kdyby to jenom nebylo tak vážné. Zůstává mi rozum stát, když si otevřu noviny, stránku na internetu nebo se podívám na zprávy v televizi. Asi bych měl tyto aktivity v rámci zachování svého duševního zdraví opustit anebo alespoň výrazně omezit.

Jeden z mých přátel přirovnal politickou generalitu této země k jeseterům, protože ti také plavou proti proudu. Rozhodně s ním nesouhlasím. Ryby jsou užiteční živočichové a jejich přítomnost na této planetě je pro lidskou rasu bezesporu přínosná. O politickém výkvětu, na druhé straně, se to nedá říct v žádném případě.

Pokud bych si tedy měl vybrat nějakého zástupce zvířecí říše, ke kterému bych naše politiky připodobnil, zvolil bych jiný druh, ovšem z obavou, že bych dané zvíře mohl urazit.

Už se nicméně dávno nebojím o politicích vyjadřovat naprosto otevřeně, nedbaje rizika žaloby z jejich strany. Domnívám se totiž, že skutkovou podstatu urážky na cti nelze spáchat na člověku, který žádnou čest ani nemůže mít a dobré jméno našeho „osvíceného“ parlamentu nemohu poškodit už jen z toho důvodu, že tato instituce žádné dobré jméno nemá. Ostatně se mi již delší dobu zdá, že musí někteří vyvolení politici trpět poloviční demencí.

Jak jinak si vysvětlit, že když téměř 85 % dotázaných obyvatel této země odmítá bezpodmínečné zavedení společné evropské měny, tak první věc, kterou generalita udělá je, že svolá schůzku, jejíž agenda je jediná, tedy urychlit proces přijetí tohoto „monetárního zázraku“ i v naší zemi… Tak jste už, soudruzi, trefení traverzou do hlavy?

Náš inteligentní ministr financí a místopředseda vlády pak nespatřuje pranic zvláštního na tom, že vlastní podíl ve velmi vlivných sdělovacích prostředcích nebo že jeho podnikatelské impérium v podstatě žije z dotací, které má ve své jurisdikci buď přímo on sám anebo jemu blízcí. To se pak nemůže divit, že jej někdo přirovná k politicky neblaze proslulému Silviu Berlusconimu. Mohl ostatně dopadnout ještě hůř.

Je rovněž s podivem, že prezident republiky odmítne jmenovat profesorem člověka, který je podezřelý ze spolupráce s komunistickou tajnou policií a přitom u členů vlády, tedy lidí, kteří mohou naše životy ovlivnit na dlouhou dobu dopředu, lustrační osvědčení nevyžaduje.

Žít v této zemi a zachovat si zdravý rozum vyžaduje každým dnem větší a větší úsilí.

Proto se uchyluji k obyčejnému i černému humoru a hledám radost v maličkostech, které mi prosvětlí můj den.

Radím například lidem z Bubenče a Dejvic, kteří se přiotrávili vodou ze zapomenuté vodovodní přípojky, aby se uchýlili ke konzumaci vína. Vínem se neotrávíte, pokud pijete s rozumem nebo alespoň s nějakým tím Mírou, jak se říká.

Stejně tak mě naposledy potěšil můj tatínek, který při pohledu na můj nový sestřih prohlásil, že vypadám ÚPLNĚ stejně, jako (blahé paměti) jeho děd Jan, tedy můj praděd po mužské linii našeho rodu. Tento muž, jehož znám jen z vyprávění byl obchodníkem s koňmi v Bílovicích. Jedna historka (moje oblíbená) popisuje případ, kdy značně rozčilen opouštěl tamní národní výbor, kde se dozvěděl, že mu chtějí soudruzi zrekvírovat koně. Údajně se vyjádřil v tom smyslu, že je radši všechny podřeže. Koho tím myslel, zda koně nebo místní bolševiky, je nasnadě. Pradědeček by koňům nikdy neublížil…

Hezký den…

Freddie (freddiemail@email.cz)