Muzeum vystavuje mince z Dálného Východu

Toužíte-li vidět mince, kterými se v dávné minulosti platilo při obchodování na spojnici Evropy s Dálným Východem, zavítejte do Muzea Blanenska. Do 24. září je tam k vidění výstava s názvem Mincovní poklady na Hedvábné cestě. 

Platidla Dálného Východu a Střední Asie, která náležela starodávným Římanům, Řekům, uctívačům ohně Sasánovcům i mince, s nimiž až do 13. století platili Turci nebo Mongolové, jsou v muzeu umístěna ve speciálních pancéřovaných vitrínách. Ve třech místnostech lze projít čtrnácti stoletími světových dějin.

„K vidění je zde například poklad padesáti stříbrných drachem ražených jménem baktrijského krále Aza II., který byl podle legendy jedním z biblických Tří králů, jež se přišli poklonit narozenému Ježíši,“ upozornil autor výstavy, historik David Majer. Dále se mezi stovkami mincí, z nichž některé jsou staré i více než dva tisíce let, nachází například kvalitní stříbrné drachmy ražené jménem krále Bílých Hunů Napki Malky, velmi vzácná stříbrná drachma nesoucí trojjazyčnou legendu, raritní zlaté dináry nebo třeba prvotřídně zachované stříbrné dirhamy ražené jménem několika panovníků sásánovské dynastie.

A proč právě mince z Hedvábné cesty v Muzeu Blanenska? „Hedvábná cesta se netýká pouze Orientu. V podstatě souvisí i s českými zeměmi. Stojíme na jedné z větví Jantarové stezky a ta není ničím jiným, než protažením transkontinentálních tras do Střední Evropy a do Skandinávie. Takže vlastně na té Hedvábné cestě stojíme,“ vysvětlil Majer.

Hlavní větve starobylé Hedvábné cesty měří mnoho tisíc kilometrů, stezka ale byla systémem stále se obměňujících tras a cest, po kterých se převáželo nejen hedvábí, ale i spousta dalšího zboží. I když tyto cesty sloužily primárně obchodu, propojovaly se díky nim i různé světové kultury, předávaly se nápady, nové technologie, náboženství, dokonce i nemoci a geny. „I proto je tato rozvětvená síť de facto synonymem pro dějiny světa,“ zmínil historik.

„Hedvábná cesta je fenomén, kterému se věnuji více než patnáct let po odborné stránce. Více než osm let se s kolegy snažíme o realizaci muzea s touto tematikou. Mělo by to být první muzeum tohoto druhu v Evropě. Prozatím jsme zakotvili na zámku ve Valticích, kde máme k dispozici prostory, ve kterých tuto myšlenku prezentujeme,“ doplnil Majer.

Nejen mince, ale k vidění jsou i další exponáty, které dokreslují kulturní situaci, například válečnické prsteny vyrobené zřejmě z roztavených antických mincí, ukázky seldžukovské keramiky, zbraně, které používali kočovní jezdci, například zvláštní mongolský biják nebo třeba flakóny na vonné esence. „Mincovní poklady pak doplňují barevné rekonstrukce starověkých i středověkých sídel, ukázky vybavení dobových válečníků i další informace vztahující se k obchodování jako takovému,“ uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Jednou ze zajímavostí je také římská legionářská čutora na vodu. Je jediná v českých sbírkách. Čutora byla podrobena mnohým výzkumům a s určitostí lze říci, že byla vyrobena kolem roku 400 a patřila neznámému legionáři. „Tento předmět je skutečně záležitostí evropského významu. Do čutory se vejde tři čtvrtě litru vody, což byl denní příděl legionáře, ať sloužil v Itálii, Germánii nebo v Egyptě. S tři čtvrtě litrem si musel vystačit,“ podotkl David Majer.

Školáci se od září budou moci zúčastnit tematického workshopu. Ve vzdělávacím programu se děti dozvědí o obchodování na Hedvábné stezce, o jeho souvislostech a různých platidlech, která se používala místo mincí.

-mha-