Na kávě s Evou Sádeckou

„MŮŽETE BÝT VŠÍM, ČÍM CHCETE,“ říká Eva Sádecká. Vztah ke knížkám a k umění ji provází od dětství. Mládí prožila v Rájci-Jestřebí a v Blansku vystudovala střední ekonomickou školu. Nyní žije u Prahy, ale do Blanska se ráda vrací. Tentokrát rovnou se svým koncertem, na němž přednese svoje básně. Autorské čtení básnířky Evy Sádecké se uskuteční v pátek 7. listopadu v 18 hodin v městské knihovně.

Jaký máte vztah k Blansku? Přiznám se, že to tady miluji. Mám tu přátele. Jeden z nejkrásnějších pořadů byl právě v místní knihovně.

Co nyní děláte, kromě pořádání večerů poezie? V současné době pracuji v projektu pro Českou spořitelnu. Do budoucna mám však jiné plány.

K psaní jste měla vztah odmala? Nejvíce k mluvenému slovu. V dětství se mi hodně věnovala maminka. Vztah ke knížkám, poezii i hudbě se časem prohluboval. Jako dítě jsem psala pohádky, hrála na klavír. Recitovala jsem odmalička, hlavně na základní škole. Vyhrála jsem tenkrát v Blansku okresní kolo Puškinova památníku. Ta báseň mne oslovuje dodnes. Říká se, že koho jednou osloví poezie, jednoho dne usedne ke stolu a napíše báseň.

Jak se vám podařilo vydat první básnickou sbírku? Vzpomínám si, že nám ji před více než deseti lety přinesla do školy naše paní profesorka Jana Krhánková. Ta vás prý také učila. To bylo osudové setkání. Velmi pozitivní. Založila na ekonomické škole dívčí kapelu. Hrála jsem na klavír a varhany. Tím to celé začalo. Později jsem pracovala jako ekonomka v tiskárně a nakladatelství ve Žďáře nad Sázavou. Majitel firmy, Zbyněk Stárek, původně chtěl být novinářem. Psal také knížky. První básnická sbírka byla v podstatě náhoda. V tiskárně pracoval malíř Zdeněk Kopecký. Jednou jsme se jen tak z legrace bavili, co takhle napsat a namalovat knížku pro rodinu a přátele. A když jsem uviděla ty krásné ilustrace, velmi mne to inspirovalo. Nakonec se nám narodily tři knížky. Kolotoč Štěstí, Doteky a Setkání. Pak následovaly recitály s poezií a nádhernou flétnou pana Bartoše, také vlastní tvorba. Vystupovali jsme hodně na Vysočině, v Brně i v Praze.

U tří knížek nezůstalo… Sbírky Tajemství a Zákon lásky brzy následovaly. Sbírku Tajemství provázejí obrázky malíře Stanislava Bartůška a Zákon lásky ilustroval Petr Mirčev. Měla jsem kolem sebe velmi inspirativní prostředí, ale jinak jsem šla od začátku vlastní cestou. S podporou a pomocí kamarádky, grafičky Martiny Homolové i pana Pavla Kirchnera, tvůrce webových stránek. Patří jim velký dík.

Naznačte, na co se můžeme těšit na Vašem koncertě? Tentokrát to bude hodně pestré. Objevila jsem i básně ve vzpomínkové krabici z mého mládí, tak je velmi ráda přečtu. Ostatní budou z básnických sbírek. Často je vybírám intuitivně. Písničky jsou takové příběhy duše, stejně jako povídky. Píseň je bolest, či radost, které dostaly křídla. Kytara a zpěv je podmalují. Dáme prostor i překvapení… Máte nějaký vzor v našich umělcích? Kdo Vás inspiruje? Měla jsem vzor v básníkovi Jiřím Žáčkovi, on měl takový názor – Budťe na sebe přísní, nebo na vás budou přísní kritikové. Z těch starších Jaroslav Seifert, Jan Pilař. Knížku básní od Michala Černíka Rozečtený život. Miluji také knihy Paula Coelho, Roberta Fulghuma…Obdivuji tvorbu autora, Leonarda Cohena, básníka a zpěváka.

Nemohu si pomoci, cítím jistou podobnost s písničkářkou Evou Henychovou… To máte pravdu. Jsme na podobné tvůrčí vlně. Líbí se mi její texty.

Kde jinde hledáte inspiraci? Úplně všude. Ve všem, co prožívám, i z vyprávění druhých lidí. Velmi hluboce se mne věci dotýkají. Někdy tvorba vytryskne z nitra, abyste emoce nejen vyjádřila, ale třeba se rozloučila s něčím ve vašem životě. Abyste mohla jít dál. Pomáhá to i druhým.

Splnil se Vám sen o Vašem profesním životě, nebo jste měla v dospívání jiné plány? V mládí jsem chtěla být herečkou, později psycholožkou. Můžete být vším, čím chcete. Nakonec Vás osud zavede na cestu a vy po ní buď půjdete, nebo také třeba sejdete, když to začne být těžké. Přestanete ji vidět a zabloudíte. Je v srdci a Vy ji musíte v sobě objevit. Říkám to proto, že mluvím z vlastní zkušenosti. Začínám teď znovu a doufám, že už ji neztratím.

Kde můžeme číst Vaši tvorbu? Kdo bude chtít, může si přečíst povídky na blogu.idnes.cz, postupně dotváříme nové webové stránky se zajímavou ochutnávkou. Připravovaná tvorba pro dospělé i dětské čtenáře je i pro mne tajemstvím. Bude se na co těšit. Tímto srdečně zvu všechny příznivce literatury i čtenáře Městské knihovny v Blansku.

Za rozhovor děkuje Marie Hasoňová