Kdybych psal své sloupky za použití havarijního paketu pro IT profesionála, tedy tužky a papíru, asi bych seděl a kousal do té tužky. Je taková okurková sezóna a upřímně, na psaní v tomhle vedru nemám k dispozici tolik mozkových buněk, jako bych si představoval. Ale přesto se musím dokopat. Psaní v různých formách představuje nemalou část i mých pracovních výstupů, takže je to prostě nutnost. Jen stačí ten prvotní „nákop“ a pak už to jde více či méně samo. Mimoto mám rozepsanou povídku, a tam s termínem, který mi moje vydavatelka dala, nepohnu, ani kdybych zastavil zeměkouli. Možná je to ale dobře. Jinak je mi ale takové horko, že snad ani tu politiku glosovat nemá smysl. Protože to vám člověka kolikrát tak rozpálí, až má pocit, že shoří. Když nově designovaný premiér prohlásí, že vládnout a rozhodovat bude i bez důvěry sněmovny, pak si člověk uvědomí, v jaké to žije zemi. Já bych premiérem určitě být nemohl, a to již z různých důvodů. Myslím, že by naše země pod mým vedením nijak nevzkvétala a o důvěru našich 200 „moudrých“ tak, jak je ve sněmovně vidím dnes, bych určitě nestál. I proto, že jsem se naposledy vrátil k výrokům jednoho z poslanců o tom, že v noci jednat nechce, protože v noci pracují jen zloději a ku*vy. Musel jsem se smát, protože měřeno touto optikou, měli by někteří zákonodárci zasedat výhradně v noci. Ale to jen na okraj. Moje marné doufání po sněmovních volbách, že by tato země mohla mít konečně stabilní vládu, se bohužel nenaplnilo, ale já si tak nějak zvykám. Bůh mne naučil přijímat s pokorou věci, které nemohu změnit, dal mi odvahu změnit věci, které změnit mohu a vybavil mne moudrostí, abych poznal rozdíl. Nejsem pošetilý rytíř, který se vypraví na souboj s větrnými mlýny, protože vím, že to nemá valného smyslu. To ostatně pochopil i náš někdejší hokejový reprezentant Jiří Šlégr, když se vzdal poslaneckého mandátu a s větším či menším znechucením z vysoké politiky odešel. Nedivím se. V hokeji, když uděláte faul, jdete si sednout na trestnou lavici. V politice se fauly vyskytují běžně a nikoho to už nepřekvapuje. Navíc, on Jirka Šlégr je známý tím, že se svým protivníkem dokáže na ledě pořádně zacvičit. To ve sněmovně nešlo podle známého hesla o tom, že můžeš zabít šaška, ale zaplatíš pak celý cirkus. A v případě sněmovny by byl ten cirkus pěkně drahý. Chtěl bych doufat, že si zákonodárci sáhnou do svědomí, ale to se nestane. I přesto, že schvalují nekvalitní zákony, díky populistickému volání po přímé volbě hlavy státu máme takovou vládní situaci jako dnes a prezidentem je člověk, kterého by každý lékař na základě toho, co prezident sám o sobě tvrdí, bez milosti označil za notorického alkoholika. Ale jsme nakonec v Čechách a na Moravě. V zemi Josefa Švejka a brouka Pytlíka. Tak proč se divit nebo se rozčilovat. I proto vám všem přeju letní, možná horký, ale přesto hezký den.