O zákazu kouření

V první řadě musím zdůraznit, že já sám jsem kuřák. Nekouřím sice dvacku denně, ale tento zlozvyk mne provází už slušnou řádku let. I přesto, nebo právě proto bych dnes chtěl psát o zákazu kouření, respektive o návrhu zákona našeho ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Pod sloganem „Zákaz kouření“ se totiž v návrhu počítá s mnoha dalšími zákazy a příkazy, které jsou přinejmenším k zamyšlení. Pokud by tento návrh prošel, jednalo by se o poměrně radikální řez a nejsem si jistý, zda jsou všechny navrhované změny rozumné.

Co všechno obnáší nový návrh zákona, který hodlá prosadit ministr zdravotnictví? Především je to zákaz kouření ve všech restauracích. Nezlobte se na mě, ale tohle si nedokážu moc dobře představit. Jen v Blansku napočítáte úctyhodných padesát hospod, ve kterých se kouří. Budou si moci dovolit pro kuřáky vybudovat prostor venku, kde by nikoho nerušili? Těžko… V duchu tak vidím hloučky kuřáků sdružující se venku před hospodou, kde si budou moci potáhnout. Čím více toho vypijí, tím budou skupinky častější, větší a především sdílnější. V hustší zástavbě budou nejen kouřit do oken podřimujícím obyvatelům sídliště, ale také vytvářet hluk, byť možná nepřekračující povolený limit pro noční klid, ale člověku toužícímu po odpočinku zcela jistě nepříjemný.

V dnešní době je u nás mnoho nekuřáckých podniků. V Blansku například Cafisco, Sýpka, statek Samsara či Aquapark. Je prima zajít s rodinou či přáteli na oběd či na kávu a nebýt obtěžován smradem z cigaret – a z toho právě tyto restaurace těží. Dle mého názoru však budou ve značné nevýhodě. Zakládaly si totiž na tom, že jsou nekuřácké, a tudíž si našly svoji klientelu. V případě, že naši poslanci nekuřácký zákon schválí, bude potom tyto restaurace čekat alespoň částečný odliv zákazníků. Štamgasti, kteří sem chodili za posezením bez cigaret, půjdou raději tam, kde to mají blíž nebo do hospody, kde je levněji. Výhoda čerstvého vzduchu už totiž platit nebude.

Na ty, co se rozhodli s kouřením skončit a konejší se na kratší či delší dobu alespoň elektronickou cigaretou, zákon myslí také. V restauracích a dalších zákonem určených místech se totiž nebudou moci kouřit ani tyto moderní umělé náhrady, byť nevydávají kouř, zápach a ani nebylo prokázáno, že by škodily samotným konzumentům. Proč??? Tohle bych skutečně nechal na samotných provozovatelích podniků, ať rozhodnou sami, zda jim elektronické kouření vadí či nikoliv. A nebo ne – zakažme to a při té příležitosti ještě zatrhneme lízání nanuků na koupališti a v parku. Vliv na člověka a životní prostředí má tato činnost zhruba stejný jako elektronická cigareta.

V návrhu zákona jsou i další věci: – Pokuta za prodej alkoholu či tabákových výrobků mladistvým provozovateli až do výše milionu korun. V pořádku. Alkohol a cigarety nepatří dětem do rukou a běda tomu, kdo na nich vydělává. – Nápojový lístek musí obsahovat nejméně jeden nealkoholický nápoj levnější než pivo. Dáte si půl litru vody z kohoutku za dvacku? Poslužte si. V pivařské velmoci s největším průměrem počtu vypitých piv za rok na jednoho obyvatele to totiž nemůže dopadnout jinak. – Pokud by byly na diskotékách nebo v barech a dalších provozovnách opilé děti, podnik by byl na dva dny zavřený. Takže provozovatelé barů nejenže budou muset kontrolovat občanské průkazy, ale také dávat nezletilým dýchnout do balónku. Taky budou muset posílit personál, aby hlídal, zda někdo nezletilým nedá ucucnout piva. V tom případě by totiž podnik na dva dny mohli zavřít a ještě dostat milionovou pokutu. To je více než likvidační a není to správné. Provozovatel přece nemůže každého šacovat a kontrolovat, zda za trenkami nedonesl placatku rumu zcizenou doma otci a potajmu vypitou na WC. – Zákaz prodeje alkoholu v automatech, ve zdravotnických zařízeních, na tržištích, ve školách, na sportovištích. Z toho vyplývá, že už si o Vánocích na trzích nedáte svařáček. Na hokejovém derby Blansko : Boskovice se nezahřejeme grogem. Pokud Pánbů dá, tak budeme rádi za to, když si na fotbale v bufetu koupíme tyčinky a pivo.

To koukáte, kolik se toho vejde pod jednoduchý populistický slogan „Zákaz kouření“! Já jsem pro omezení kouření – o tom žádná. Ale poprosil bych pana ministra Němečka, aby se nad možnými důsledky svých úvah a návrhů pořádně zamyslel. Navštívil jsem několik evropských metropolí a s klidným srdcem vám můžu říct, že i přes úplný zákaz kouření zde hulí téměř každý. Uvnitř v restauracích ne, ale přímo před nimi se pod teplomety a stříškami dýmí ostošest, ačkoli je venku mráz. O tramvajových zastávkách, chodnících a parcích ani nemluvě. Četníci obláčky dýmu laxně míjí a nikdo se ničemu nediví. Bodejť – nedělali by totiž nic jiného, než by pokutovali kuřáky. Nasnadě je tudíž otázka, kde pan ministr vezme prostředky na to, aby se u nás porušování zákazu kouření kontrolovalo a řádně pokutovalo? Vznikne nějaká nová instituce? Další státní úředníci, které budeme platit? Nebo se nic nestane a každý si nakonec nový zákon bude vykládat, jak se mu zlíbí? Vyjde pár dní po zákonu dvacet dodatků a výjimek? Mám strach, aby to nedopadlo jako s povinností dávat za každý nákup účtenku. To bylo fiasko, vzpomínáte?

Nejspíš se shodneme na tom, že kouření je věc nezdravá, špatná, obtěžuje lidi v našem okolí a není na něm nic, co by člověku přinášelo užitku. Kuřákům však jejich neřest chutná tak jako Francouzům smradlavé sýry a neváhají za cigarety utratit leckdy nemalou část výplaty. Z každého prodaného balíčku jde velice slušný podíl do státní kasy, tudíž se logicky nabízí myšlenka, že úplný zákaz kouření a s ním spojený rapidní úbytek spotřeby cigaret by státnímu rozpočtu způsobil značnou ztrátu. Takže se tento schodek na daních bude muset vybrat jinde. Kde? Hádejte…