Úvodník: Prosincové ohlédnutí
A je to za námi. Pro mnohé z nás nejkrásnější období v roce, dlouho očekávané a dětmi zbožňované Vánoce. Jaké byly ty vaše? Byly prožité v pohodě a míru? Ochutnali jste cukroví, zabíjeli kapra a pekli vánočku? Na Silvestra jste odpočítávali půlnoc? Pro mne byl letošní prosinec v mnohém zcela jiný a přitom tolik tradiční a v lecčem stejný jako každý rok. Snažil jsem se předcházet „vánoční horečce“, jak to jen šlo. Ne vždy se mi však dařilo.
NÁKUPY. Tentokrát začaly obchodní řetězce prodávat čokoládové Mikuláše už koncem září a reklamy s vánoční tématikou jsme mohli vidět jen o něco málo později. Mediální a obchodní masáže našich mozků mi letos přišly ještě naléhavější a otravnější než kdy předtím. Já jsem nenechal nic náhodě a všechny dárky jsem stihl nakoupit v dostatečném předstihu. Televizi jsem se snažil vyhýbat obloukem a místo rádia raději poslouchal mp3. Náhoda tomu chtěla tak, že jsem si byl nucen 23. prosince taky solidně objet půl okresu, neboť stromeček, který jsem měl slíbený od známého, zčista jasna nebyl. Ale dobře to dopadlo. Peněženka chudší o nemalý peníz, zato stříbrný smrk doma patřičnou atmosféru
navodil.
BÍLÉ VÁNOCE. Letos byly opravdu bílé, i když pouze na Štědrý den. Alespoň jsme si mohli společně zavzpomínat na dobu, kdy zasněžené ulice bývaly o Vánocích pravidlem. Pro děti, které nyní chodí do druhé třídy, to byla premiéra.
HODOVÁNÍ. Každý rok se mi podařilo se o Vánocích přežrat natolik, že jsem se u televize nemohl ani převrátit na druhý bok. Pravdou je, že pro spoustu Čechů jsou Vánoce symbolem hojnosti a podle toho se taky tak chovají. Na štědrovečerní tabuli u nás nechybělo nic z obvyklých jídel, cukroví jsme s dětmi napekli také dostatek, přesto se mi tentokrát podařilo dopřát si všeho velmi střídmě a navíc jsem si o svátcích dopřál poměrně dost pohybu. Soudě podle zvýšeného počtu jedinců, které jsem denně potkával v okolí Blanska v běžecké obuvi, jsem nebyl sám, kdo chtěl strávit svátky bez bolavého břicha.
POHÁDKY. Zde jsem výjimku neudělal. Jako již tradičně jsem neviděl ani jednu celou pohádku, pouze několik útržků. Ani mé děti letos pohádky v televizi nebraly a skoro bych odpřisáhnul, že na tom budou podobně jako já. Ne že bych pohádky neměl v oblibě, ale raději trávím čas s příbuznými, známými a lidmi, které mám rád. Na televizi tudíž příliš času nezbyde. Polemizovat by se dalo rovněž nad nabídkou televizních programů, která je rok od roku čím dál… stejná.
RACHEJTLE. Silvestr samotný pro mne nebyl výjimečný v tom, kde jsem se zrovna nacházel. Již mnoho let trávím poslední den v roce prací. Na Silvestru totiž nic významného neshledávám a řízená celonárodní pijatika a půlnoční záchvat pyromanie jdou zcela mimo mě a asi to bude znít divně, ale letos jsem nezahlédl rachejtli ani koutkem oka.
Z toho důvodu nechodím ani na tradiční ohňostroj pořádaný KSMB 1. ledna na náměstí. Nechci o této akci nikterak polemizovat, ale za nemalé utracené peníze by se místo krátké pyrotechnické show jistě dal zařídit hodnotnější kulturnější zážitek. Ale to je věc vkusu a podle toho, co vím, přiláká ohňostroj na blanenské náměstí mnoho lidí. Jen mi jaksi uniká smysl celé akce – zatímco celý svět slaví Nový rok příchodem jeho prvních vteřin, u nás ve městě to o 17 hodin posuneme…
PŘEDSEVZETÍ. Vždy první týden v lednu potkávám venku mnohem více sportovců, před fitness centry se tvoří fronty a zatímco prodejci ovoce, zeleniny a zdravé výživy si mnou ruce, trafikanti pro změnu nadávají na malé tržby. Nepatřím mezi ty, kteří by si nedávali předsevzetí, ale na Silvestra? To je veliké klišé a často končí hned 2. ledna. Jsme takoví, jací jsme, o svých neřestech velmi dobře víme a měli bychom na sebezdokonalování pracovat tehdy, kdy to uznáme za vhodné. Tudíž jediné mé letošní předsevzetí bylo, že si nebudu dávat žádná novoroční předsevzetí. A to se mi vlastně splnilo 🙂
„Na zdraví! Šťastný a veselý! Ať žijeme!“ Těmito mnoha různými pokřiky jsme se rozloučili se starým rokem 2016 a přivítali rok nový s číslovkou 2017. Přál bych si, aby nám všem sedmička na konci přinesla nejen štěstí, ale také pevné zdraví, spokojenost a lásku. Z celého srdce přijměte toto přání nejen ode mne, ale i od celého týmu, který pro vás Monitor připravuje s železnou pravidelností a láskou již dvaadvacet let.
Martin Müller