Úvodník: Podejte si ruce

V poslední době se nestačím divit, co všechno se dá z úst našich politiků zaslechnout, případně přečíst. S rostoucím napětím v naší zemi přibývá na všech stranách tolik neslušnosti, až se člověk za naše politické představitele musí občas stydět.

Co mne dostalo naprosto do kolen, bylo veřejné vyjádření Martina Langa, jednoho z radních v Jesenici u Prahy a předsedy místního sdružení ODS, který na sociální síť Facebook koncem dubna napsal příspěvek plný nechutných vulgarit. Mimo jiné v něm zmínil, že  Zeman je druhý Hitler a je potřeba ho „podřezat jako svini“. Tento status obsahoval podobných výlevů celou řadu, a kdo jej četl, zřejmě podobně jako já jen nevěřícně kroutil hlavou. Je úplně jedno, že šlo o zdanění církevních restitucí, se kterým radní nesouhlasil. Je úplně jedno, pokud se Lang odvolával na skutečnost, že šlo z jeho strany pouze o nadsázku. Takovéto vyjadřování nepatří snad ani do páté cenové a od profesionálního politika, který se podílí na řízení jedné z obcí v České republice, bych jej nečekal nikdy. Jen pro doplnění – odezva je taková, že od Langových výroků se distancoval jak lídr ODS Petr Fiala, tak celá radnice z Jesenice u Prahy. Lang rezignoval na funkci předsedy místního sdružení ODS, omluvil se a celým případem se zabývá policie. Aby ne! Tohle si nemůže nikdo dovolit. Už vůbec ne veřejná osoba, jejíž výroky na sociálních sítích sledují stovky, možná tisíce lidí. Podle posledních informací Martin Lang i nadále zůstává členem ODS a vyhazov mu nehrozí.

Ale proč? Nemyslím si, že tohle byla jen taková klukovina, po které se hoši poplácají po zádech a se slovy „Jedeme dál!“ budou dělat, jako by se nic nestalo. Naopak si myslím, že člověka, který vypustí veřejně takový výrok, nepotřebuje vůbec žádná strana a zasloužil by si permanentní zákaz veřejného vystupování! ODS má teď sice z ostudy kabát, ale tím, že jej ze svých řad nevyloučí, jen vzkazuje, že se obdobné výroky dají odpustit. Za mne jsou tedy zcela neodpustitelné.

Tak stejně jsem před lety neprominul prezidentu Zemanovi jeho způsob vyjadřování v živém přenosu rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Jsou určité mantinely slušnosti, které by měl každý z nás udržovat. O politicích a lidech veřejně činných by to mělo platit s daleko větším respektem. Prezident Zeman sice nenabádal nikoho k vraždám, ale použil opakovaně sprosté slovo, čímž spoustu lidí naprosto šokoval. V následných internetových diskusích jsem si na obhajobu prezidentova jednání přečetl od jeho přívrženců a fanoušků vysvětlení, že je naopak v pořádku. Náš prezident používá slova jako ostatní občané, čímž je jim údajně blíž. Ne, děkuji. V tomto případě to bylo pro mne hodně přes čáru. To, že další nepěkné slovo použil ve stejném pořadu loni na podzim, už mne tolik nepřekvapilo, jen mi z toho bylo smutno. Zastávám názor, že hlava státu by měla mít mimo jiné punc nejvyšší morální osobnosti, a tomu také podřídit své veřejné vystupování.

Minulý týden jsem se podíval na FB profil prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka a přečetl si jeho statusy, ve kterých například záměrně komolí název spolku Milion chvilek na „Milion chvilek nenávisti“. Nemyslím si, že od člověka v jeho funkci jsou tyto výlevy profesionální. Na mě to tedy působilo dost hystericky – jako by měl snad z demonstrantů strach?! Je třeba si uvědomit, že demonstrace jsou jednou z výsad demokracie, a že desetitisícům až statisícům lidí z celé republiky, kteří vyrážejí do ulic, zjevně něco vadí. Jak jinak můžou dát najevo svoji nespokojenost? Tím, že budou sedět doma za pecí? Hanlivé a urážlivé výroky mluvčího Hradu situaci nevyřeší, a to ani omylem! Sám pan Ovčáček se pak nemůže divit, jakým způsobem mu odpovídají někteří občané v komentářích. Akce – reakce…

Třešničkou na dortu byl pro mě rozhovor s premiérem Andrejem Babišem uveřejněný 22. května na serveru novinky.cz. Nyní vůbec nechci hodnotit obsah rozhovoru (který mimochodem stál také za to!), nýbrž způsob, jakým pan premiér odpovídal. Tolik arogance na jednom místě jsem opravdu nečekal. S redaktorkou se bavil jako s onucí, opakovaně neodpovídal na jasně položené otázky… Skutečně dechberoucí.

Svým úvodníkem jsem nechtěl nijak hodnotit politickou situaci, ani politické strany jako takové. Spíš se zamýšlím nad tím, kam se poděla hranice slušnosti. Když se ohlédnu pár let zpět, byli tu politici, kteří uměli slovně velice trefně udeřit a přitom se nepotřebovali nutně uchylovat k podlostem, sprostým slovům a urážkám. Česku zoufale chybí opravdové, úderné osobnosti s nadhledem a pořádnou porcí sebereflexe. Naši vrcholoví politici se sice neustále dohadují, ale v tom, jak se vyjadřují na veřejnosti, by si napříč celým politickým spektrem mohlo mnoho z nich podat ruce. Nešlo by to jinak a lépe?

Martin Müller