V letošním červenci má počasí podle meteorologů přát spíše houbařům než příznivcům koupališť. Zatím je tato předpověď správná, ale houbám se přesto ven nechce a nechce. Co roste: Vzhledem k tomu, že sucho z minulého měsíce je v lese pořád vidět, neustále se výrazněji objevuje pouze liška obecná, které extrémní podmínky příliš nevadí. Rostou ale také klouzky. Houbaři čekají i na výskyt jedovatých hub, jako je např. muchomůrka červená. Často právě v jejím sousedství totiž roste hřib smrkový. K době prázdnin a dovolených patří i bedla vysoká, která se většinou vyskytuje v travnatých částech lesa nebo zcela škodolibě vyhledává ty nejstrmější svahy, kterými je Blansko obklopeno. Na druhou stranu ale často roste přímo v zahradách chatových kolonií v blízkosti města. Pokud bude počasí i nadále pro výskyt hub neurčité, objeví se i další zástupci modrajících hřibů, např. hřib kovář nebo hřib koloděj. Natěšené houbaře často mate čechratka černohuňatá, která na první pohled připomíná krásný hřib a až při bližším zkoumání vyjde najevo, že je to vlastně lupenatá houba, navíc mírně jedovatá. V červenci lidé občas najdou i mohutný vatovec obrovský, který bývá často větší než fotbalový míč. Tato pýchavka může vážit i několik kilogramů a řízky z ní připravené jsou skutečně houbovou delikatesou. Houba měsíce: Vatovec obrovský Plodnice této břichatkovité houby bývají 100 – 500 mm široké, kulovité, s hladkou bílou pokožkou, která později tmavne. Jsou velmi aromatické, vůně u starých exemplářů je až nepříjemná. Vatovec se vyskytuje v sadech a zahradách, může vyrůst v prohnojeném skleníku, ale i v kopřivových porostech. Největší nalezený kus v ČR vážil více než 20 kg. Zajímavost: V době dovolených míří samozřejmě spousta lidí do zahraničí, většinou k moři, ale často se naskytne příležitost podívat se zde i po houbách. V některých západoevropských zemích si ale český houbař musí dát pozor, aby se nedostal do konfliktu s místními zákony. Jedná se především o Itálii, Švýcarsko, Německo a Rakousko, kde může být houbaření omezené podle dnů v týdnu, v některých regionech nebo podle množství nasbíraných hub. Zde je skutečně nejlepší informovat se na příslušném úřadě, než se pak dohadovat s policií, případně s celníky. V zemích Balkánského poloostrova může houbař zase narazit na pozůstatky nedávných válek a třeba v některých vnitrozemských oblastech Chorvatska se kvůli pozůstatkům minových polí vstup do lesa nedoporučuje ( zkušenost autora z okolí Sisaku ). Zato v pobaltských zemích je houbaření součástí potravinářského průmyslu a těm, kteří se dostanou v době houbařské sezóny do Norska, nezbývá než závidět. Pokud potkáte houbaře na dovolené v USA nebo v Austrálii, tak jsou to patrně turisté jako vy nebo emigranti ze slovanských zemí. Místní zde houby nesbírají. Tip na výlet: Prázdniny je možné také využít ke krátkým nenáročným vycházkám do okolí Blanska, na které můžete vzít i děti. Dnešní výlet začne opět jízdou autobusem, tentokrát jen „pouličkou“ do Horní Lhoty, která vám zkrátí nekonečnou cestu po městském asfaltu. Kousek za zastávkou odbočuje místní komunikace vlevo do kopce do místní části Na Familiích, ještě o kousek výš v polích je samota Horničky. Nad ní minete turistickou značenou cestu a spustíte se do údolí Sloupečnického potoka. Na křižovatce cest u potoka se vydáte rovně, vpravo byste šli zpět do Blanska a vlevo k Petrovicícm. Cesta se bude chvíli kroutit do kopce, ale pak se napřímí a dovede vás až k závoře, která upozorňuje na vojenské objekty u Veselice, dnes již opuštěné. Areál se dá projít a zanedlouho dojdete k veselické rozhledně. Odtud se dá pokračovat přes Obůrku do Blanska, opět po cestách v lese nebo v jeho těsné blízkosti. A když se ani tentokrát nezadaří ( na konci června zde nerostlo vůbec nic ), tak nezbyde nic jiného, než doma sednout k počítačí a podívat se na www.nahouby.cz, kam bude lepší zajet příště -ŠN-