Očima občanů: Důstojné poslední rozloučení nebo fraška?

Pohřeb je těžká věc pro mnoho z nás, obzvlášť když zesnulým byl milovaný člověk. Většině nezbývá než se spolehnout na profesionální přístup lidí, kteří se ve chvílích nejtěžších za nemalý peníz postarají o to nejnutnější. O jedné takové „profesionální“ službě, které se nám dostalo v blanenské smuteční síni minulý týden, bych se ráda zmínila na stránkách Monitoru.

Maminka měla pohřeb 16.5.2017 v 15.15 hodin. Jelikož jsme už v minulosti byli svědky arogance paní JUDr. Raabové, obřad jsme raději dali na starost Pohřebnímu ústavu Holub s.r.o. Blansko. Všichni jsme měli naši maminku-babičku moc rádi (a to nejen rodina), a tak jsme chtěli mít poslední rozloučení co možná nejkrásnější a bezproblémové. Spousta kytek, krásná fotografie a především krásná hudba. U posledního bodu však nastal velký problém.

Rozhodli jsme se pro reprodukovanou hudbu z CD a dlouze jsme vybírali písničky, které ve svém životě měla maminka-babička. Nakonec se nám podařilo dle pokynů pohřebního ústavu vybrat pět písniček, dohromady v délce asi dvaceti minut. Odborník přenesl písničky na CD disk a v pátek 12.5. v dopoledních hodinách jsme předali Pohřebnímu ústavu Holub k vyzkoušení. Byli jsme tak domluvení, což mi přišlo logické, neboť kdyby náhodou s hudbou nebo nosičem bylo něco v nepořádku, dalo se to ještě řešit. Do úterního pohřbu se však nikdo neozval, takže jsme předpokládali, že je všechno v nejlepším pořádku.

Jaký šok pro nás rodinu, ale i smuteční hosty nastal, když se u třetí písničky začala muzika „sekat“ a u poslední skladby zazněly jen počáteční tóny a pak nic. Naprostý KLID. Nikdo hudbu ničím nenahradil, nepustil znovu. Ve smuteční síni se ve vzduchu vznášely rozpaky. Největší rána však měla teprve přijít. Rakev začala z ničeho nic zajíždět, aniž by někdo ze zaměstnanců předem upozornil zúčastněné na skutečnost, že by měli povstat a vyjádřit tak zesnulé úctu. Žádná hudba, žádná příprava, nikdo nic neřekl ani neudělal. Takhle jsme si poslední rozloučení určitě nepředstavovali…

Následující den jsme se rozjeli do pohřebního ústavu znovu, tentokrát se stížností. U pana Holuba nám bylo sděleno, že CD několikrát vyzkoušeli a vše bylo v pořádku. CD bylo předáno JUDr. Raabové, která prý má dlouhodobý pronájem smuteční síně od MÚ Blansko. Pan Holub nám také řekl, že to není první spor z jeho strany s paní Raabovou. Ale vždy, a to je s podivem, se nic neděje, i když stížnosti předává i na městský úřad.

Paní doktorka Raabová naši stížnost nepřijala. Prý z její strany bylo vše v pořádku. Pán, který CD nahrál, tvrdí, že v kremační síni je zastaralé zařízení na přehrávání, čímž snad problém mohl vzniknout. To však nás, jako klienty, kteří za pohřeb utratí několik desítek tisíc, nemusí vůbec zajímat a taky nezajímá. Neuvěřitelně trapnou chvíli ve smuteční síni už nikdo z našich životů nevymaže, pohřeb milované osoby už se víckrát opakovat nebude. Chtěla bych tímto varovat další klienty a širokou veřejnost před neprofesionálním přístupem, kterého se nám v blanenské smuteční síni dostalo, předejít tak dalším možným fiaskům a sjednat nějakou nápravu.

Nespokojenost jsem slyšela z mnoha stran. Přála bych si, aby tuto skutečnost prošetřil i MÚ Blansko. Zatím to však vypadá, že tato praxe je běžná, nikdo ji neřeší a řešit nechce. Jak jinak si vysvětlit chování a přístup JUDr. Raabové?

Dcera Květa Buchtová s rodinou