Úvodník: Sekat či nesekat?

Filozofických otázek není nikdy dost, pojďme si tedy jednu takovou položit. Sekat či nesekat? Blansko je rozděleno na dva tábory. Jedni sekat chtějí, druzí ne. Řeč je o zatravněných plochách ve městě.

Jedni touží nejlépe po anglickém krátce střiženém trávníku, druzí zase po džungli. Původně jsem se řadila spíše mezi ty druhé, ale je pravda, že když člověk začne zjišťovat všechna pro a proti, uvědomí si, že nic není tak jednoznačné.

Nejsem žádný odborník na tuto problematiku. Jen jsem posbírala různé informace a názory na internetu a zapojila selský rozum. Jak to tedy je? Ti, kdo chtějí mít kolem svých obydlí a vůbec po celém městě trávu nakraťoučko, obvykle argumentují následovně: posekaný trávník vypadá upraveně – tedy pěkně. Ti druzí naopak tvrdí, že pěkně vypadá vzrostlá tráva a rozkvetlé květiny v ní. Což je ve společnosti naprosto normální. Jednomu se líbí bílá, druhému černá. Nemůžu přece nikomu tvrdit, že je blázen, že se mu líbí nízký trávník. Chce to tedy nějaké rozumnější argumenty.

Podle některých lidí vysoká tráva zvyšuje riziko přisátí klíštěte. Je toto ovšem prokázáno? Nedávno jsem se zdržela asi minutu ve vyšší trávě, kdy jsem šla ve městě po vyšlapané cestičce. Doma jsem pak objevila přisáté klíště. Jenomže pár týdnů předtím jsem je měla také, přičemž jsem si ani nebyla vědoma toho, že bych procházela vysokou trávou, to ještě skoro žádná nerostla. Dokonce jsem měla pocit, že jsem v té době skoro ani nevycházela z domu, a stejně jsem klíště chytila. Ty potvory se schovají i v nízkém porostu, nemyslím si, že by se rozmnožovaly více ve vysoké trávě. Ale možná se mýlím.

Co se týká nějakého zachování rostlinných druhů na území – k tomu slouží spíše louky a lesy, takže tím bych se tak netrápila. Co je podle mě závažnější argument – schopnost půdy zadržovat vláhu. Ta jednoznačně roste, pokud je na ní tráva vyšší. Nizoučký porost velmi snadno při letních vedrech uschne a následně vysychá i půda. Ta pak není schopna vstřebat přívalové deště a v rizikových oblastech snadněji dochází k povodním.

Alergie. Někdo tvrdí, že kvetoucí traviny jsou zhoubou pro alergiky. Jiný zase oponuje, že vysušená prašná půda není o nic lepší.

Je pravda, že pokud se tráva nechá nezřízeně růst do metrové výšky, moc to nevoní, zejména po dešti. Zvláště pokud tam někdo zanechává psí výkaly, jelikož si řekne, že to stejně není vidět. (A jsme zase u těch hovínek…)

Lidé před časem nadávali, že je v Blansku tráva moc vysoká. Město se hájilo tím, že mají plán, který zní: sečení trávy zhruba čtyřikrát ročně (v centru častěji). A po deštích tráva zkrátka zničehonic velmi rychle povyskočila a kapacity technických služeb jsou omezené. Druhý tábor si v té době liboval, že vedení města dostalo rozum a přestalo sekat. Pravda byla jinde, prostě jenom nestíhali. Až posekli, první skupina byla šťastná, ale druhá zase remcala. Žádné zastupitelstvo se nemůže zavděčit lidem všem, ale možná by to nějakou koncepci chtělo. Promluvit s odborníky, co je pro půdu dobré, jak je to s těmi alergiemi, ptát se lidí, co by chtěli.

Jakýsi vstřícný krok v této problematice město projevilo tím, že už neseká trávníky na pět centimetrů, ale na osm, jak mi sdělil tiskový mluvčí města. Což oceňuji. Ale zatím je to zřejmě vše. Já sama bych byla pro nějaký zlatý střed. Vyloženě džungle do města asi vážně nepatří, ale měli bychom se řídit nejen estetickými pohnutkami, ale také tím, co je dobré pro půdu. Při sečení ponechat třeba ještě o něco více než osm centimetrů. V parcích vysekat některé plochy, aby se po nich mohly proběhnout děti, a některé části nechat zarostlejší, aby v nich mohl vegetovat hmyz a ochlazoval se vzduch při velkých vedrech.

Sociální sítě jsou plné nenávistných debat na toto téma. Jenomže každý má plnou pusu řečí a urážek, ovšem s nějakým slušným, konkrétním a vypracovaným návrhem nepřijde nikdo. Mělo by s ním přijít město. Ale když ne, tak budeme jen nadávat a urážet se? Napadá mě věta, že z mateřské školy už jsme snad dávno vyrostli. Ale tím bych vlastně malé děti urazila. Ani ty se totiž takhle nechovají.

Marie Hasoňová