Úvodník: Poštovní schránka na rohu ulice

Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si jí váží velice, svěřují se jí docela, psaníčka do ní házejí ze dvou stran…, tak nějak jsme se na základce učili báseň Jiřího Wolkera, který ji stvořil v době, kdy se pošta jmenovala Poštovní úřad a schránky byly opravdu modré. Dnešní generace nosí listovní zásilky do schránky asi jen velmi výjimečně, nahradila je moderní komunikační technika. Přesto dopisy občas dostáváme, tuto službu využívají především státní instituce, úřady, pojišťovny.

Kde jsou ty časy, kdy se brašny poštovních doručovatelů hltily vánočními pohlednicemi, pozdravy z výletů a dovolených, gratulacemi při nejrůznějších příležitostech. I denní tisk nosili hlavně socialističtí doručovatelé, bylo jen málo domácností, kde se noviny neodebíraly. A to i v sobotu! Roznos peněz, důchodů – to už je na film pro pamětníky. Dnes se práce pošty odehrává především na úřadě, jdeme si vyřídit složenky, občas něco doporučeného. Podřídíme se modernímu číselnému systému ve výběru pořadí, popřípadě vystojíme frontu u přepážky. Většinou to nějak jde, ti, co na poštu chodí pravidelně, už ví, co mohou očekávat: celkem plynulý provoz, který se zadrhne jen občas. Potud bych snad patřila mezi celkem spokojené klienty. Větší problém nastává ve chvíli, kdy vám má pošta doručit balík. Nevím, jak to chodí v jiných městech, u nás v Blansku je to katastrofa.

Od prvního února letošního roku Česká pošta zvyšuje ceny svých služeb a odůvodňuje je snahou o zajištění kvality. Dobře, už jsme si zvykli, že čím méně spotřebujeme např. vody, tím budeme za kubík platit víc, neb nám bylo vysvětleno, že údržba vodovodního řádu a platy všech zaměstnanců – vedení nevyjímaje – je stejná, ať proteče vody, kolik chce. U zásilek poštovních je to asi stejné, sice už si nepíšeme, ale když už je těch dopisů a pohlednic tak málo, tak ať to něco stojí – dnes už 19 korun za obyčejný dopis nebo pohlednici. Balíky, hlavně ty větší a těžší, nás přijdou i na několik stokorun.

Nebyla to levná záležitost ani do prvního února, proto mě nadzvedává informace, že chce Česká pošta zachovat kvalitu služeb. Ptám se, jakou, když to, že vám opravdu balík doručí na vaši adresu, je výjimka. Nakupuji poměrně často na internetu, dodání Českou poštou volím jen v případě, že není jiná možnost. Pokud se tak stane, obdržím SMS zprávu, že převzali do přepravy zásilku, o termínu doručení mě budou informovat. Pak přichází, většinou opravdu hned druhý den ráno, další SMS: dnes vám mezi 10 až 14 doručíme váš balík. Bezva, na adrese jsem už v 8, budu tam do 16 hodin. Nic nebrání tomu, abych si to přebrala. K mému překvapení ve 14,52 přichází další SMS České pošty: Dobry den, dnes se nám nepodařilo doručit vaši zásilku… a snad jako výsměch poťouchlého automatu hned vzápětí ve 14,53: Dnes vám budeme doručovat zásilku… opět stejné číslo i výše dobírky. Za co, pane Bože, za co?!? napadá mě text písničky z rádia. Za co zaplatil dodavatel poštovné? Zvlášť, když se tahle situace opakuje takřka pravidelně.  A tak si pro to tričko nebo boty pěkně další den odklušu na poštu, vystojím si frontu a mlčím, protože ta úřednice u přepážky za to nemůže. Ale kde najít viníka, když se dostanete do situace, kterou si prožil třeba zrovna dnes můj syn. Do firmy potřeboval nutně něco, jedno co. Paní dodavatelka byla z Přerova, nemeškala a balíček ve čtvrtek odnesla na poštu a využila expresní dodání, za které zaplatila téměř 200 korun. Syn se v pátek nehnul z kanceláře a čekal. Když se ještě po 16. hodině nic nedělo, spojil se znovu s dodavatelkou. Ta mu sdělila podací číslo, a tak se na stránkách České pošty dopátral, že zásilka byla ráno v Brně, pak hned v Blansku a v dalším řádku – uložení zásilky – adresát nezastižen!!!  Takže se po mém vzoru rychle odebral osobně, aby to do 18 hodin stihl.

Nepřeji nikomu nic zlého, i České poště a jejím zaměstnancům, vedoucím, ředitelům jen to dobré, za ty prachy. Ale možná by se mělo vedení zamyslet nad tím, kudy povede jejich cesta. Možná by měli opečovávat jen ta různá psaníčka, složenky a podobné produkty a balíky nechat těm, kteří to opravdu umí a dělají skutečně poctivě a dobře.

Iva Müllerová