Na kávě s Michalem Kalou

Málokdo možná tuší, že v blanenské knihovně má možnost nahlédnout do historických kronik našeho města. Třetím rokem se o ně stará a nové zápisky pořizuje knihovník Michal Kala. Popovídala jsem si s ním o tom, co tato práce obnáší.

Jak ses dostal k funkci kronikáře?

Práci kronikáře jsem začal vykonávat v lednu 2016, kdy byla vedením kroniky pověřena Městská knihovna Blansko. Jako jejímu zaměstnanci mi bylo nabídnuto, jestli bych nechtěl tuto funkci vykonávat. Pochopitelně jsem neměl ponětí, co všechno obnáší práce kronikáře, a nebyl jsem si jistý, jestli bych to zvládal. Alespoň rámcově jsem si zjistil, o co jde, nabídku jsem přijal a rozhodně nelituji.

Kdo se o kroniky staral dřív?

Dříve psaní kronik spadalo do kompetencí muzea. Prvním kronikářem byl učitel a badatel Hugo V. Sáňka, který ji začal psát od roku 1927. Blansko již mělo na dvě desítky kronikářů, přičemž více než tři roky se tomu věnovali Petr Müller, Dagmar Baumannová (autorka publikace Dějiny Blanska do roku 1848) a Jindřich Čeladín.

Co tato práce obnáší?

Na jednom školení kronikářů nám bylo sděleno, že kronikář je největší drbna své obce či města, ale do toho mám asi daleko (smích). V zákonu o kronikách je napsáno, že ve městě s počtem obyvatel nad 10 000 by měl kronikář trávit prací nad patnáct hodin týdně. Ale z vlastní zkušenosti vím, že se to nedá žádným způsobem zaškatulkovat a je to různé. Někdy je to víc a někdy méně. Hodně záleží na tom, kolik událostí se v našem městě za určitý týden děje. Pro mě je to napůl práce a napůl zábava, protože mám Blansko moc rád. Nejde jen o to navštěvovat kulturní akce, ale zajímá mě, co se v našem městě mění nebo změnilo v minulosti. Rád poslouchám vyprávění pamětníků a snažím si dávat různé události do souvislostí při pročítání starších blanenských kronik. Až v průběhu jsem zjistil, že je to vlastně spojení toho, co bylo, co je nyní a co bude. Důležité je i pořizovat fotografie, protože ač se to nezdá, těch věcí se ve městě mění hodně.

Je nějaký předepsaný formát, jak se má kronika psát a co v ní všechno má být zaznamenáno?

To, jak má kronika vypadat, je velmi podrobně popsáno v publikaci „Kroniky“ od autorů Tomáše Hromádky, PhDr. Aleny Moskovčiakové a Mgr. Věry Schollarové nebo v návodu „Jak psát obecní kroniku“, který vytvořil Státní okresní archiv v Karviné. Jedná se především o doporučení, co v kronice uvést, např. zmínit hospodářské poměry obce, počet obyvatel, jak rozčlenit roční zápis kroniky atd. V zákonu o kronikách obcí č. 132/2006 Sb. jsou totiž pouze základní informace o tom, jaký papír je vhodný pro ručně psané kroniky (nebo pro tisk, pokud se píše v elektronické formě), že je třeba ji zabezpečit proti poškození či ztrátě a že nedílnou součástí jsou písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis. Platnost kroniky potvrzuje podpis starosty nebo místostarosty města a musí být opatřena kulatým razítkem.

Co všechno z blanenského dění zapisuješ?

Zaznamenávám jak události, které jsou běžnou součástí života v Blansku (kulturní akce, koncerty), tak i to, když se přesune nějaká prodejna do jiných prostor nebo se zbourá dům a místo něj se postaví nový. Důležitá témata jsou také školství, úspěchy sportovců z Blanska, činnost zdravotnických a sociálních služeb, policie, hasičů a také hospodářský život města, politika a počasí.

Kde sbíráš informace o počasí?

V roce 2016 jsme do knihovny pořídili meteostanici, pomocí níž můžeme měřit i srážky a rychlost větru. Co se týká teplot, sleduji jejich vývoj, ale zapisuji pouze když zaznamenám nějaké teplotní výkyvy nebo extrémy.

Překvapil tě nějaký konkrétní zápis ze starých kronik?

Například mě překvapilo, že v roce 1935 v Blansku proběhl Letecký den. Co mě mrzí, že kroniky ze 60. až 80. let jsou zaplněny spíše informacemi o sjezdech a schůzích a moc hodnotných informací v nich není. Ale taková bohužel byla doba. O to zajímavější je, když si můžete přečíst, kdy byly v Blansku postaveny školy, instituce, nebo pojmenovány ulice.

Co pro tebe osobně znamená práce kronikáře?

Je pro mě vždy zajímavé nahlédnout do historie našeho města.

Je to v první řadě o tom, že víc sleduju dění v Blansku a události si průběžně zaznamenávám. Další věcí je, aby byly v kronice informace, které nejsou zkreslené ani vymyšlené. A v neposlední řadě je to zodpovědnost za samotné kroniky, tak aby se jim nic nestalo. S poznáváním historie Blanska mi hodně pomohl a vlastně doposud pomáhá pan Svoboda z Galerie Jonáš, který je největším znalcem Blanska a velmi nápomocná mi byla i ředitelka Státního okresního archivu Blansko paní Kovářová.

Jsou kroniky volně přístupné komukoliv? Jakým způsobem do nich mohou lidé nahléd-
nout?

Ano, kroniky jsou volně k nahlédnutí v Městské knihovně Blansko na oddělení pro dospělé. Kroniky od roku 1927 (původně Pamětní knihy) do roku 1979 máme pouze na CD. Jsou psány ručně psacím písmem a převedeny do formátu PDF, takže si je každý může prohlédnout, pokud si přinese svůj notebook. Případně můžeme zapůjčit náš pracovní notebook. Kroniky od roku 1980 do roku 1996 jsou psány na psacím stroji a je možné si je prohlédnout jako klasickou knihu. V roce 1997 se začaly psát na počítači a máme je vytištěné. K dispozici jsou i fotokroniky z let 1966 – 1990. Jedinou podmínkou je, že musím být přítomen, protože jsem za kroniky zodpovědný a žádný z kolegů je nemůže vydat. Proto je možná lepší se předem telefonicky domluvit, pokud by měl někdo zájem do kronik nahlédnout.

Zajímá lidi historie jejich okolí? Kdo nejčastěji do kronik nahlíží?

Lidé se sice o historii našeho města zajímají, ale spíše využívají regionální literaturu ze studovny. Do kronik přišlo nahlédnout pár studentů, kteří potřebovali informace kvůli školním referátům. Párkrát se někdo přišel podívat i na fotokroniky. Byl bych rád, kdyby byly využívány častěji.

Čím si vysvětluješ malý zájem o prohlížení kronik?

Myslím si, že za tím stojí malá informovanost; mnoho lidí zřejmě neví, že v knihovně takovou možnost mají. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s Monitorem každý měsíc otisknout vybrané zápisky, abychom třeba ve čtenářích vzbudili i zvědavost po dalších informacích.

Spadá do kompetencí blanenské kroniky také dění v okrajových částech města?

V městských částech Blanska (například Olešná, Horní Lhota atd.) byly obecní kroniky vedeny pouze v určité roky nebo nebyly vedeny vůbec. Proto si události v těchto městských částech pro jistotu také zaznamenávám.

Marie Hasoňová