Půlmaraton se poběží v říjnu

Již tradiční blanenskou akcí je Půlmaraton Moravským krasem, který se koná zpravidla na konci srpna. Letos se však kvůli rekonstrukci hlavního průtahu a místním dopravním omezením termín posunul na sobotu 24. října.

Během celodenního programu si na své přijdou všichni – soutěžící i diváci. Bude zajištěno občerstvení i zábava pro děti a několik hudebních a tanečních vystoupení na pódiu. „V prosinci a v lednu jsme ještě vážně uvažovali o tom, zda vůbec půlmaraton udělat nebo neudělat. Byl problém najít náhradní termín, nakonec jsme jej však přece jen našli,“ řekl jeden z pořadatelů a předseda občanského sdružení Sportuj s námi Petr Bartošek s tím, že i když může být již špatné počasí, doufá ve zdárný průběh akce.

„Jsme velice rádi, že pořadatelé našli náhradní termín a že půlmaraton nebude mít roční přestávku,“ okomentoval to s povděkem také blanenský starosta Ivo Polák.

„Stále chceme sport přiblížit veřejnosti a dát šanci všem, zavedli jsme proto novinku – lidový běh na 800 metrů,“ přiblížil program Bartošek. Na tento závod není nutné se registrovat, kdo přijde v ten den na náměstí a bude si chtít zaběhnout 800 metrů, bude mít příležitost. Tento běh odstartuje v 12.25 hodin a nemá žádné věkové omezení. Během dopoledne také odstartují dětské běhy, a to děti do pěti let s rodiči, děti do pěti let bez rodičů a děti šest až sedm roků.

Trasa půlmaratonu začíná na náměstí Republiky a vede podél řeky Punkvy až k Punkevním jeskyním a odtud zase zpět na náměstí. Oproti dřívějším ročníkům je trochu předsazený start, aby závodníci doběhli ještě za světla. Startuje se tedy v 13.50 hodin, přičemž limitem pro doběhnutí jsou tři hodiny.

Kdo si netroufá na půlmaratonovou trať dlouhou 21,1 km, má také možnost zazávodit si na trase tzv. městského běhu, který má 2,4 km a jeho limit je stanoven velmi mírně na jednu hodinu, takže jej zvládne dokončit i chodec. Nejde o rekordy a umístění, jde především o radost z pohybu a zábavu sdílenou s rodinou a přáteli na trati.

„K dnešnímu dni je registrováno přes tři sta běžců na hlavní běh. Ale předpokládáme, že loňského počtu 1600 startujících dosáhneme i letos,“ sdělil ředitel Půlmaratonu Moravským krasem Erik Řezník.

Michal si v říjnu splní sen. Poběží půlmaraton Měl dva sny. Zaběhnout si blanenský půlmaraton a stát se policistou. Během pár vteřin však bylo vše jinak – v jeho třiceti letech se mu ve spánku zastavilo srdce. Nyní už mu zůstal jen jeden sen, který si bude moci splnit v říjnu letošního roku. Jednatřicetiletý Michal Krška z Blanska půlmaraton poběží, ale policistou se zřejmě nestane.

Po vysoké škole pracoval ve fabrice, což ho příliš nebavilo, proto začal snít o práci policisty. Nastoupil na policejní akademii. „Po tři čtvrtě roce na policejní škole jsem ale ve spánku dostal srdeční zástavu. Přítelkyně si toho naštěstí všimla, zavolala záchranku a sama mi dvanáct minut masírovala srdce,“ popisuje Krška. Dvanáct minut je přitom hraniční čas, po kterém to ne každý přežije, navíc bez následků. „Nahodili mě pak zdravotníci defibrilátorem. Chtěl bych tedy poděkovat přítelkyni i blanenským záchranářům,“ dodává.

Nejdřív si trochu vyčítal, že si zástavu přivodil sám přemírou sportu, protože trénoval na Blanenský půlmaraton, který měl být za pár dní. Ale lékaři naznali, že kdyby to bylo způsobeno sportem, stalo by se to při něm, a ne ve spánku. Sport tedy Michalovi spíše život zachránil, jelikož ne každému by srdce po dvanácti minutách naskočilo. Díky sportu je měl silnější.

Když se probudil z umělého spánku, zajímaly ho jedině dvě věci: Zda může být policistou a zda může běžet půlmaraton. Půlmaraton poběží, a to dokonce hned ten další. „Přitom když jsem si šel zaběhat po třech měsících po zástavě, nebyl jsem schopný uběhnout ani pět kilometrů, aniž bych se zadýchal. Postupně jsem se z toho dostával a dnes už zase běhám svých dvacet kilometrů. Sáhla na mě smrt, ale teď dál sním svůj sen nejen o půlmaratonu, ale časem i o maratonu,“ věří Michal, který trénuje obvykle třikrát týdně. Vždy zaběhne patnáct až dvacet kilometrů.

Už si zaběhl Boskovické běhy, kde se umístil v první dvoustovce ze zhruba dvanácti set závodníků. S kariérou policisty se však bude muset zřejmě rozloučit. „Bohužel mají přísná kritéria na zdraví. Dokud budu mít defibrilátor, tak nemám šanci. Mají na to tabulky,“ vysvětluje Michal Krška. Sice by většinu studentů i policistů překonal, co se týče fyzičky, ale předpisy jsou neúprosné.

Voperovaný defibrilátor, který by v případě další zástavy okamžitě dal výboj, bude mít minimálně deset let, možná však napořád. Svým běháním tak chce povzbudit všechny, kdo musejí zdolávat nějaké životní překážky. Něco se třeba v životě nepodaří, ale mnoho věcí dokázat můžeme. Chce to jen silnou vůli.