Dotazníky v knihovně? Čtenáři reptají, město zatím mlčí
Anketa na téma spokojenosti návštěvníků Městské knihovny Blansko a její (ne)vyhodnocení vyvolaly vlnu reakcí respondentů, kteří nebyli spokojeni s předloženými výsledky. Diskutovalo se zejména na webu knihovny, kde se ozvali čtenáři, kteří dotazníky vyplňovali.
Na počátku podzimu minulého roku měli návštěvníci blanenské knihovny možnost vyplnit dotazník týkající se spokojenosti se službami knihovny. Této možnosti využilo devětaosmdesát lidí z dva a půl tisíce zaregistrovaných čtenářů. Na začátku prosince vedení knihovny zveřejnilo výsledky, přesněji řečeno část výsledků dotazníkového šetření.
Výsledky obsahovaly pouze grafy, týkající se zejména toho, jak často návštěvníci do knihovny chodí, jaké služby využívají, jak jim vyhovují prostory knihovny či kulturní program a podobně. Čtenáře však zajímalo zejména zhodnocení otevřených otázek, které dotazník také obsahoval, ovšem na ty se při vypracování výsledků nějak „zapomnělo“. Některé otevřené otázky vyzývaly respondenty k uvedení připomínek ke službám knihovny, námětů na jejich zlepšení, tipů na témata besed, konkrétních požadavků na prostory budovy či nápadů na vylepšení knižního fondu.
Na začátku prosince začali lidé diskutovat na webu knihovny o tom, jaký mělo vyplňování dotazníků vůbec smysl, když jim nebyla dána kvalitní zpětná vazba. „Dotazník byl úplně k ničemu. Nevyjadřuje zpětnou vazbu na hodnocení (například řízení knihovny, množství a vyhodnocení návštěvnosti jednotlivých akcí a vůbec na vztahy knihovny k veřejnosti, návštěvníkům atd.). Co dotazník vyhodnocuje, je všeobecně známo,“ píše například Zdena Zezulová.
To, že byly dotazníky vedením knihovny nedostatečně zpracovány, potvrzuje i Monika Kratochvílová z oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny v Brně, která v blanenské knihovně minulý týden provedla metodickou kontrolu. Podle ní je třeba, aby se vyhodnocení dotazníků veřejně prezentovalo. „Netěší nás absence zhodnocení výsledků a absence reakce na podněty a komentáře ze strany respondentů. Na této instituci nám velmi záleží, protože je největší profesionální knihovnou v okrese Blansko a spolupracujeme s ní již od roku 2002, kdy se stala pověřenou knihovnou,“ vysvětluje Kratochvílová.
Jak se k tomu staví město?
Na Městský úřad Blansko měly údajně v minulosti přijít stížnosti na ředitele knihovny, což však vedení města veřejně nepotvrdilo. Také ředitel knihovny tvrdí, že doposud nebyl nikým kontaktován s tím, že se někomu něco na jeho práci nelíbí, proto jej velmi překvapila útočná diskuze na webu, která dle jeho názoru byla vedena snahou ho lidsky, profesně i občansky poškodit. Ozývaly se například hlasy, že ředitel táhne knihovnu ke dnu, dotýkaly se i jeho nejbližších. „Člověku to bere spoustu energie, když musí překonávat podobné zákeřné anonymní útoky. Nechtěl jsem to v diskuzi dál rozpitvávat. Nejsem si vědom žádného pochybení, proto jsem raději do debaty příliš nevstupoval. Už i z toho důvodu, že pokud se mě někdo zastal, byl také okamžitě napaden. Nikam by to nevedlo,“ říká Pavel Přikryl, který je ve funkci ředitele knihovny již osmým rokem.
Monika Kratochvílová se ovšem pozastavuje nad způsobem, kterým ředitel celou záležitost s diskuzí o dotaznících řešil. Každého diskutéra totiž pozval k sobě do kanceláře a nabízel mu osobní konzultaci. „Nabídka osobních setkání v kanceláři pana ředitele není příliš šťastné řešení,“ podotýká. Anonymní dotazníky potom ztrácejí svůj význam a anonymitu. „Navrhla jsem panu řediteli, aby na téma dotazníků uspořádal veřejnou diskusi s prezentací výsledků,“ uvádí Kratochvílová.
Uspořádání ankety bylo doporučeno vedení blanenské knihovny právě Moravskou zemskou knihovnou. Metodický dohled provádějí zaměstnanci MZK z titulu funkce krajské knihovny. „Z této poslední návštěvy bude vyhotoven zápis, který obdrží kromě ředitele Přikryla současně i zřizovatel knihovny – tzn. Městský úřad Blansko. Z pozice krajské knihovny můžeme či musíme vykonávat koordinační, metodickou i poradenskou činnost, ale do toho, kdo vede knihovnu ve městě, mluvit nemůžeme,“ upřesňuje Adéla Dilhofová, vedoucí oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny.
Do toho, kdo a jakým způsobem povede městskou knihovnu, může naopak mluvit vedení města. Místostarosta Jiří Crha se ale prozatím odmítl vyjádřit s tím, že nejprve chce vidět výsledky šetření, na jejichž základě může město činit nějaké závěry.
Počet kulturních akcí a bezdomovci v knihovně
Jedním z velmi diskutovaných témat je také velmi častá přítomnost bezdomovců ve studovně a pořádání kulturních akcí v Městské knihovně Blansko. Je jich moc nebo málo? Kvantita převyšuje kvalitu? Jsou vybírána vhodná témata?
„Přehršle akcí a žádná účast. Zbytečně vyhozené městské peníze a mrhání časem zaměstnanců,“ ozývá se diskutující na webu knihovny Ina Kocourková.
Ředitel knihovny se obhajuje tím, že nikdy se nedá dopředu odhadnout, kolik lidí akci navštíví. „Snažíme se vytvářet pestrou paletu kulturních akcí, určenou pro všechny od mateřských školek až po seniory. Nevytváříme žádné soutěžení v počtu, ale vycházíme ze zaměření instituce, které se opírá o základní charakteristické znaky moderní knihovny 21. století knihovny, což je poskytování knihovnických a informačních služeb, vzdělávací, osvětová, socializační a také komunitní činnost. Řada projektů má svoji dlouholetou tradici a pravidelně se setkává s nebývalým ohlasem veřejnosti, např. za všechny Blanenská univerzita (nejen) pro seniory,“ říká Přikryl.
Dále si návštěvníci stěžují na zápach ve studovně. „Já sám, když jsem ještě studoval, jsem navštěvoval konkrétně studovnu a opravdu v ní dříve byli studenti. V současné době mi to přijde jako nízkoprahové centrum, a to už tady v Blansku jedno je. Neříkám, že vždy, ale několikrát jsem byl svědkem toho, jak pracovnice ve studovně upozorňovala podnapilého návštěvníka, aby nespal a opustil budovu. Není to o profesionalitě, ta je u pracovníků knihovny na velmi vysoké úrovni, jde o to, aby se v kulturní instituci slušní a vzděláníchtiví lidé nesetkávali se zbloudilci, kteří se jen potřebují ohřát,“ vstupuje do debaty na webu Martin Dvořáček.
„Tuto skutečnost samozřejmě vnímám a na poradách ji se spolupracovníky řeším. Nutno je však objektivně uvést, že na služby veřejné instituce má každý občan právo. Pokud se ale jakkoliv dostane do konfliktu s Knihovním řádem, tak tuto možnost okamžitě pozbývá,“ doplňuje Přikryl.
Těžko učinit nějaký jednoznačný závěr. Snad nějaké rady přinesou výsledky metodického šetření Moravské zemské knihovny v Brně, o nichž vás budeme informovat. A snad je vedení města vezme v potaz.
-mha-
Na páchnoucí a případně opilé „studující“ je jedno jediné řešení – Městská policie, která dotyčného vyvede a to opakovaně. Pochopitelně hned poté, co je pracovnice studovny zavolá, jakmile se v knihovně objeví. V Blansku se jedná o cca 10 stále těch samých lidí (úplně mimo ale nejsou, někteří mají dokonce Facebookový profil!). Důležitou otázkou je, jestli se strážníkům chce vůbec takto zakročit, na co se vymluví, aby ani nemuseli přijet, co jim v zásahu překáží (fotbalový přenos v televizi) atd. Byl jsem několikrát přítomen podivnému přístupu blanenských můžů zákona, když mi s packami za opaskem řekli nakvašeně: „Díváte se moc na detektivky“.
Děkuji za zajímavý článek. Problém je pojmenován a teď tedy jak ho řešit.
Podle reakci svých známých nejsem sám, koho zajímá, jakou cestou se dál bude knihovna ubírat.
Ta současná zjevně není nejšťastnější.Množství akcí na úkor kvality, malá návštěvnost těchto akci. Některé zjevně potenciál mají, což je vidět z fotografií, a některé zase byly organizovány jen pro to, aby se asi splnila jakási kvóta.Což je také vidět na fotografiích a jak vyplývá z diskuze nejsem zdaleká sám, kdo se baví při počítání účastníků, Nepovažuji se za bůhvíjakého kulturního znalce, ale i já poznám, že tudy cesta nevede. Poznají to i naši radní? Nebo jim stačí, že knihovna tak nějak funguje?
Radním těžko něco dojde. Pan ředitel je přece z ODS, to je dnes přeci dostačující kvalifikace.
Dobrý den,
manželka pracuje v knihovně, mohu tedy potvrdit, že odpovězené dotazníky, ani výsledky zaměstnanci knihovny dosud neviděli.
Celá akce je tedy zahalena jakýmsi tajemstvím.
Tomáš Pernica
Dobrý den.
Na začátku prosince jsem ředitele knihovny kontaktovala s dotazem, kdy budou dotazníky vyhodnoceny – myslela jsem si, že bych mohla některé údaje použít do své studijní práce, tu bych potom s ředitelem pochopitelně konzultovala. Když jsem ale asi o týden později viděla, co je zveřejněno, spadla mi brada. Teprve nedávno jsem se dostala na toto téma znovu, četla jsem celou diskuzi, která mě docela zarazila. Jednak jsem nepochopila (a dle všeho nejsem sama), proč si ředitel zve každého sólo k sobě a hlavně. proč nezveřejní celé dotazníky?? Co je na nich proboha tak strašně tajného? Jestli tam někdo chválil zaměstnance, tak je to přece k pochlubení a jestli je někdo kritizoval, tak je to k zamyšlení, ale určitě ne k utajování! Myslím, že správná reakce by byla zveřejnit toto celé a zaujmout k tomu nějaký postoj, závěr. Dále by mne zajímalo, jestli autor článku viděl tyto dotazníky, když o nich píše, jestli je viděla paní z Moravské zemské knihovny a jestli je viděl i zmiňovaný zřizovatel. A proč ten se k tomu nevyjádří? Že čeká na zprávu z metodické kontroly chápu, ale ta se snad netýkala jenom dotazníků, takže k těm by nějaká jedna dvě věty snad šly prohodit, ne? Ovšem pokud je ani oni neviděli, tak je to jasné. V článku se také píše o veřejné prezentaci výsledků, ta bude kdy? Až celá věc utichne a nikdo už si nevzpomene a nebude mít zájem? Jak politicky průhledné.
A co je úplně nejlepší? Ty dotazníky údajně neviděli ani samotní zaměstnanci, ptala jsem se dnes na jejich názor. Lhali? Nebo nesmí mluvit? Co je to podivnou hru?