Blanenský policista hlídkoval na srbských hranicích

Před Vánocemi se vrátil z další zahraniční mise blanenský policista Jaroslav Hloušek. Poprvé se jí zúčastnil v březnu, kdy hlídal hranice mezi Řeckem a Makedonií v oblasti Gevgelija. Tentokrát patnáctičlenný kontingent Policie ČR, jehož byl Hloušek velitelem, vyrazil do Srbska.

V Srbsku byl od 31. října do 19. prosince 2017. Stejně jako první mise v Makedonii, i tato souvisela s migrační krizí a ochranou hranic států, které leží na takzvané Balkánské trase a které byly migrační krizí v uplynulých letech zasaženy nejvíce.

„Migrační krize na Balkánské trase je víceméně na ústupu, problém tam spíše už doznívá a přesunuje se směrem ke středozemnímu moři. Ale to už je jiný typ migrace,“ říká plukovník Jaroslav Hloušek.

Krize na Balkánské trase souvisela s uprchlíky z Blízkého Východu; týkala se válečných konfliktů a vyvrcholila v roce 2015. Nejnovější uprchlické vlny, které směřují přes Středozemní moře do Evropy, jsou spíše o ekonomických imigrantech z Afriky.

V minulosti zahraniční kontingenty z ČR působily také ve Slovinsku, Maďarsku a Chorvatsku. Dnes čeští policisté jezdí pouze do Makedonie a Srbska, přičemž do Makedonie směřují výpravy o čtyřiceti policistech, do Srbska patnáctičlenné skupiny v šesti autech.

A jak služba probíhá? Jde o zajištění hlídkové služby na hranici, přičemž hlídka je vždy smíšená – skládá se ze srbského policisty, který disponuje výkonnou pravomocí, a z českého policisty, který působí jako pomocná síla. „Vybavení a služební dopravní prostředky se používají naše,“ objasňuje Hloušek.

Kontrolují se nákladní a dodávková vozidla, v nichž by se mohli nelegální imigranti přepravovat. Také je nutná kontrola železnic, autobusů, dále kontrola terénu pomocí termovize. Náklady spojené s misemi – ubytování, strava či pohonné hmoty – jsou zajištěny z peněz Evropské unie.

Hranice mezi Srbskem a Buhlarskem je převážně hornatá, takže míst, kde se dá překonat, není zase tolik. „Působili jsme u města Negotin, což je na trojmezí hranic Srbska, Bulharska a Rumunska, kde Dunaj tvoří hranici mezi Rumunskem a Bulharskem. Situace je tam už klidná, během naší služby bylo zadrženo jen pár desítek uprchlíků,“ tvrdí policista.

„Nemuseli jsme řešit žádnou mimořádnou událost, spíše šlo o běžné věci, které souvisejí s výkonem zajištění nepřetržité hlídkové služby,“ dodává.

Složitost podle něj spočívá hlavně v tom, že je třeba sladit obvyklý způsob fungování a zažitá pravidla českých policistů s tím, jak funguje tamní bezpečnostní sbor. „Je to hodně o diplomacii, dialogu a kompromisech. Nejtěžší je to, že tam nemáte žádnou podporu dalších oborů – ekonomické útvary, autoopravárenství… Tam se neustále improvizuje v polních podmínkách,“ vysvětluje velitel kontingentu.

Pracoval v podstatě nonstop, protože neměl žádného zástupce. Se všemi záležitostmi se tedy ostatní členové kontingentu obraceli pouze na něj.

„I bez nějakých mimořádných událostí máte zkrátka dvě patroly venku přes den, dvě patroly venku přes noc a neustále řešíte nějaké problémy s technikou, s lidmi, úrazy, škodné události,“ popisuje Hloušek, který se v letošním roce chystá opět na misi do Makedonie.

„Celkově bych řekl, že tam život plyne poklidněji a společnost není tak uspěchaná jako u nás. Některé věci, které se řeší u nás, se tam prostě neřeší, nebo se řeší jinak,“ nastiňuje rozdílnost obou kultur. „Ale pracovní povinnosti, které mají, si plní profesionálně. Jde spíše o odlišnosti v oblasti práva, zaběhnutých policejních postupů a podobně,“ doplňuje policista.

-mha-