Úvodník: Nenechte se rušit

Už několikrát jsem na tomto místě psal o tom, jak nešťastně vypadá regulace nočního klidu  v podání našeho města. Je skutečně nutné obecně závaznou vyhláškou regulovat dobu zkrácení nočního klidu pro celé území Blanska? Musí se pořadatelé spokojit se dvěma termíny pro zábavy a festivaly po celé léto? Odpovědi najdete v dnešním úvodníku.

V pátek 30.8. se na území celého města uskutečnil nebývalý počet zábav. Proč zrovna v tento den? Město Blansko schvaluje obecně závaznou vyhláškou jen několik termínů v roce, kdy platí zkrácená doba nočního klidu. Letos o prázdninách to bylo první sobotu v červenci a poslední pátek v srpnu.  V reálu to tedy znamenalo, že po zbytek léta neměli pořadatelé z Blanska, Obůrky, Dolní Lhoty nebo jiné městské části možnost uspořádat kulturní akci déle než do 22 hodin. Pravda – výjimka udělená městem platila ještě pro dny, kdy byl provoz letního kina na nám. Republiky, a to od 23,30 do 06,00. Ovšem dělat zábavu do 23,30 nedává smysl…

Dopadlo to jako předešlé roky – zábavy se konaly všude, kde se dalo. Aquapark, Horní Lhota, Dolní Lhota, Obůrka, Myslivna. Nejhůř dopadla Obůrka, kde se počet účastníků blížil padesátce. Pořadatel tak doplatil na zcela nesmyslný výklad legislativy.

Otázka nočního klidu mne trápí od té doby, co začal platit nový zákon, který stanoví povinnost regulovat noční klid obecně závaznou vyhláškou, kterou musí schválit zastupitelstvo města. U nás to tedy vypadá tak, že koncem roku se vypíše několik termínů, kdy budou platit výjimky. Tyto termíny se ve většině případech vztahují ke konkrétním akcím pořádaných zejména pod hlavičkou KSMB nebo přímo podporovaných městem: pálení čarodějnic, Vítání sv. Martina, Morava park fest atd. Každoročně taky věnují soukromým pořadatelům dva termíny o prázdninách, což s trochou nadsázky připomíná ohlodanou kost.

První sobotu o prázdninách bývá Pytlácká na Obůrce, kam míří drtivá většina tancechtivé veřejnosti, tudíž dělat zábavu třeba v Horní Lhotě se jeví jako nesmysl, respektive pořadatel akce musí počítat s tím, že příliš nevydělá. Pak je tu již zmíněný poslední pátek v srpnu, který dopadne každý rok stejně. Někde je plno, jinde pořadatel spláče nad výdělkem…

Vrtalo mi hlavou, jak tohle vyřešit. Pro radu jsem si zaskočil za kamarádem, který se vyzná v zákonech. Na základě metodiky Ministerstva vnitra jsme zjistili následující:

Regulaci nočního klidu lze připustit úpravu jen pro části obce a to v případě, že je akce teritoriálně omezena. To ale na městské části Blanska může dle mého názoru platit, neboť jsou od sebe poměrně vzdálené a vzájemně se jen tak rušit nebudou. V takovém případě nevidím problém schválit třeba dvě zábavy v létě jen pro Horní Lhotu a další dvě zase jinde a v jiných termínech. Ministerstvo zcela nejásá nad užíváním výjimek, ale v případě „velkých územních samosprávných celků a rovněž v případě odlehlých územních částí lze považovat takový postup za odůvodnitelně akceptovatelný“. Nevidím tedy žádný důvod, proč by nemohla být zvlášť vyčleněna Horní Lhota a Obůrka, kde je zavedená tradice letních nocí a přitom se tím neruší celé Blansko.

Řečeno v kostce – město dle platné legislativy může povolit zábavy v městských částech. Jinak by to snad ve velkých městech ani nešlo. Dovedete si představit, že by k zákonu o nočním klidu přistupovalo podle blanenského klíče třeba takové Brno? Akcí je tam v městských částech celá řada, což by znamenalo zkrátit dobu nočního klidu snad každý pátek a sobotu pro celé město, což je zcela nemyslitelné!

Každý rok o tomto problému píšu a nic se neděje. Proč to u nás tedy nejde podobně jako ve velkých městech? Nejspíš proto, že nejpohodlnějším řešením pro naše město je schválit pár termínů dopředu a následně se dalšími nezabývat.

Mám za to, že právní oddělení blanenské radnice mohlo mít tuto možnost už dávno zjištěnou a pořadatelům nabídnout řešení, které bude nakonec dobré pro všechny. Jak pro pořadatele, tak pro konzumenty. A v neposlední řadě pak pro ty, kteří si rádi pospí. Neexistuje totiž důvod, proč by mělo být kvůli jedné zábavě na Obůrce celé město vzhůru nohama.

Jde to. Jen se musí chtít…

Martin Müller