MUDr. Vladimíra Danihelková, MBA Ředitelka Nemocnice Blansko Jak dlouho jste na postu ředitelky blanenské nemocnice a co jste dělala předtím? Ředitelkou nemocnice jsem přesně pět let. Předtím jsem v pozici ředitele prošla hned několik zdravotnických zařízení: nemocnici v Havířově, v Břeclavi a také fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V této pozici jsem tedy už jedenáct let. Mám vystudovanou medicínu, pracovala jsem jako lékařka na gynekologii na Obilném trhu v Brně a také jsem v jisté době provozovala vlastní společnost. Nyní jsem tady v Blansku a doufám, že tu ještě nějakou chvíli setrvám. Nestýská se vám po lékařské profesi? Práce ředitele je samozřejmě úplně jiná než práce lékaře, nicméně s medicínou jsem v každodenním úzkém kontaktu. Po letech strávených v manažerských pozicích si už nedokážu představit, že bych začala zase vykonávat lékařskou práci, zřejmě už bych to ani neuměla. Beru to tak, že mám nějaký svůj osud a nedá se říct, že bych něčeho litovala. Jste nyní spokojená s tím, jakým směrem kráčí blanenská nemocnice? Člověk asi nebude nikdy stoprocentně spokojený, ale koncepce, která je nyní v nemocnici nastavena, a na které se již pět let podílím i já, je dlouhodobá a já mám velkou radost z toho, že se nám daří dosahovat cílů, které jsme si vytyčili. Naše práce je navíc vnímána veřejností v pozitivním slova smyslu, o to nám jde především. Zažila jste za těch pět let nějakou noční můru, případně třeba jiný, i pozitivní zážitek, na který budete dlouho vzpomínat? Zážitků mám za těch pět let celou řadu. Střídají se tu dny, kdy máte pocit úspěchu, ale jsou i dny, kdy zažíváte pocit čirého zoufalství. Hodně zásadní bylo vybudování pavilonu jednodenní chirurgie, čímž jsme naši nemocnici zkompletovali, ale s touto akcí byla právě spojena nejedna noční můra. Začínali jsme bez smluv se zdravotními pojišťovnami, ale nakonec jsme celou situaci ustáli a dnes je vše v pořádku. Za velký úspěch také považuji získání statusu iktového centra, což byl zcela zásadní krok. Těch úspěchů je celá řada, každý z nich nás posunul o krok dopředu, ale jsou bohužel provázeny i nezdary, které musíme ustát. Zdravotnický systém je u nás nastaven ne zcela optimálně, což s sebou nese mnoho úskalí, se kterými se jako ředitelka musím umět poprat. Nedávno jste otevřeli zrekonstruované dětské oddělení a také recepci s klidovou zónou. Čeká vás něco podobného v dohledné době? V současné době máme nachystaný nový operační sál, který je zakonzervovaný a o němž stále vedeme diskuse, zda jej otevřít či nikoli, ale to bude zřejmě aktuální až příští rok. Ještě letos chceme pokračovat v modernizaci vstupních prostor nemocnice, jehož první fází byl vestibul. Druhá fáze proběhne letos v podzimních měsících, a to bude vjezd pro sanitky. Současná podoba je pro pacienty velice nekomfortní. Do konce roku budeme řešit ještě některé nákupy zdravotnických přístrojů. Vzhledem k tomu, že jsme získali nějaké dotace, budeme je vkládat jednak do modernizace IT technologií, jednak do rekonstrukce rehabilitačního oddělení, vodoléčby, také do opravy v lékárnách, elektroinstalací a podobně. Neměli jste v loňském roce v plánu zřídit v prostorách nemocnice školku pro děti svých zaměstnanců? Jak to nakonec dopadlo? Tohle se nám bohužel zrealizovat nepodařilo. Měli jsme prostory, měli jsme celý projekt zkalkulovaný, ale vzhledem ke krizi, která potom ve zdravotnictví vypukla, jsme čistě z opatrnosti tuto akci zrušili. Pravdou je, že ten velký boom už je za námi a školka v nemocnici už není na programu dne. Na jednu stranu je mi moc líto, že se nám tento projekt nepodařilo dokončit, jelikož by to byl výborný benefit pro naše zaměstnance, na stranu druhou jsme upřednostnili život nemocnice, než abychom investovali do něčeho, co je už nad rámec zdravotnických služeb. Vrátím se ještě k rekonstrukci vestibulu, se kterou byla úzce spjata kauza chirurgické ambulance MUDr. Řezníka. Jak celá záležitost dopadla? Panu doktorovi Řezníkovi jsme v době, kdy byla rekonstrukce vestibulu ve fázi příprav, nabízeli náhradní prostory pro provozování chirurgické ambulance, které však nepřijal. Jeho stávající prostory ordinace jsme nevyhnutelně potřebovali k tomu, abychom pro pacienty mohli vybudovat zázemí v podobě občerstvení a klidové zóny, která nám zde chyběla. Nakonec se ukázalo, že to byl krok správným směrem a přinesl pacientům velkou výhodu. S MUDr. Řezníkem jsme se tedy bohužel nedohodli, momentálně v prostorách nemocnice neprovozuje lékařskou službu. Jsou vaši zaměstnanci spokojeni se svými platy? Sama za sebe mohu říct, že práce lékařů a lékařského personálu je dlouhodobě nedoceněna. Na druhou stranu naše nemocnice nikterak nevybočuje z celostátního průměru. Pokud se nemocnici daří a prosperuje, snažíme se ke konci roku vyplatit alespoň nějaké odměny. Kdyby bylo na mně a nemocnice by měla dostatek prostředků, byly by platy tím prvním, co bych zvýšila. Tak to ale bohužel zatím není. Rýsuje se do budoucna nějaké rozšíření parkovacích stání v okolí nemocnice? Musím říct, že v prostorách nemocnice jsme už dávno vyčerpali všechny naše možnosti. O dalších alternativách samozřejmě komunikujeme s vedením města, a co vím, tak Blansko v současné době jedná s majiteli pozemků nad nemocnicí, kde by mohlo vyrůst parkoviště asi pro 80 vozidel, což by naší nemocnici neuvěřitelným způsobem pomohlo. Pravdou je, že ve všední den v dopoledních hodinách sem najíždějí stovky pacientů a dochází ke třenicím, které jsou jistě nepříjemné. Pro nás je prioritou komfort pacientů, takže i pohodlné parkování. Určitě máme zájem o dlouhodobé zlepšení této situace. V lednu tohoto roku byl zrušen poplatek za hospitalizaci v nemocnici. Jak po necelém půl roce vnímáte tuto skutečnost? Tuto změnu vnímám negativně, a to ze dvou důvodů. Jednak z toho finančního, neboť měsíčně přicházíme o téměř půl milionu korun, což je v rozpočtu hodně velká částka. Druhým důvodem je změna chování některých pacientů. Tím, že mají vše zadarmo, často nechtějí opouštět nemocnici a spíše mají zájem prodlužovat hospitalizaci déle, než je nezbytně nutné. Zdravotnictví v Evropě i ve světě jde spíše cestou opačnou, při které by si pacienti měli uvědomovat, že pobyt v nemocnici něco stojí, náš stát naopak zrušil poplatky, čímž nemocnicím moc nepomohl. Navíc se obávám, že toto už není zdravotnická péče, ale hotelová služba a každému je jasné, že člověk, který generuje spotřebu doma, ji generuje i při pobytu v nemocnici. Tohle podle mého názoru opravdu nebylo šťastné rozhodnutí, ale nechme se překvapit, co přinese budoucnost. Vaše nemocnice bude zase letos pořádat Den pro děti s Nemocnicí Blansko. Na co se můžeme letos těšit? Tak jako v minulých letech proběhne tahle akce první sobotu v září. Osobně tuto událost považuji za velice zdařilou a jsem ráda, že i návštěvníci už ji mají zapsanou v kalendáři jako jednu z tradičních blanenských atrakcí. Jen v loňském roce tudy prošlo téměř dva tisíce účastníků. I letos se všichni mohou těšit na bohatý kulturní program, na ukázku práce hasičů, na prezentaci různých blanenských organizací věnujících se dětem, na spoustu atrakcí, her a soutěží. 5. ročník Dne pro děti v Nemocnici Blansko startuje 6. září v 10 hodin. Přijďte se podívat a ukázat dětem, že nemocnice není místem, kam by se měly bát chodit, ale že tu mohou prožít docela příjemné chvíle.