Na kávě s Bohumilem Maláškem

Tentokrát jsem vyrazila do Brna na Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje za policejním mluvčím por. Bohumilem Maláškem, který se v rámci své pracovní náplně mimo jiné věnuje i Blanensku.

V čem spočívá práce tiskového mluvčího policie ČR? 

Pracuji na oddělení tisku a prevence, kde se z části věnujeme prevenci a z části podávání informací. Práce tiskového mluvčího přirovnávám k práci novináře, kterou jsem necelých dvacet let dělal. Novinář sbírá informace, které podává dál; to stejné dělám já teď. Vyhledávám zajímavé skutečnosti, o nichž si myslím, že by veřejnost měla znát. Má to jednu výhodu, ale mnohdy i nevýhodu v tom, že jsem na stejné lodi s kolegy, od nichž ty zprávy musím získat. Výhodou je, že někdy se získávají snadněji, ale mnohdy je z nějakého důvodu nechtějí dát, a pak je to takové bojovnější. Sbírám tedy informace, které jsou však pak ještě filtrovány jednak ze zákonných důvodů, a jednak z důvodů policejních – pokud jsou třeba z vyšetřovacího spisu a po zveřejnění by mohly mařit policejní práci. A tyto pak předávám různými informačními kanály veřejnosti.

Cítíte se někdy v tlaku, že novináři na vás naléhají, chtějí nějakou informaci, ale vy ji nemůžete poskytnout – jak to známe z mnoha televizních kriminálek? 

Novinář dělá svou práci. Mnohdy v touze po pro něj zajímavé informaci, kterou chce mít sám a co nejrychleji, záměrně vytváří tlak. Na tiskovém mluvčím je pak, aby dodržel patřičná zavedená pravidla pro podávání informací.

Jaká byla vaše cesta k této práci? 

Příběhy tiskových mluvčích jsou různé; někdo pracuje nejdřív v terénu jako klasický policista, ale já jsem při vstupu k policii, kterému, jak jsem říkal, předcházela letitá novinářská praxe,nastoupil rovnou na tuto funkci. Podmínky pro vstup k policii jsem však musel splnit stejné jako všichni ostatní, to znamená trestní bezúhonnost, maturita a splnění požadavků zdravotních, fyzických i psychologických. Ačkoliv jsem na ulici v uniformě nepracoval, představu o této práci mám. Po přijetí k policii jsem jako každý jiný policista absolvoval základní policejní přípravu. 

Jak má rozděleny kompetence státní a městská policie? 

Na všech místech s městskou policií spolupracujeme a je to oboustranné, takže i městská či obecní policie spolupracuje s policií ČR. Jsou oblasti, kterým se prioritně věnuje jedna složka nebo druhá složka. 

Raději bych hovořil v obecné rovině, že některé záležitosti ve městě prioritně řeší obecní policie, ovšem samozřejmě je může řešit i policie státní. A pak jsou některé věci, které obecní policie ze zákona řešit nemůže. Zase to ovšem neznamená, že by strážník nezasáhnul, kdyby se vyskytl u páchání nějakého trestného činu. Jen znovu zopakuji, že vzájemná spolupráce funguje. Všichni máme jediný cíl: aby v lokalitě bylo bezpečno, aby se dodržovaly zákony. 

Dá se říct, jak je na tom Blanensko s kriminalitou ve srovnání se zbytkem republiky? 

Každý region má svoje specifika, ale nechtěl bych zabíhat do detailů. Specifikum Blanska je například skutečnost, že se nachází v blízkosti velkého města, což může nahrávat třeba drogové kriminalitě. Ale nechtěl bych to takto generalizovat. 

Jak se podle vás vyvíjí práce policie v průběhu let? 

Stejně jako se vyvíjí společnost, vyvíjí se i trestná činnost. Kdybychom se podívali na dopravu, tak s houstnoucí dopravou vznikají problémy postupem času trochu jiné, než na které jsme byli zvyklí. Kriminalita je odrazem stavu společnosti. V poslední době je například na vzestupu kybernetická kriminalita. Kdežto řekněme klasická trestná činnost v podobě krádeží či násilných skutků je spíše na ústupu.

Jaké případy se konkrétně řeší?

Před deseti lety byla výjimečná záležitost, že by někdo někomu nabídl zboží na internetu a nezaslal mu je. Dnes je to velmi častá situace. Standardní záležitostí však bylo zjara vykradených několik chat, protože v zimě do nich majitelé nechodili. Dnes si lidé jednak chaty více zabezpečují, a jednak zloděj nemá moc důvodů tam jít. Věci, které tam získá, těžko prodává. Pokud se mu to podaří, tak musí s cenou výrazně nízko. Nakonec si spočítá, že se mu vloupačka do chaty skoro nevyplatí. Samozřejmě stále se budou vyskytovat takoví pachatelé, co tam jdou, přespí v chatě, sní konzervy, až mají vše snědeno a vypito, jdou dál. Kriminalita se spíše přesouvá jinam, třeba na internet.

Před deseti lety člověk, který kupoval auto, přemýšlel, jak v něm bude mít zabezpečeno autorádio a jestli vůbec si ho má pořizovat. Dnes se autorádia prakticky nekradou. Proč? Autorádio stojí pár korun, takže zloději, když se mu vůbec podaří prodat, se to příliš nevyplatí. Nevyplatí se to ani zastavárníkovi, těch pár stovek pro něj není žádný kšeft, navíc s nejistotou, zda zboží vůbec prodá.

Jakto, že jsou lidé pořád tak důvěřiví, že zaplatí klidně přes internet předem i nedůvěryhodnému zdroji? 

Obvykle jsou při těchto situacích zkrátka porušena nějaká základní pravidla bezpečného chování. Informace, jako třeba to, že nemáme poskytovat nikomu svůj PIN od platební karty, jsou vždy uvedeny v bezpečnostních podmínkách při zřizování služby. Když budu posílat peníze do renomovaných obchodů, obavu z nečestného jednání obchodníka nemám. Když ale prodávající chce, abych mu peníze poslal na nějaký zahraniční účet, to je samo o sobě varující, a průměrně inteligentní člověk by to měl umět rozpoznat.

Jedním z našich cílů je právě působit preventivně v této oblasti, upozorňovat na to, zveřejnit článek s takovou příhodou, říkat lidem, aby byli opatrnější. 

Pořádáte často různé náborové akce, že přijmete posily do řad policie – znamená to, že policistů je málo? 

Před několika dny bylo vládou schváleno navýšení počtu tabulkových míst o tisíc. Máme tedy momentálně tisíc volných míst v celé České republice. Samozřejmě tyto věci nevznikají den ze dne, takže jsme se na to už trochu připravovali. Noví policisté jsou potřeba na boj s terorismem, na kyberkriminalitu, na případnou migraci. Jako každá firma se musí přizpůsobovat požadavkům trhu, musí i policie reagovat na změny. 

Vhodní lidé se musí najít, přijmout a vychovat. Málo z nich může jít přímo do výkonu. Výcvik nějakou dobu trvá, kdy budoucí policista chodí do škol, učí se zacházet se zbraní, učí se problematiku úseku, kde by měl pracovat. A samozřejmě mimo těch tisíc lidí potřebujeme ještě i náhradu za policisty, kteří se rozhodnout od policie odejít a naše řady opouštějí.

Může mít uchazeč nějakou svou představu, v jakém úseku by chtěl pracovat? Umožníte mu toto směrování? 

Určitě ano. Zájemcům nasloucháme, a pokud je to možné, umožníme jim pracovat v oblasti, k níž má vztah. Samozřejmě máme-li sto zájemců, kteří splní podmínky, a devadesát devět bude chtít do zásahové jednotky, bude to nesplnitelný požadavek. Ale s lidmi a jejich cíli se pracuje. 

Pro odlehčení – máte rád vtipy o policajtech? 

Někdy jsou legrační. Pokud je dobrý vtip a má dobrou myšlenku, tak je jedno, o kom a o čem je. 

A když jsem se na začátku zmínila o televizních kriminálkách – sledujete je, nebo si od tohoto tématu ve volném čase raději odpočinete? 

Na televizní kriminálky se podívám rád, ale nevyhledávám je. Ne vždy se mi při sledování ale podaří oprostit se od policejního pohledu na věc. A ten je obvykle odlišný od toho, kterým se dívali autoři. Musím říci, že v poslední době se mi zpracování některých kriminálek líbilo.

Marie Hasoňová