelným provizoriem.

Martin Müller