Bývaly doby, kdy se kvůli místu ve státní správě i vraždilo. Do značné míry je nutné připustit, že tyhle časy měly něco do sebe, protože zásadním způsobem urychlovaly střídání nevyhovujících jedinců ve vybraných funkcích. Jak to vypadá dnes? Zástupy kravaťáků v drahých oblecích se míhají sem a tam a dohadují se o tom, kdo, kde, s kým, proč, a za co vlastně půjde. Na jedné straně máme ČSSD, která zdá se, jako by vstala z mrtvých. Po takzvané Lánské schůzce to chvíli vypadalo, že se celá strana zhroutí do sebe a předvede světu kolaps hvězdy. Nestalo se tak. I přes to všechno ale nemají sociální demokraté ani zdaleka vyhráno, protože musí jednat s několika nevyzpytatelnými subjekty. Nejsem příznivcem ČSSD, ale její postavení jí nezávidím. Proti nejstarší straně v České republice totiž stojí ANO Andreje Babiše, které by mohlo klidně vyhrát příští předčasné volby. Proč je to tak nebezpečné? Protože asi ani Babišovci netuší, co od sebe můžou čekat. Skepse je tudíž na místě. Ať už ze strany nás, občanů, nebo ze strany politiků. Nebylo by to poprvé, co se naše společnost nechá opít rohlíkem – v tomto případě předvolební koblihou. Ten malý černý vzadu je také podstatným hráčem. KDU-ČSL se sice hlásí k tradičním hodnotám, ale jak ukázala praxe, je ochotná jít do vlády s prakticky kýmkoliv. Co od nich čekat po letech pauzy? Těžko říct. Jedno je ale jisté, Pavel Bělobrádek na návštěvě za oceánem zcela jistě něco kuje. Výčet by ale nebyl úplný, kdybychom nezmínili šedou eminenci. Miloš Zeman se po své pauze vrací na výsluní a rozjíždí opět na novo svoje hry, protože křesla ministrů, která zahřívají jeho „odborníci“, by opravdu nerad pustil. Jak už jsem říkal, nejsem sympatizant sociální demokracie, ale pan prezident by se měl držet svého naraženého kopyta a popíjet Becherovku na místo neustálého vměšování se do záležitostí, které stojí mimo něj. Jak uvádějí nejrůznější internetové zdroje, podle ústavních právníků nemůže prezident blokovat jmenování ministrů jen z čirého rozmaru. Co se vlastně snažím říct? Oklikou se dostávám k obavám z předčasně předčasných voleb. Pokud totiž bude hra o vládní křesla i nadále pokračovat podobným tempem, je dost možné, že se na jaře potkáme opět u volebních uren, po kterých znechucený národ věnuje vládě odborníků další čtvrtrok vlády, protože se opět nedobereme jasného výsledku. Jestli budeme muset dojít k vládě přes mrtvoly je ve hvězdách, ale třeba taková Hra o trůny je krásným úkazem toho, že je to velice efektivní. -sko-