Na kávě s Jaroslavem Krejčířem

Baseballový a softballový klub Olympia Blansko v minulých dnech ukončil jednu z nejlepších sezon v historii klubu. Blansko opět ožívá baseballem, hostí významné turnaje, účastní se nejvýznamnějších soutěží a s vynikajícími výsledky napříč věkovými kategoriemi sklízí zasloužené úspěchy, včetně blanenských želízek v ohni národních reprezentací. I proto jsme s několika otázkami oslovili Jaroslava Krejčíře, který stál u zrodu baseballu v našem městě a je současným prezidentem klubu. Sice jsme si s Jardou dali tentokráte místo kávy čaj, protože kávu nepije, ale hned při první otázce bylo jasné, že se bez kávového povzbuzení obejdeme, protože se ukázalo, že hnacím motorem a „povzbuzovačem“ Jaroslava Krejčíře je samotný baseball, který je jeho celoživotní srdeční záležitostí.

Blanenský baseball letos zažil jednu z nejúspěšnějších sezon v 28leté historii klubu. Můžeme se ohlédnout zpět za nejvýznamnějšími úspěchy čerstvě ukončené sezony? 

Nejsledovanější vizitkou každého klubu je samozřejmě mužský A-tým, který představuje to nej z celého klubu. Muži pod vedením trenéra Ivo Kučery v tomto roce vybojovali pro příští sezonu účast v Extralize, nejvyšší baseballové soutěži v ČR. Vzápětí příslušnost k nejlepší české mužské baseballové kvalitě potvrdili probojováním se mezi 4 nejlepší týmy sezony do turnaje Final Four Českého baseballového poháru, který navíc Blansko pořadatelsky hostilo. Sezonu muži zakončili skvělým druhým místem v 1. lize.

Mne osobně samozřejmě nesmírně potěšil zisk titulu Mistrů republiky pro rok 2016 v mládežnické kategorii mých svěřenců do 9 let. Navíc chuť vítězství byla o to sladší, že jsme si je vydobyli v divácky úžasné atmosféře v našem nádherném areálu na domácím hřišti. Úspěšné byly i další mládežnické kategorie – děti do 8 let byly na Mistrovství republiky stříbrné, žáci do 10 let obsadili krásné čtvrté místo. Radost mi dělá i softball. Dívčí a ženská družstva postupují v republikových soutěžích stále výše. Základem těchto úspěchů je výborná práce trenérů a s tím související stále rostoucí členská základna. Navíc jsme si pořadatelsky velmi dobře poradili s významnými celorepublikovými turnaji, takže i po této stránce můžeme být spokojení a na náš klub patřičně hrdí.

Počátky historie klubu se začaly psát již před 28 lety. V době, kdy většina lidí pravděpodobně vůbec netušila, o jaký sport se jedná a jak se vůbec hraje. Přibližte nám, jak se dostal baseball do Blanska?

Před více než 28 lety jsem ani já sám netušil, co to vůbec baseball je. Studoval jsem na VŠ v Brně a přestože jsem byl sportovním nadšencem, v té době jsem hrál hokej, o baseballu jsem nevěděl zhola nic. Při studiu v roce 1987 jsem měl možnost si víceméně náhodou vyzkoušet něco jako softball. Velmi mne to zaujalo, a tak jsem přes zimu začal shánět a studovat informace. Jediná pravidla, která byla v tu dobu k dispozici, byla z roku 1920. Na jaře roku 1988 jsme se s pár přáteli sešli, že si hru vyzkoušíme, aspoň zkusíme odpálit míč a oběhneme 4 mety. Hra nás natolik zaujala a okouzlila, že za 3 týdny nás bylo 30 a naše nadšení stále sílilo. Rozhodli jsme se s tím něco udělat a téhož roku jsme založili TJ Olympia Blansko. Začátky byly samozřejmě náročné, neznali jsme pořádně pravidla, neměli jsme vybavení, odpovídající hřiště. Vzpomínám, že jsme si přešívali a barvili míče. U prvního slajdu jsem se mylně rozčiloval, že je to faul. Pravidla jsme se učili za pochodu. Ale nadšení nás sunulo kupředu. A některým z nás vydrželo dodnes, Ivo Kučerovi – stávajícímu kouči A-týmu, Frantovi Slavičovi, který dodnes vede naše softballistky, nebo trenérce Nataši Gorodkové, s nimiž rád vzpomínám na těžké a zároveň dnes již úsměvné začátky.

Pak už to vzalo rychlý spád a navzdory tomu, že od nás nikdo nic nečekal a pro všechny soupeře jsme byli neškodnými amatéry z malého města, dokázali jsme překvapit a velmi rychle se probojovat do nejvyšších soutěží, bez cizinců a nakupování hráčů si dlouhou dobu držet pozici v Extralize, založit mládežnické týmy a dál rozvíjet naše dovednosti, hráčské i trenérské, které se velmi bohatě začaly zúročovat.

Zmínil jste, že jste začínal hokejem, kterého jste musel později kvůli baseballu zanechat. Čím to, že Vás baseball tak zaujal a nejen to, že jste mu věnoval již téměř 30 let svého života?

Z mého pohledu je baseball prostě nejlepší sport, jaký znám. Jeho obrovskou předností je, že je naprosto všestranný. Hráči musí umět běhat, házet, chytat, a to vše na výborné úrovni – běhat jako Bolt, házet jako Železný, chytat do lapačky jako Hašek, skočit po míči jako Čech. A kromě toho je součástí hry něco tak výjimečného a chytlavého jako je pálkování, kdy dobrý odpal přináší asi největší radost. Navíc, na přemýšlení jsou to malé šachy vyžadující i bystrou mysl. Dovolím si citovat výstižného Hamingwaye „Baseball jsou nejrychlejší šachy na světě“.

Nelze si nevšimnout Vašeho nezlomného nadšení, a to i po těch mnoha letech, které jste baseballu věnoval. Nadšení však bývá prchlivé, prozraďte, co je Vaší největší motivací? 

Já ten sport miluji. V klubu jsem nechal velký kus života a samozřejmě srdce. Bez toho by to nešlo. Věřím, že každý, kdo má možnost k baseballu alespoň trošku přičichnout a seznámit se s ním, je tímto zajímavým a emočně krásným sportem okouzlen. Baseball není jen sport, je to styl života. Na baseballu je úžasné, že je to souboj na hřišti a při utkáních, ale mimo vymezené pole je to hodně o přátelství, komunikaci, předávání zkušeností. Baseballový fanoušek taky velmi hlasitě ocení výborný zákrok soupeře. A to je to, co se mi líbí. Samozřejmě, že jako v každém sportu, je cílem vyhrávat, ale také si užít hru pro radost, se svým týmem.

Mám radost, že v klubu je v současné době tak skvělá atmosféra, že je cítit hrdost na to, co klub dokázal. A-tým se díky Ivo Kučerovi zase nastartoval a dostal se tam, kam patří. Práce s mládeží je na velmi vysoké úrovni a sklízí své ovoce. Zapojují se i rodiče a to vše tvoří pevný výchozí bod pro další fungování a úspěchy klubu. Vidím vyrůstat nové generace hráčů, kteří si baseball oblíbili, už v útlém věku na sobě pracují a chtějí si zahrát, nejen pro vítězství, ale pro radost ze hry, ze zaujetí, z nadšení. A mohu být svědkem a součástí krásných blanenských baseballových úspěchů, které mne samozřejmě velmi těší.

V klubu působíte nyní především jako trenér mládeže, přestože máte za sebou koučování mužského celku jako hrající trenér, či působení u týmů národních reprezentací. Rovněž jste se v loňském roce umístil mezi 10 nej trenéry v republice v soutěži „Díky trenére“. Co pro Vás práce s mládeží znamená?

V podstatě velmi brzy jsme si uvědomili, že pokud má mít klub budoucnost a dlouhodobější perspektivu, je třeba mít také mládežnické týmy a vychovávat si hráče od nejmladších věkových kategorií. V současné době má klub velmi dobře uchopený a propracovaný program práce s mládeží, který začíná již u těch nejmenších „Happy-ballem“, což je všestranná sportovní přípravka s ochutnávkou základů baseballu pro děti předškolního věku. Každoročně bývá plně obsazen náš tradiční letní příměstský kemp pro všechny děti z Blanska a blízkého okolí. Zájem dětí a jejich rodičů o baseball každým rokem stoupá a my jsme za to samozřejmě moc rádi.

Vaší profesí je učitel na základní škole. Působíte na ZŠ Salmova v Blansku. Lze Vaše povolání skloubit s Vašimi aktivitami a další prácí s mládeží v klubu?

Skloubit samozřejmě lze, jsem toho mnohaletým důkazem. A naopak, troufnu si tvrdit, že toto spojení je velmi přínosné a výhodné v mnoha směrech. Spolupráce školy a sportovního klubu je ideálním způsobem jak přivést děti k pohybu. Baseballovou myšlenku jsem do školy přinesl někdy v roce 1992, od samého počátku měla velkou podporu vedení školy. K baseballu se mi touto cestou podařilo přivést mnoho žáků a žákyň naší školy. Určitě bych chtěl touto cestou za dosavadní podporu poděkovat.

Klub Olympia Blansko má k dispozici krásný baseballový areál na Sportovním ostrově. Přesto, jsme malým městem, kde se od příští sezóny mají začít hrát extraligová utkání. Je kvalita blanenského hřiště pro účely nejvyšší soutěže dostačující?

Stávající baseballový areál dosahuje světové úrovně a patří k nejhezčím a nejlepším areálům v republice, nejen co se týče počtu hřišť, ale také vzhledem k  jejich vynikající kvalitě. Kvalita areálu je dána především každodenní starostí o hřiště a pochopitelně s sebou nese nemalé náklady na odpovídající údržbu. S investicí do hlavního hřiště pomohlo i město Blansko a je třeba se snažit proinvestované prostředky nepromarnit a stávající špičkovou úroveň udržet potřebnou péčí zajištěnou dostatečnými finančními prostředky.

Co nás však velmi pálí je naprosto nevyhovující a neutěšený stav sociálního zázemí v areálu, ve špatném stavu jsou šatny, toalety, sprchy. Po této stránce rozhodně pokulháváme za zázemím ostatních extraligových klubů, ale věříme, že se nám podaří sehnat dostatečné prostředky na dobudování potřebného a odpovídajícího zázemí.

Díky Vaší mnohaleté práci a přínosu v českém baseballovém prostředí jste se mohl účastnit několika zahraničních stáží v tréninkových centrech významných týmů americké ligy. Kde jste mohl pobývat a co je účelem?

Měl jsem to potěšení účastnit se v průběhu své baseballové činnosti stáží při klubech Atlanta Braves, Seattle Mariners či  Pittsburg Pirates. Před několika dny jsem se vrátil z tréninkového střediska Detroit Tigers v Lakelandu na Floridě. Po skončení sezóny se zde zdokonalují mladí perspektivní hráči z nižších soutěží. Během dvou týdnů jsem měl možnost se detailně seznámit s tréninkovým programem profesionálního týmu. Obohacující byly také zkušenosti, o které se s námi ochotně dělili američtí kolegové, z nichž většina působila několik let v Major League. Tentokráte mne velmi zaujaly speciální tréninkové přístroje. Například běžecký pás, na kterém můžete díky odlehčení trénovat třeba jen s desetinou své váhy. Nebo přístroj, u něhož je odpor svalům kladen stlačeným vzduchem. Prostředky a podpora baseballu, kterou disponují americké kluby, je pochopitelně nesrovnatelná, ale moc bych si přál mít v Blansku alespoň dostatek prostředků na provoz, údržbu a dobudování zázemí areálu tak, abych se mohl věnovat plně sportovní činnosti. A pokud bych mohl přenést do Blanska ze svých zahraničních stáží alespoň jednu myšlenku, byla by to hrdost – hrdost na tým, na klub, který dokáže hrát nejvyšší baseballovou ligu a reprezentovat své město na nejvyšší možné úrovni.

Radka Sitarová