Na kávě s Ivošem Kučerou
Ivo Kučera je hlavním trenérem A-týmu blanenského baseballového a softballového klubu Olympia Blansko. Klub před 29 lety zakládal spolu s Jaroslavem Krejčířem (prezidentem klubu) a skupinou několika dalších nadšenců. Jako hokejista a všestranný sportovec, kterého nový a neznámý sport okouzlil, se chtěl baseballu věnovat intenzivněji a rozvíjet ho v rámci odpovídajících podmínek zázemí sportovního klubu.
Tým blanenských baseballistů vede Ivo Kučera jako hlavní trenér od roku 2014. S týmem je jako kouč od roku 2000, kdy šest let působil v týmu jako hrající trenér, v roce 2013 se po odmlce stal asistentem trenéra a o rok později převzal trenérské otěže A-týmu plně do svých rukou. Za jeho působení se dařilo sestavu průběžně posilovat a do Blanska se vrátilo pár zkušenějších hráčů (Pavel Procházka, Zdeněk Jelínek, Jarda Kříž, Jarda Žáček, Roman Kašpárek). Pod vedením Ivo Kučery se blanenský mužský baseball probojoval mezi elitní čtveřici nejlepších týmů ČBP 2016, A-tým se stal vicemistrem 1. ligy a pro sezonu 2017 si vydobyl výsadu účastnit se baseballové extraligy. Za obrovský kus poctivé baseballové práce, odhodlání a úsilí, které bylo korunováno těmito významnými úspěchy, získal Ivo Kučera na počátku tohoto roku v konkurenci několika stovek vynikajících trenérů prestižní ocenění České baseballové asociace „Trenérský objev roku 2016.“ Mimo to se ve svém týmu, i celém klubu, těší zasloužené úctě a respektu, přestože se snaží zachovat si ke svým svěřencům kamarádský přístup.
Ivo Kučera patří bezesporu k významným blanenským sportovním osobnostem.
Klub Olympia Blansko oslaví příští rok 30 leté výročí existence klubu. Vy jste v klubu s menší pauzou od jeho založení, můžete zavzpomínat na své baseballové začátky?
Od malička jsem hrál hokej. S Jardem Krejčířem jsme se potkávali na ledě. Když Jarda přišel v roce 1988 s myšlenkou, že bychom mohli vyzkoušet obdobu baseballu (softballu), se kterým se setkal při svých studiích, rád jsem se přidal. V dětství jsme s bráchou trávili prázdniny u tety na horské chatě v Krkonoších, kde jsem se s baseballem setkal úplně poprvé. Mezi rekreanty bylo hodně lidí z Prahy a stalo se, že přivezli pálky a s tenisáky jsme hráli baseball na krkonošských pastvinách, kde nám s trochou nadsázky musely jako zadopolaři vystačit pasoucí se ovečky. Jardova myšlenka mne proto hned nadchla a ještě téhož roku jsme založili klub. Na konci léta jsem sice musel narukovat na vojnu, ale když jsem přijel do kasáren, k mému překvapení tam na volném prostranství hráli absolventi vysokých škol softball a celé to vedl Jarda Krejčíř. Nadneseně tak mohu říci, že jsem tak pochopil, že baseball navždy vstoupil do mého života.
Kromě Vašeho úspěšného trenérského působení a zásluh na založení klubu a jeho dlouhodobém fungování máte za sebou i významnou kariéru coby aktivního hráče. Jste historicky nejlepším blanenským pálkařem. Jak dlouho jste aktivně hrál baseball a čeho se Vám podařilo dosáhnout?
Aktivním hráčem jsem byl od roku 1990 do roku 2007. S výjimkou let 1997 – 1999, kdy jsem s Draky získal 3x po sobě titul Mistra Republiky, jsem aktivně hrál v barvách Olympie. Draky beru jako vynikající zkušenost, ale stále jsem cítil a cítím zodpovědnost ke klubu, který jsem spoluzakládal. V průběhu své hráčské kariéry jsem se 2x účastnil s národním týmem ME, či turnaje v Austrálii.
V širším kádru reprezentace jsem byl od roku 1995 – 2004. Z individuálních ocenění bych mohl zmínit ocenění z roku 1996, kdy jsem se stal nejlepším pálkařem extraligy. O rok později nejlepším polařem. Dvakrát se mi podařilo zvítězit v Homerun Derby a jsem členem klubu homerunařů, počet odpálených homerunů si nepamatuji.
Nám se podařilo dohledat, že si Ivo celorepublikově stále drží úžasnou pátou pozici s počtem neuvěřitelných 67 odpálených homerunů!
Co Vás po úspěšné hráčské kariéře přivedlo na cestu trenéra? Byl to váš sen nebo jen přirozený vývoj?
Ambici být trenérem jsem nikdy nepociťoval. Za mého působení v Dracích jsem však měl tu čest setkat se s několika skutečnými baseballovými osobnostmi, jejichž zkušenosti byly zcela výjimečné a nesmírně drahocenné. Jedním z nich byl i Američan Geoff Samuels, který přišel z podstatně vyšší úrovně baseballu a v Dracích budoval nový tým z šikovných mladých kluků. Cítil jsem, že tyto zkušenosti a znalosti, které jsem načerpal během svého působení u Draků, chci předávat dál v klubu, který jsem pomohl založit a klukům, které jsem viděl v klubu vyrůstat s láskou a zájmem k baseballu.
Mohl bych to shrnout tak, že na cestu trenéra mne přivedl pocit odpovědnosti za klub a to, že mne osud blanenských odchovanců nenechával chladným.
Vzhledem k tomu, kolik svého času a úsilí věnujete baseballu, určitě musí být něco, co Vás nabíjí. Důvod, proč nepověsíte poslání trenéra na hřebík a stále v sobě nacházíte tolik odhodlání, trpělivosti a motivace, proč jít dál.
Blansko vždy bylo klubem, který stavěl na svých vlastních odchovancích a kde se naprosto výjimečně používali zahraniční hráči. To je koncepce, kterou bych mimochodem rád udržel i do budoucna. Jsem hrdý na to, že jsme s klukama dokázali tou loňskou sezónou, baráží a baseballovým pohárem projít se ctí, vyrovnat se extraligovým celkům a uspět. Velmi mne těší, že pánové fungují jako opravdový tým. Kolektivní radost z úspěchu je nesrovnatelná s tou individuální. Když jsem viděl, jak kluci reagují a co pro ně např. postup do extraligy znamená, vnímal jsem to jako svou největší odměnu a zároveň motivaci. Navíc, když vidím tréninkovou morálku kluků jako je David Farkaš, Kuba Kostka, Aleš Blažek nebo Jarda Kříž, jsem nesmírně hrdý na to, že ty hráče mám v týmu.
Jako důležitou a nedílnou součást týmu však vnímám každého hráče, ať je vytěžovaný méně či více.
I hráč, který třeba nenastoupí, může svou tréninkovou morálkou a přístupem ovlivnit atmosféru v týmu natolik, že jeho úloha může být zcela zásadní. A stále se řídím heslem, že tým je tak silný, jako jeho nejslabší článek.
Co se týče motivace a pocitu naplnění z pohledu trenéra baseballového mužstva, vzpomínám ještě na úžasnou poznámku jednoho z mých svěřenců, Jakuba Kostky (který mimochodem působí jako trenér našich kadetů), který řekl, že „je vlastně super motivace, když hráč ví, že se teoreticky může stát, že se probojuje na Olympijské hry do Tokia v roce 2020“. Co víc si může trenér přát…
Těšíte se na sezonu, která bude pro Vás v mnohém jiná, extraligová? Co je Vaším hlavním cílem pro nadcházející období?
Na novou sezonu se samozřejmě těším, přestože si uvědomuji, že bude mnohem náročnější, než ta předchozí. Ať už se jedná o počet plánovaných zápasů či kvalitu soupeřů, jejichž týmy jsou z významné části postaveny na zahraničních posilách.
Mým cílem je udržet extraligu i pro další sezonu. Vzhledem k existenci brněnských extraligových celků je to pro nás životně důležité. Nechci, abychom skončili jako farma pro jiné týmy. Extraliga má svůj význam i z pohledu motivace našich mládežnických týmů. Mít svůj vzor přímo ve svém domácím klubu, moci si na něho sáhnout, zhmotnit své sny v dosažitelnou realitu a vůbec vnímat úspěchy mužského týmu obecně je pro naše mladé členy velmi důležitou součástí pozitivní motivace a rozvoje jejich vztahu k baseballu samotnému.
Zmínil jste, že se většina týmů snaží získat a využívat zahraniční posily. Uvažujete rovněž o doplnění či posílení Vaší sestavy?
Tuto otázku jsem samozřejmě z taktických důvodů byl jako trenér nucen řešit v průběhu celé zimní přípravy. Rozhodně jsem dalek toho, abych vyměňoval své kluky za zahraniční hráče. Nicméně jsme pro nadcházející sezonu potřebovali vyřešit post catchera a pro soutěž se podařilo sehnat vynikajícího a zkušeného hráče Michala Břeně, bývalého reprezentanta ČR. Akvizice nových zahraničních posil je ještě stále v jednání.
Co se týče posílení týmu z širšího úhlu pohledu, tak vnímám velký přínos v naší klubové kondiční trenérce Natálii Gorodkové, která se natrvalo vrátila z Kanady, kde působila, mimo jiné, také jako kondiční trenérka týmu Toronto Blue Jays.
Zdá se, že baseballu věnujete takřka veškerý svůj volný čas. Prozradíte, jak relaxujete, co Vás baví?
Veškerý svůj volný čas dělím mezi baseballové hřiště a tenisový kurt, protože mé dvě dcery se věnují tenisu. Podporuji je a mám radost z toho, že je to baví. Když vidím, s jakým úsilím hrají, jak to prožívají, není vůbec důležité, zda zrovna vyhrají nebo ne, ale těším se z jejich nadšení. A největší odměnou je pro mne jejich radost ze hry a samozřejmě euforie z vítězství, kterou můžeme společně sdílet. Jako táta jsem na ně moc pyšný.
Když mi zbude chvilka, rád si jdu zahrát tenis nebo zaběhat, přečtu si knížku nebo poslouchám muziku.
Již za pár dní začíná sezona. Blansko se může těšit na extraligové zápasy. Příprava vrcholí. Kdy nastane den D a s jakým soupeřem vkročíte do další krásné extraligové etapy klubu Olympia Blansko?
Dnem D je Opening Day, chcete-li zahájení nové baseballové sezony, na které se na blanenském hřišti můžeme těšit už v sobotu 1. dubna. Po slavnostním zahájení v 19 hodin, představení hráčů a živě nazpívané hymně bude následovat velmi napínavé utkání, v němž naším prvním soupeřem nebude nikdo jiný, než obhájci titulu Draci Brno. Diváci se tak mohou těšit nejen na slavné baseballové osobnosti, ale také na kvalitní hru a napínavý průběh zápasu.
Sezona začíná 31. března, kdy odehrajeme první utkání jako hosté v Brně na Dracích. Extraliga se hraje až do září a čeká nás přibližně 50 zápasů. Domácím zápasům budou vyčleněny takřka výhradně páteční podvečery, takže se blanenští diváci a fanoušci budou moci těšit z úžasné podívané pod umělým osvětlením. Pro tento rok čeká Blansko skutečně špičkový baseball, kdy budeme hostit nejlepší mužské baseballové týmy republiky.
A určitě mohu mluvit za celý tým a říci, že budeme moc rádi, když nás blanenští fanoušci přijdou podpořit.
Radka Sitarová